Thuhilpa 4
1 Avel in, keiman nipi noija kibol hesohna jouse ka mun ahi. Keiman akibol hesohho mitlhi lon kamun, alhamon ding’u koima aum poi. Agimbol hou chun thuneina lentah anei juvin, chule amaho khutnoija umho chun ima thuneina aneipouve.
Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele.
2 Hiti hin keiman kangel lhah chu, mithisa hohi mihingho sangin aphat johnau aum’e, kati.
Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes.
3 Ahinlah apeng lou laiho ding in gam cheng in apha chom jo nalaije. Ajeh chu nipi noija thilse kibol hohi amahon amukhah louvu ahi.
Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem.
4 Chutah in keiman kamu doh chu mi atamjo hi lolhinna ding in akitilkhou uve, ajeh chu amaho aheng le akom-u mihou jeng ahi. Hinlah hiche jong hi ajeh bei tobang aum den lou ding hija ahi.
Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha.
5 ‘‘Mingol hon athasetnau khut akisip chah’u chu amahthahna ding’u ahi.’’
Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje:
6 Ahijeng vang'in, “Khut khat dim thip khen cha nei ding hi khutni dimset aum den lou ding, tongimma nei sang in aphajoi.”
Lepší jest plná hrst s odpočinutím, nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha.
7 Keiman nipi noija vetsahna jat chom beh khat kavet be kit in ahi.
Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem:
8 Hiche hi mikhat ama changseh’a khosapa thudol ahin, cha khat jong neilou, sopi pasal jong neilou ahia, ajo channa tong gimma neile nga khol khoma ahi. Hiti chun amale ama aki dong in, “Koi dinga tonggima ka him? Tua hi ibola keiman nopsahna donse louva kahi hitam?” ati. Hiche ho jouse hi ajeh apol beihel le lung lhahna thei tah ahibouve.
Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.
9 Mini hi mikhat sang in aphachom joi, ajeh chu amani chu kihuto thei gel hilhonna lolhing thei ding ahi lhon’e.
Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.
10 Mikhat chu alhuh’a ahi leh, khat joh chun akhut alhan doh’a akithopi thei ahi. Hinlah koiham khat chu achangin lhu taleh boimong mong ding ahi tai.
Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.
11 Hitobangma chun, mini chu alup khom lhonna ahileh aki sang lum to gel lhon thei je. Hinlah mikhat chu iti lum doh jou ding hitam?
Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje?
12 Mikhat achanga ding chu midang in adelkhuma chule ajo paithei ahin, hijongleh mini vang chu kinung thopto lhonna chule ajothei lhon ding ahi. Thumchu pha cheh’a ahi, ajeh chu khaohol thum'a kihal lhop chu bailam tah’a kibot tanlou ding ahi.
Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.
13 Khangthah mivaicha le chingtah pachu tehse le lungngol koimahil lalou Lengpa sang in apha chom joi.
Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati,
14 Chutobang khangdongpa chu vaichatna a konna hung kithou dohtheija chule lolhing thei ahije. Ama chu songkulla umjong leh ama chu leng hung chang thei jong ahi nalaije.
Ačkoli z žaláře vychází, aby kraloval, nýbrž i v království svém může na chudobu přijíti.
15 Hinlah amitakip chu athalhenga pangpa, khangdong chomdangpa koma chun aga lhailut jo jiuvin ahi.
Viděl jsem všecky živé, kteříž chodí pod sluncem, ani se přídrželi pacholete, potomka onoho, kterýž měl kralovati místo něho.
16 Mihonpi chu kichai tih um louvin akoma chun ahung ding khom’uvin, hinlah khang ahung kikhel phat chun ama jong chu adeimo bolkittauvin ahi. Hijeh chun hiche ho jouse hi ajeh beile phatchomna bei ahi sohkeije.
Nebývalo konce té vrtkosti všeho lidu, jakž toho, kterýž byl před nimi, takž ani potomci nebudou se těšiti z něho. Protož i to jest marnost a trápení ducha.
