Isaiah 16
1 Gamsung vaipo kai pehdin kelngoinou ho chu hin sol’un sela akonin. Nelgam akon zion molsang gei adin hin solun.
Pošlete beránky panovníku země, počnouc od Sela až do pouště, k hoře dcery Sionské.
2 Moab numei ho chu Arnon vadung palgal kaina adong lai achun vacha buh neilou bangin dalhah in aumun ahi.
Sic jinak bude Moáb jako pták místa nemající, a s hnízda sehnaný; budou dcery Moábské při brodech Arnon.
3 “Nei panpiu vin,” tin apengun ahi.” Neihuhdoh un kagal mi teu akonin. Lungsetna beija gal eisat hoa konin nei vengbit un. Kapel doh tah jeh un tun nei lhem tahih un.
Svolej radu, učiň soud, připrav stín svůj u prostřed poledne jako noc; skrej vyhnané, místa nemajícího nevyzrazuj.
4 Ka mite galjam ho chu nalah uva umuhen kichat tijat beikah in galmi ho akonin anasel tup un.” Kibolgim naleh manthahna ahung kichai teng, galmi mibulu ho a manthah teng uleh,
Nechať u tebe pobudou vyhnaní moji, ó Moábe, buď skrýší jejich před zhoubcím; nebo přestane násilník, přestane zhoubce, pošlapávající vyhlazen bude z země.
5 Pathenin David khanggui akona leng khat ahin tun doh ding ahi. Amachun hepinaleh thutah'a vai ahom ding ahi. Adih chu ipiham aman abol jing ding, chuleh thilpha bolding alungvil ten ding ahi.
A upevněn bude milosrdenstvím trůn, a seděti bude na něm stále v stánku Davidovu ten, kterýž by soudil a vyhledával soudu a pospíchal k spravedlnosti.
6 Moab kiletsah dan chu kana jaove- akiletsah nao, ahoithonao leh angolnao. Ahin akisonnao jouse amang gam tan ahi.
Ale slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o pýše jeho, a chloubě jeho i spouzení se jeho, ale nepřijdouť k vykonání myšlénky jeho.
7 Moab gamsung mijouse akap un ahi. Ahin, Moab a cheng mijousen a puldou uve, Kir-hareseth akon lengpithei agop tan ahi. Tuhin a umgam tapouve.
Protož kvíliti bude Moáb před Moábem, jeden každý kvíliti bude; nad grunty Kirchareset úpěti budete, a říkati: Jižť jsou zkaženi.
8 Heshbon a louho dalhah in a umtan; Sibmah a lengpilei hojong dalhah in a umtai chitin namtin chunga vaihom hon Moab asukeh taove-hoitah tah lengpithei gui ho chu. Akhaogui sah langa patnin Jazer khosung gei jin akiphan, solam gamthip gamgei jin a kikhai lha in ahi. Ajihdon lhumlam gei aphan, twikhanglen gal a ajam gal kai tao ve.
Nýbrž i réví Ezebon usvadlo, i vinní kmenové Sibma. Páni národů potřeli výborné réví jeho, kteréž až do Jazer dosahalo, a bylo se rozšířilo při poušti; rozvodové jeho rozložili se, a dosahali až za moře.
9 Hijeh chun tun keiman Jazer leh Sibmah lengpilei kaka pitai; ka mitlhi twi Heshbon leh Eleahleh a din along'e. Nipi laiya honga louga khoptup jeh a kipana lhangsap jong aum tapoi.
Protož pláči pro pláč Jazerských a pro vinici Sibma; svlažuji tě slzami svými, ó Ezebon a Eleale, nebo provyskování nad ovocem tvým letním a nad žní tvou kleslo.
10 Kipana chu tun a umtapoi, neh khoptup jeh a kipana aumtapoi. Lengpilei sunga lasah jong umtapon tin, kipana lhangsap jong um taponte, lengpitwi’a akipanao jouse kasuh hai peh ahitai.
A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám.
11 Selangdah tuma puldou va akimao banga Moab adinga ka lungsung kap ahi. Kir-hareseth adin lunggenthei in kadimin ahi.
Protože střeva má nad Moábem jako harfa znějí, a vnitřnosti mé pro Kircheres.
12 Moab miten a houin uva milim hin houvun tin, ahin imacha phachom louding ahi. A pathen koma kap un tin, ahin koima chan amaho ahuhdoh louding ahi.
I stane se, když zřejmé bude, an ustává Moáb nad výsostmi, že vejde do svatyně své, aby se modlil, však nic nespraví.
13 Hiche thudol ho Pakai in phat masa peh a anasei doh ahitai.
Toť jest to slovo, kteréž mluvil Hospodin o Moábovi již dávno.
14 Ahin tun Pakai in aseije, “Kumthum sunga nisim a simin, Moab loupina chu bei ding ahi. Michujat a kona mi lhomcha bou ahinga kidalha diu ahi.
Nyní pak praví Hospodin, řka: Po třech letech, jakáž jsou léta nájemníka, v potupu uvedena bude sláva Moábova se vším množstvím velikým, tak že ostatkové jeho budou skrovní, přemaličcí a mdlí.
