< Rome 7 >

1 Tuhin sopi deitahte, Danthu he nanghon mikhat chunga chu dan'in aji hin laisea bou thu anei ahi chu helou nahiuvem?
Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk?
2 Avetsahnan, numei khat in ji anei tengleh Dan chun aji hin laisea thu anei ahi. Hinla amapa athi teng vangleh akichenna lhon Dan chu amanu chunga kimang thei talou ahi.
Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže.
3 Hitichu ahin, ajipa hinlai sungin michom khattoh kicheng taleh, amanu chu jonbol hiding ahitai. Hinla ajipa chu thileh hiche jineina dan'a chu ongthol ahitan chule amanu chu jinei jongleh jonbol ahitapoi.
A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.
4 Hitichu ahi, kasopi deitahte, hiche akiseilona ajehchu Christa toh nathi thau chun Dan thuneina'a kon'a athia nahiu ahitai. Chule nangho athia kona thoudohpa chuto thakhat nahiu ahitai. Hichea kona chu, Pathen'a dinga gapha ihinso doh theiyu ahitai.
Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.
5 Eiho milui ihinau chun ei-thunun laiseuva chonset lung ngaichat in eiho chung'a na atoh ahi. Chule Dan hin hiche thil phalou ngaichatna chu ahin kondohsah a, hichun chonset ahin jia, thina asodoh ji ahi.
Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti.
6 Ahin tun, eiho Dan'a kona eikilha onguva ahitah jeh chun hiche Danthu'a chu athia ihitauvin, chule Dan thaneina'a chu sohchang ihitapouve. Tua hi Pathen lhachana itoh thei diu ahitai. Danthu lekha jem thua nungho lamakai chu hitalouva, lampithah, Lhagaova hing ihi joh-u ahitai.
Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.
7 Chuti ahileh aphai, keiman Pathen Danthu chu chonsea ahitia kaseina ham? Ahipoi! Tahbeh in Dan chun kachonsetna eimusah ahin, keiman mi thilnei thangset aphapoi ti kana hepon, Danthu chun, “Minei thangse hih in,” ti eihet dohsah ahibouve.
Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.
8 Hinlah, chonset in hiche thupeh amangchan keiya neipap kilosetna lung ngaichat jouse chu atildoh in ahi. Dan chu umlou ahileh, hiche tha chu aneilou lai ahi.
Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.
9 Phat khat'in Danthu hetna neilouvin kana hingin, hinla keiman, thupeh in, vetsahnan, neipap kiloset lou ding tia eihil kahetdoh chun, chonset thaneina chu kachungah ahung lhunge;
Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil,
10 chuleh keima athia kahitai. Hitichun, keiman Danthupeh hochun hinna ahinlhut ding doltah hinlhut talouvin Lhagao thina joh ahinlhut taiti kamudoh e.
a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti.
11 Chuche thupeh ho chu chonset'in thuneinan aneiyin chule eilhem lhatai. Hiche chun, thupeh chu amangin eithattai.
Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil.
12 Ahijeng vang'in, Danthu hi athengin chule athupeh ho jong atheng le adih chule apha ahi.
A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.
13 Hinlah hichu iti hithei hintem? Danthu, aphachun, kathina ding ahin tohdoh jeng ham? Hiti lom chu hiponte! Chonset chun apha chu amanchah a, thina dinga kathemmo channa ahin lhutahi. Hitichun, chonset hi ichan geiya hoise ahidan mudoh theijin aume. Pathen thupeh pha chu thilphalouva dingin amangcha e.
Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání.
14 Hitichun, Danthu chu aboiyah ahipoi, ajehchu hichu lhagao thu ahin, chule apha ahi. Ajehchu keima lei mihem kahi val behseh jeh in, chonset soh kahin, boina chu keiya kon ahi.
Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
15 Ajeh chu keima le keima kakihechenpoi, ijeh inem itileh adih chu kabol nom'in, hinla keiman kabolpoi. Hisang chun, kathet chu kabolin ahi.
Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
16 Ahin keiman kathilbol chu adih ahipoi, tia kahetleh hiche hin Danthu hi adih-e, ti kanopna eivetsah ahi.
Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
17 Hitichun, ase bol'a chu keima hitalouva chonset keiya um chun abol ahi.
A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
18 Chule keiya phatna imacha aumpoi ti kahei, tichu-hiche chonset mihina kanei chun thilpha kabol nom in, hinlah kabol theijipoi.
Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.
19 Thilpha chu kabol nom'in, hinla kabol jipoi. Aphalou chu kabol nompon, hinla keiman kabol jitai.
Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.
20 Ahin kabol nomlou chu kabola ahileh abola chu keitahbeh hitalouva, chonset keiya um chun ahinbolji ahi.
A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
21 Keiman hiche umdan hi kahetai. Keiman adih chu kabol nom'in, keiman adihlou joh chu kanabol jitai.
Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.
22 Keiman Pathen Danthu kalung pumpin kabol nom'in ahi.
Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;
23 Hinlah kasunga hin athunei chom khat aum'in, hichu kalungthim to kidouva ahi. Hiche thaneina hin keiya um chonset soh eihisah ahitai.
Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých.
24 Ohe, itobang tah'a mikhoto um kahi hitam! Koiyin hiche tahsa chonset le thitheina vaihomna a kon'in eihuhdoh tantem?
Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?
25 Pathen thangvah in umhen! Adonbutna hi IPakaiyu Yeshua Christa a um ahi. Hiti umdol chu hinven: Kalungin Pathen Danthu ajui nom'in, hinla keiya chonset mihina aumjeh hin keima chonset soh kahitai.
Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.

< Rome 7 >