Minbu 32
1 Reuben leh Gad chilhahten bong hon tampi anavul un ahi. Chuin Jazer gam leh Gilead gam amudoh taovin ahile, hiche mun chu bong honte vahna ding’a ki lem tah a sohdoh tan ahi.
Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.
2 Chuin Gad chate ahin Reuben chate ahin Mose leh Eleazer thempupa leh khoppi lamkai ho jouse hengah ahung un hiti hin a sei tauvin ahi.
Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
3 Dibon leh Ataroth, Jazer, Nimrah, Hershbon, Elealeh, Sebam, Nebo chule Beon ahiuve.
Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
4 Pakaiyin mitmu changtah ah hichete ho Israel khoppi ana suhmang ahin, hiche gamsung chu bong vahna ding mong mong in aum tan, lhacha a pang ho jeng in jong bong ka nei uve atiuvin ahi.
Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.
5 Chuin hiti hin aseijun, namitmua na lunglhaina lam katouva ahile, hiche gamsung hi nalhacha keiho chanvou in neisem peh tauvin, Jordan vadung gal lamma vang nei puida tauvin, tin asei uve.
(Protož řekli: ) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.
6 Mose’n jong Gad leh Reuben chate henga aseijin, na sopite hou galsat laitah a hi nangho tou thip beh a um deng ding na tiuham.
I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
7 Pakai, Pathen in a pehsa hiche gamsunga alut diu chu ipi dinga na lungthoi sah jeng’u ham?
I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?
8 Napate uvin jong Kadesh Barnea apat hiche gam velhi dinga ka sol chun hiti hin asei un ahi.
Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
9 Abonchauvin Eshcol phaicham geijin akitol tauvin, hiche gamsung chu amit tah uvin agamu tauve, Pakaiyin Israel chate apehsa gamsung alut diu sa chu ana lung thoisah jeng tauvin ahi.
Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.
10 Hiche nikho chun Pakai, Pathen alung hang doh jeng tan ahile hiti hin ki hahselna anei tan ahi.
Èímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
11 Kum somnia lhah chunglam se, Egypt gamsung’a konna hungpot doh hon, Isaac, Abraham leh Jacob henga ka kitep nasa gamsunga chu lut theilou hel diu ahitai. Ajeh chu amaho hin cham kimsel in kanung ajui tapouvin ahi.
Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
12 Keniz apat Jephunneh cha Caleb leh Nun chapa Joshua kalvalla adang koima chan hiche gamsung khu amuthei lou ding ahi. Ajeh chu amani hin Chamkim sella Pakai, Pathen nung ajuilhon ahi.
Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
13 Israel chung’a Pakai, Pathen alunghang jeng tan ahile, chuin Israel mite hiche khang mite ho chu Pakai mitmua thilse bol jouse athigam kahsen kum som li sung in gamthip noiya avale sah tan ahi.
I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.
14 Nangho jong napu napate hou akonna chonsetna chun nahin jui peh taovin, hijeh chun Israel mite chunga Pakai lung hanna chu asang jocheh a lung hansah ding nagel uve!
A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
15 Chule Pakai nung najuina uva konna na kihei mang hel uva ahile, aman hiche mite hohi gamthip noiya don louva ahin koi ding, chu teng hiche mite ho chunga hi manthahna na alhunsah teitei ding ahi tai, ati.
Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.
16 Chuin Gad leh Reuben chate Mose ang sung’a ahung lut tauvin, hiti hin asei uve, hiche muna hin kelngoinou tampi ka nei uvin, hijeh chun kelngoi kul ka sempeh uva, chule ka cha ka naote hou dinga jong chenna in phabep ka sah peh diu ahi.
Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
17 Khat cheh in manchah kapat uva, Israel mite gal lamkaiya ka pan diu, amaho jouse chenna ding mun kamu kahse uva kigosa demma umjing ka hiuvin, ahinlah a gamsunga chengte ho jal a hi numei chapang ho kulpi kaikhum ma ven bit ding ka tiu ahi.
Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
18 Chule Israel chaten khat cheh a chen mun anei kahse’a keiho inlam hung kile lou ding kahi tauve.
Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
19 Ajeh chu amaho toh Jordan vadung gal lamma khu gou kalo khom thei lou diu ahi. Solam gamkai Jordan lam hi keiho goulo ding a hung kisep doh ahitai.
Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
20 Chuin Mose’n jong amaho jouse henga aseijin, na bonchao va hitia hi na bolsoh kei diu, khat cheh manchah toh na kondoh uva, Pakai ansunga galsat dinga na kon doh sohkei diu ahi.
I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
21 Gal manchah choi jouse Jordan vadung na galkai soh kei diu, chu teng Pakaiyin amasang lama amel mate asat gamhel kahsea Pakai angsunga gal na sat jing diu ahi.
A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
22 Hiche gamsung chu Pakaija konna athua ki nunsah na ahung um doh teng leh na boncha uva Israel mite na chung uva kigahna ho Jousea konna na onthol diu, na hung kinung lekit uva chu teng hiche gamsung hi Pakai, Pathen jal'a nangho jouse chenna hiding ahi tai.
A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
23 Hi tabang’a hi nabol lou uva ahile, nangho jouse jong Pakai doumah a umna hidiu, hiche na chonset nau hin na hin holdoh teidiu ahi, tihi kichih theijun, ati.
Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
24 Na numei chapang ho ding in chen mun phabep sahpeh unlang, na kelngoi tehou kul jong sem peh uvin lang, amavang na kitepna’u aboncha na bolsoh kei diu ahi.
Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
25 Chuin Gad leh Reuben chate hon Pakai henga hiti hin asei tauvin ahi. Nei thupeh bang bang uva na lhacha ten ka bol jing diu ahiye.
I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
26 Ka chasen jouseu leh ka jite hou, kelngoite jouse abonchan Gilead khopi mun alha ngai diu ahi tai.
Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,
27 Ka heng uva na thu lhah banga hi nalhacha te galman chah panna Pakai angsunga galsat ding in Jordan vadung galkai soh kei diu kahi, ati.
Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
28 Chuin Mose’n aboncha’u chung thudol a Eleazer thempupa ahin Nun chapa Joshua chule Israel chate phung kailhah ama ama pa janglhah cheh henga thu ape tan ahi.
I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
29 Mose’n amaho henga hiti chun thu aseijin, Gad chate ahin Reuben chate abonchauva galmanchah choiya Pakai angsunga galsat dinga Jordan vadung agalkai soh kei uva, agam jeng jong hi Pakai angsunga ama thua anun a ahile, Gilead gam mun hi Amaho chen mun ding’a na peh doh jeng diu ahi.
A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
30 Ahinlah amaho hin gal manchah la kichoi ngal uva nangho jaona agal kaikhom tah lou uva ahile, amaho hin Canaan gamsung’a nangho jouse lah’a chenna mun anei lou diu ahi.
Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.
31 Chuin Gad chate leh Reuben chaten ahenga hiti hin asei un, na lhacha ho josue henga Pakaiyin asei bang banga keihon jong ka suh-bukim soh kei diu ahi, tai.
I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
32 Ka boncha uva galmanchah choija ka kipat doh diu Pakai angsunga konna Jordan ka galkai uva Canaan gamsung ka lut diu, ka chen mun ahin ka goulo diu ijakai Jordan vadung gal lamma ana umsa hita hen, atiuve.
My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
33 Chuin Mose’n jong Gad chate ahin Reuben chate ahin Joseph chapa Manasseh phung phabep chu Amor mite lengpa Sihon lenggam leh Og lenggam, agamgi chin dunga khopi josue hain chule agam sunga khopi jouse abonchan apedoh sohkei tan ahi.
Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
34 Gad chaten khopi atundoh hou chu Dibon, Ataroth, Aroer,
A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
35 Atroth-shophan, Jazer, Jogbehah,
A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
36 Beth-nimrah, Beth-haran khopi jouse chu kul akai khum soh keiyun, kelngoite um nading mun jong tampi asem doh peh tauvin ahi.
A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
37 Reuben chate jong chun Heshbon leh Elealeh khopi Kiria-thaim,
Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
38 Nebo, Baalmeon hichengse hi atundoh tauvin, main jeng u-jong akhelsoh hel tauve, Sibmah jong anatungdoh uvin, amahon atundoh khopi josue abonchan amin akhelsoh keityun ahi.
A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.
39 Chuin Manasseh chapa Machir chate acheuvin Gilead agasat uvin ahile ahin jou tauve, agamsunga ana cheng Amor mite chu abonchaovin adel jam gamhel taovin ahi.
Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
40 Mose’n jong Manasseh chapa Machir chu Gilead henga ape doh tan, khosunga chun acheng khom tauvin ahi.
I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
41 Manasseh chapa Jair chu a kipat doh kit tan a kimvel’a khoneo hochu abonchan agalo tan, hi chengse chu Jair ngahmun asah soh keiyin ahi.
Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
42 Hitichun Nobah jong akondoh paiyin Kenath khopi abonchan agalo kittan, hichengse chu amin Naboh aputsah tan ahi.
Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.
