Thuchihbu 13
1 Chapa ching chun anu le apan ahilna angaijin, miduhdah lou vang chu min aphona jong iman-agel jipoi.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Chihna kamcheng in an-pha akimu thei jin, jou le nal jenga thuseipan vang pumthoa mu ding bou agel in ahi.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Alei kituh tang joupa chu kihinso tei ding, koi hileh alei tuhtang thei lou chu mangthah tei ding ahi.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Mithase hon nehding tampi angaicha jiuvin, hinlah miching in nehding lungkim sel-in amujin ahi.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Mikitah in jousei abol ngaipon, mikitah lou vang chun jumna le ngailutna beijin na-atongdoh jin ahi.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Mikitah chu adihna jal in ahoidoh jin, miphalou vang chu chonsetnan apui mangthah jitai.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Mi kimkhat chu hao akisah lheh jin, hinlah ima aneideh poi. Mi kimkhatma chu akivai chatsah lheh jin, hinlah nei le gou kimsel-in aneiyin ahi.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Mihem khat chun anei le agou jal'a ahinkho akilhatdoh ahin, hinlah mivaicha ding in kilhatdoh jouna aum jipoi.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Mikitah chu thaomei bang in avah jing in, miphaloute thaomei vang hetman louva mit ding ahi.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Kiletsahna jeh'in thungai loute akitoh thei jipon, kineosah a min ahilna kisante ding in vang chihna ahi.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Gangtah'a kimu nei le gou chu hetman louva bei ding, nei le gou kholkhom lelepa-a vang chu tam cheh cheh ding ahi.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Kinepna bang aso-lou teng, mihem lungthim atongkha jin, hinlah lungtup molsona chu hin-thingphung banga hing jing ding ahi.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Min ahilna ngainom loupa chunga manthahna lhung ding, koi hileh thupeh ngaisanga chu kipaman chang tei ding ahi.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Miching mihilna chu hinna twinah tobang ahin, hitobang kihilna sang chan chun thina apeldoh teidiu ahi.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Lungdih kiti hin thilpha atongdoh jin, kitahna beihel mi vang chu mangthah ding ahi.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Miching ho chun akalson masang in ageltoh masa jin, mingol hon vang geltoh masa louvin, angolnau atah lang jiuvin ahi.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Thupole miphalou chun miho lunggim hesoh alhut peh jin, ngansena chang tahsan um mi vang chun lungdamna jeng alhut jin ahi.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Seingai loupa chunga chun gentheina le vetsetna alhung jin, min ahilna chan ngaipa vang chu jabolna chang tei ding ahi.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Ngaichat khat toh molso nahi hinkhoa dinga lungkimna ahin, hinlah thilse jamsan ding hi mingol hon athet jiuvin ahi.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Miching toh kivop chu aching in, mingol toh kivoppan vang setna ato tei ding ahi.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Chonseho chu setna ajui jiuvin, mikitah te vang chu phatthei nan ajui jing un ahi.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Mipha chun atute khang geija din gou adalhah peh jin, chonseten akhol nei le gou vang chu michonpha ho ding ahibouve.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Vaichaten lou alho teng, neh ding nengchat in akhol khom un, hinlah adihlouva thutan ten achom peh jitauve.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Achate mol'a jep loupa chun, mol aboh ding nom lou ahin, hinlah achate ngailutna neipa chun lungthim phatah mangchan ahil-jin ahi.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Mikitah chun lung nachim tah'a neh ding anei jing in, hinlah miphalou ho chu gelkel'a oi-thep ding ahiuve.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
