Matthew 22
1 Yeshuan amaho chu thulem dang jong aseipeh in ahi. Aman ajah uva,
Ježíš jim vyprávěl další příběh:
2 “Van Lengam chu lengkhat in achapa jineina golvah loupitah abol thusim toh tekah thei ahi.
„Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
3 Neh le don ding gontupsoh ahiphat in, asohte asolin akikou ho chu agahetsah tauve. Ahin, amaho abon'un ahungnom tapouve.”
Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
4 “Hiti chun aman asoh dangho chu amaho gaseipeh dingin asolin, Golvah anneh ding gontupsa ahitai. Bongchal hole gancha thaotah ho chu kithat a, ijakai kigong tupma ahitai. Ankong um ding'in hung un agatisah-e.”
Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
5 Hinlah akikou ho chun anahsah pouvin chule ama lampi cheh'a ache tauve, khat alouva, achom dang khat akiveinaa,
Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili.
6 Adang-sen asottol leho chu aman'un chule jachat umtah in abol'un chule athat tauve.
7 “Lengpa chu alung hang in, chule asepaite asoldoh in tolthat ho chu asumang'in chule akhopiu jong ahal tauve.”
To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
8 Chule aman asohte jah a, Golvah an gonsan aumtai, chule jin'a kikouho jong jaboltah a kilom ahipouve.
Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
9 Tun lamlhong aningkoi tin'ah cheuvin chule namu mu hou chu gakou uvin, ati.
Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
10 Hiti chun sohte chun amu chanu chu mipha le miphalou geiyin akou uvin ahileh, golvah in chu jin adim tai.
Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
11 “Hinlah lengpa chu jinho kimu pia ahunga ahileh, aman mikhat chu kichenna Golvah vona kivonlou amudoh tai.”
Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
12 Aman ajah a, kichenna Golvah vona kivon louva iti dana hikoma naum ham tia adoh le imachan adonbut tapoi.
Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘On mlčel.
13 Chutah in lengpa chun alhachate ho jah a akhut le akeng ho kan'un lang chule polam muthima lehdoh tauvin, hichea chu kana le hagelna um ding ahi.
Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
14 “Ajeh chu mitampi kikouva ahi, hinlah mi themcha bou deilhen ahi,” ati.
Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘“
15 Chutah in Pharisee ho akihou-un Yeshua chu athuseiya kipal sah'a mat ding angaito tauve.
Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
16 Amahon aseijuiteu phabep asol'un, chule Herod lama pangho jong jaotha ahiuve. Amahon “Houhil,” mikitah nahi ti kaheuve. “Nangman Pathen lampi dihtah nahil'in koima dat-khen naneipoi chule maipha nave poi,” atiuvin ahi.
Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
17 “Tun hiche thua hi ipi nagel em neiseipeh'un: Caesar henga kai peh hi dih'am ole dihlou ham?” atiuve.
Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
18 Hinlah Yeshuan alunggel'u phalou chu ahen, aseiyin, “Nangho mi phalhem ho! Ipi dinga doha'a neimat got'u ham?”
Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
19 Kai kipehna sum chu neivetsah un, ati. Ama hon Rome te sum avetsah tauve.
Ukažte mi minci!“Oni mu podali denár.
20 Aman adong in, “Koilim le koipen min ham?” tin adong tai.
„Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
21 Amahon adonbut'un, “Caesar a,” atiuve. Aman aseipeh in, “Caesar a chu Caesar peuvin, chule Pathen achu Pathen peuvin,” ati.
„Císaře, “odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
22 Aman adonbutna chu adatmo-uvin chuin achemang tauve.
Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
23 Hiche nikho mama chun Sadducee hon mithi ho thokitna aumpoi ti hou lamkai ho Yeshua henga ahung un, hiche thudoh hi ahung bol tauve.
Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
24 “Houhil, Mose chun mi koi ham khat cha neilouva athi khahtah'a ahileh anaopa chun meithainu chu akichenpia chule acha chun aupa min apohding ahi ati.
„Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
25 Aphai, vetsahnan sopi pasal sagi aume. Atahpen pa chun ji aneiyin cha neilou vin athitai, chuti chun asopipa chun meithainu chu akichen pitai.
U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
26 Hinlah asopi ani napa jong chu athitan, chule asopi athum channa pan amanu chu akichenpi tai. Asagina chan in hiti chun abonchauvin aum tauve.
Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
27 Achainan, numeinu jong athitai.
Poslední ze všech zemřela i ta žena.
28 Hijeh chun neiseipeh un, thokitna'a chu koipen ji hiding hitam? Ajeh chu asagi-uva chu amanu akichenpiu ahi” tin adong tauve.
Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
29 Yeshuan adonbut in, “Pathen Thule Pathen Thahatna nahet lou jeh uva nasuhkhel jiu ahi.
Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
30 Ajeh chu mithiho chu thokitna'a amaho kicheng talou, kichen jong kibolsah talou ahiuve. Amaho chu vana Vantilte tobang ahiuve.
Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
31 Hinlah tun, mithiho thokitna umham tithua Pathen Thua nasimdoh khahlouvu ham? Masang peh'a anathisaho Abraham, Isaac chule Jacob ho chu athijoupeh uvin, Pathen in aseiyin,
A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
32 Keima Abraham, Isaac chule Jacob Pathen kahi. Hitia chu Ama ahing ho Pathen ahin, athiho Pathen ahipoi,” ati.
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
33 Mihonpi chun athusei ajah phat un, athuhil chu adatmo lheh tauve.
Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
34 Ahin aman Sadducee ho paomo hel'a alha chu Pharisee hon ajahdoh phat un, amaho akikhom un, ama thudohna neikit ding'in akinopto tauve.
Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
35 Amaho lah'a mikhat Hou Dan thuthem khat chun hiche thudoh'a hi kipalsah ding agon ahi.
Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
36 “Houhil, Mose dan dung juiya hoipen hi thupeh lenpen ham?” ati.
„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
37 Yeshuan adonbut in, “Nangman Pakai na Pathen chu nalung pumpia, nahinna pumpia chule nalungthim pumpia na-ngailut ding ahi.
Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
38 Hiche hi thupeh amasa le alenpen ahitai.
To je první a nejdůležitější přikázání.
39 Anina jong athupina kibang ahi. Nangma na kingailut banga naheng nakom na-ngailut ding ahi.
Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40 Hiche thupeh tenia hi Dan thu apumpi le themgao hon angeh jouseu chu kikhaiya ahi,” ati.
Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
41 Hipet chun Pharisee hon aum-kimvel un, Yeshuan amaho thudoh khat adongin:
Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
42 “Messiah chung chang thua ipi nagel uvem? Ama koicha ham? ati. Amahon adonbut un, Ama David Chapa ahi,” atiuve.
„Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“Odpověděli: „Davidův.“
43 Yeshuan adonbut in, “Chuti ahileh iti dan'a David chun Lhagao Theng'in ahetsa'a kona Messiah chu ‘Ka-Pakai’ ati hintem?” Ajeh chu David chun,
On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44 Pakai chun kapakai koma, Keiman na melmate kasuh nem'a nakengto noiya ka koi masang sen, kijabolna kakhut jet'ah tou jingin, ati.
‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
45 David in Messiah chu Ka-Pakai, tia akou thei leh, Messiah chu iti achapa hithei ding ham? ati.
Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
46 Chuin koima chan ama chu adonbut thei tapouve. Chule hiche jouva pat chun, koiman thudoh abolngam tapouve.
Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
