Ezekiel 12
1 Avel in kahenga Pakai thusei ahung lhung kit e.
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 “Mihem chapa, mitni neija vet ding nom louva, doumah mah mite lah a chenga nahi. Nakhang ni neija khojah ding anom pouve. Hijeh a chu amaho hi doumah mah bol mite hiuva ahi.
Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
3 Hijeh chun tun mihem chapa sohchang khat bangin um temin. Thilthem sohchang khat in akipoh bangin gong in lang munchom dang khat jon ding bangin nachen na in chu dalhan. Mipi hon amu theina diuvin, amasang tah uva adihtah chu bollin. Ijeh inem itile doumah bol mite ahi vanguva ijemtia ahin gel khoh maithei u ahi.
Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.
4 Amahon namu theina dingun sunlai chang tah in nasoh chang pot chu kipoh inlang potdoh jengin. Hiti chun nilhah lang tengleh sohchang ho gamla tah jon ding kipatdoh ho bang khun amaho mitmu chang tah in nachenna chu dalhan.
Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.
5 Amaho navel jing laitah u khun bang chu vut hom jengin lang, hiche a kon chun potdoh'in.
Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.
6 Hitia avet jing lai u hin, napot poh ding chu naleng kouva lehdoh inlang, jan laijin che mang jengin. Nadalhah nagam chu namu thei louna dingin namai chu kitom in. Ijeh inem itile, keiman nangma hi Israel mipi hetsah nadinga kasem nahi.
Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.
7 Hijeh chun keima eikiseipeh bangin kabol tai. Sun chang laitah chun keiman ka sohchanna kakipoh ding bangin kapot asunga athilkeu kaki het dimset chu kahin podoh tai. Hichun nilhah lang mihon eivet jing laitah u chun kakhut in bang chu kavut hom in, kaleng kouva kapot chu kapon, jan lai chun kapot doh tai.
I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich.
8 Ajing jingkah in Pakaija konin hiche thuhi ahung lhunge.
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:
9 “Mihem chapa, Israel mite doumah mah bol mite hin, hiche ho jouse hi ipi tina ham tia nadoh teng uleh.
Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?
10 Hiche hi thaneitah Pakai thusei chu ahi tin amaho khu seipeh in. hiche natoh hin Jerusalem a um leng Zedekiah leh Israel mipite thudola kiseina ahi.
Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.
11 Hiche natoh hin gangtah a sohchanga kaiding nakidel mang diu ahi, ti vetsahna ahi tin seichet peh in.
Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou.
12 Zedekiah jengin jan lai leh bang akivu hom a avon akipoh jou kham bep akipoh a Jerusalem adalhah ding ahi. Aman amai akitoma adalhahna gam chu amitna anungmu kit louhel ding ahi.
A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.
13 Hitia chu keiman kalen kakhu khuma, kathanga kamat chom ding ahi. Babylon mite gam Babylon a chu keiman kapoh lut a hichenga amulou ding ahin, amavang hiche gam'a chu thiden ding ahi.
Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.
14 Keiman asohte chu kathethanga chuleh agalhang hou chu kolning li a kathethanga amaho nunga chu chemjam kalan sah ding ahi.
Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.
15 Chule keiman amaho chu namtin vaipi ho lah a kathethang jou teng uleh, keima hi Pakai kitipa chu kahi ti ahet doh dingu ahi.
I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.
16 Ahin, keiman amaho lah a konna chu mi phabep khat galla kel lha a chuleh natna hisea thina a konna kakhen doh ding hijeh a chu amaho manna pang ho masanga kidah dah um chonsetna abol hou akidah uva alungu ahin hei diu ahi. Hitia chu amahon keima Pakai kahi ti ahet doh dingu ahi.
Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
17 Hichun Pakaija konna kahenga hiche thuhi ahung lhunge.
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
18 “Mihem chapa, kicha a kithing pum pumin an nen lang, kicha a kihot pum pumin natwi chu donin.”
Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
19 Hiche hi thanei tah Pakai thusei ahi tin mipiho chu seipeh in. Hiche hi Israel leh Jerusalem a cheng ho chung chang thudol ahi. Amahon kithing pum puma an aneh uva chuleh kinepna beija twi adon diu ahi. Ijeh inem itil agitlou jeh uva agam u hi aguoh keuva kikoi peh dingu ahi.
A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.
20 Khopi hi kisumanga ahonlei hou jong ahomkeuva kikoi ding ahi. Hiteng chule nangman keima hi Pakai kahi nahin hetdoh dingu ahi.
Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.
21 Kahengah avel in Pakai thusei ahung lhung kit e.
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
22 “Mihem chapa, phat lah ache joutan, gaothu kisei jong panna bei asoh tai, tia Israel thudolla thuchih kisei chu najah sa ahitai.
Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
23 Hiche thuchih kisei hi keiman kasuhbei ahitan, nangho lah a nahin seikit lou ding u ahi. Thuchih masapa kheldoh nading chun tun hiche thuchih thah hi kapeh nahiuve. Gao thu kisei jouse hi aban banna akisuh bulhing nading phat chu hung lhungah ahitai. Hichu thanei tah Pakai thusei ahi tin mipioho chu seipeh in.
Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
24 Israel te lah a gaothilmu dihlou le alhema gaothu kisei kit talou ding ahi.
Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,
25 Keima Pakai kahi jeh chun, keiman hung lhung ding ahi tia kasei chu hijeng ding ahi. Vo Israel, doumah mah bol mite, khongaisot um talou ding ahi. Nangma hinlai sunga hi keiman suhmang dinga kagihsal ding nahi. Kasuhbulhit ding ahi tin, keima thaneitah Pakaiyin kaseidoh ahi.
Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.
26 Hiti chun kahenga Pakai thusei ahung lhunge.
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
27 “Mihem chapa, aman khonung phat sottah nunga hung lhung ding thu asei ahibouve. Ama gao thilmu hohi khonung sottah jou jongle hung lhung ponte tia Israel mipi ten aseiju ahi.
Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.
28 Hijeh chun hiche hi thanei tah Pakai thusei ahi, Keiman kamigih salna jouse hi kakhongai sot tah louhel ding, tu tua hi imajouse kabol ding ahitai, tin thanei pen Pakaiyin aseije tin seipeh in.
Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.
