Romans 9
1 Christ sung ah thuman ka son hi, leilot ngawl khi hi, keima i sia le pha heak na in Tha Thiangtho sung ah tettipang hi.
Ach, Izraeli! Ach, můj národe! Kéž bys i ty našel cestu ke Kristu! Trápím se a naříkám pro tebe dnem i nocí.
2 Ka thinsung ah vanngit lianpi le a tawntung in khuangai na ka nei hi.
3 Cilesa deina taw ka suapui te atu in keima tatak sia Christ kung pan in hamsiat ka thuak nuam zaw liang hi:
Život bych za tebe dal, kdyby tě to mohlo zachránit. Kristus ví, že nepřeháním, Božímu Duchu nelze nic předstírat. Tolik jsi toho od Boha dostal, a přesto nechceš poslouchat!
4 Amate sia Israel mite hi uh a; amate sia ta suasak na, minthanna, kamciam te, dan piakna, Pathian nasep le kamciam te taw a ki zom te a hihi;
Za vlastní děti vás přijal, slavně vás vedl dějinami k ještě slavnější budoucnosti, dal vám své zákony, abyste v životě nemuseli tápat, naučil vás, jak ho máte uctívat, dal vám úžasné sliby,
5 Amate sia pu le pa te taw ki zom in, Christ zong cilesa ngeina taw amate sung pan hong theng a hihi, tua Christ sia na theampo tung ah om a, Pathian in a tawntung in thupha pia hi. Amen. (aiōn g165)
slavné vůdce jste měli mezi praotci a nejslavnější – Kristus, věčný Bůh a Vládce – se jako člověk také narodil z vaší krve. A toho jste se zřekli! (aiōn g165)
6 Pathian thu sia mannung ngawl hi, cinopna hi ngawl hi. Banghangziam cile Israel mi theampo in Israel mi tatak hi siat ngawl hi.
Boží slovo však platit nepřestalo: Izraelci nejsou všichni, kdo odvozují svůj rodokmen od Abrahama nebo Jákoba – Izraele. I když jsou to potomci Abrahamovi, měl Bůh na mysli pouze Izáka, když Sáře sliboval syna. To znamená, že ne všichni z Abrahama jsou Božími dětmi, ale jenom ti, kteří se narodili na základě Božího slibu.
7 Abraham i suan le pal theampo sia a tate hi siat ngawl hi: ahihang, Isaac bek ah na suanlepal kip tu hi.
8 Hi thu sia, cilesa ngeina taw Abraham tate theampo sia Pathian tate hi ngawl hi, ahihang kamciam i tate sia a suan le pal in ceptesak hi.
9 Banghangziam cile hisia sia kamciam kammal a hihi, hibang hun in kong paikik tu a, Sarah in tapa nei tu hi.
10 Hi thu bek hi ngawl hi; ahihang Rebecca zong eite i pa Isaac taw in naupai hi;
Také o synech, které měl Izák se svou ženou Rebekou,
11 A tate suak ngawl lai in, a pha le a pha ngawl bangma vawt ngawl lai hi napi, Pathian i ngeal na sia tealsa bangma in a kip thei natu, sep na tungtawn hi ngawl in, amate a sam pa hang a hi zawkna sia;
rozhodl Bůh ještě před jejich narozením. Oznámil, že starší z nich bude sloužit mladšímu. Když tak Bůh určil jejich vzájemné postavení ještě před tím, než se o to mohli osobně nějak zasloužit, zdůraznil tím, že má právo rozhodovat o lidech naprosto svobodně,
12 Rebecca tung ah, a upa in a naupa i na seam tu hi, ci hi.
bez ohledu na jejich záslužné skutky. Proto mohl také říci, jak stojí jinde v Bibli: „Dal jsem přednost Jákobovi před Ezauem.“
13 Jacob ka it hi, ahihang Esau ka ensan hi, ci at khol hi.
14 Tabang hile bang i son thua tu ziam? Pathian sung ah thutan ngawl na om ziam? Om vet ngawl hi.
Můžeme z toho usuzovat, že je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
15 Banghangziam cile Moses tung ah, ka hesuak nop te tung ah hesuakna ka nei tu hi, taciang ka mulkim nop te tung ah mulkim na ka nei tu hi, ci hi.
Mojžíšovi přece řekl: „Projevím svou přízeň komu chci a slituji se nad kým chci.“
16 Tua ahikom hi thu sia dei thu le taikhiat na thu hang hi ngawl a, hesuakna a kilangsak Pathian hang a hihi.
Nikomu tím není povinen, nikdo na to nemá nárok. Je to jen jeho milost, když to učiní. Faraónovi, jak sám říká, propůjčil jeho postavení proto, aby na něm ukázal svou moc a aby rozšířil svůj věhlas po celé zemi. Tak tedy žádným sebevětším úsilím, nýbrž z pouhé Boží milosti jsou lidé to, co jsou.
17 Banghangziam cile laithiangtho in Pharaoh tung ah, nangma tung ah ka vangletna ka kilangsak thei natu le ka min sia leitung mun theampo ah ki thangsak tu, ci tupna taw in kong zang hi, ci hi.
18 Tua ahikom Pathian in a hesuak nop te tung ah hesuakna nei a, a deisak mite lungtang khauhsak hi.
19 Tabang hile nangma in ka tung ah, banghang in Pathian in maw hong zong lai ziam? hong ci tu ni hi. Banghangziam cile a kua in Pathian deina nial tu ziam?
Možná někdo namítne: Proč nám tedy Bůh ještě pořád něco vytýká, když se nic nemůže dít proti jeho vůli?
20 Ahihang, mihing pa awng, Pathian a zo kik tu in nangma sia akua ni ziam? Banghang in hibang in hong vawt ni ziam, ci in a vawtsa nate in a vawtpa tung ah ci tu ziam?
Ale člověče, kdo ty vlastně jsi, že si troufáš přít se s Bohem? Říká snad výrobek svému tvůrci: Proč jsi mne udělal zrovna takhle?
21 Tungman lomkhat pan in beal khat sia a zatak huai in vawt tu le, a dang khat sia zatak huai ngawl in vawt tu sia, beal vawt pa in tungman tung ah thu nei hi ngawl ziam?
Copak se hrnčíř ptá hlíny, zda z ní má udělat vázu nebo mísu?
22 Pathian in a thin-ukna kilangsak nuam a, a thunei na a hesak nuam le, suksiat tu in a vawtsa thin-ukna beal te sia thinsautak in thuak hi:
Nemohl i Bůh ukázat nejen svou pravomoc trestat, ale i svou shovívavost s lidmi zralými k potrestání?
23 Taciang minthanna tu in a puakhol sate sia hesuakna beal te tung ah a minthanna i letna hesak tu hi,
Nemá právo projevit svou dobrotu k lidem, které zahrnul milosrdenstvím a určil pro věčnou slávu?
24 Eite na ngawn, a saptuam te i hihi, Judah mite bek hi ngawl in, Gentile mite zong sam hi ngawl ziam?
Podobně povolal i nás, a to nejen židy nebo členy církve, ale i jiné,
25 Hosea laibu sung ah zong, ka mite a hi ngawl te ka mite, ka ci tu hi; taciang ka it ngawl te zong, ka it te, ka ci tu hi.
jak naznačuje prorok Ozeáš: „Nazvu svým lidem ty, k nimž jsem se nechtěl znát, vyhnané zase zavolám nazpět.
26 Tua zawkciang in amate tung ah, note ka mi na hi bua uh hi, ka ci na mun ah; a nungta Pathian tate, ci in amate ka sam tu hi, ci hi.
Kdo předtím slyšeli mé slovo odsouzení, budou ujištěni, že je přijímám za své syny.“
27 Isaiah in zong Israel mite taw kisai in, Israel tate sia tuipi ah senneal za hinapi, a tanglai te bek ngupna nga tu hi:
O Izraeli říká Izajáš: „Kdyby jich bylo jak mořského písku, jen hrstka se jich zachrání.
28 Banghangziam cile Ama in nasep man tu hi, taciang thutang suana taw a tomno in tan tu hi:
Bez odkladu a do písmene splní Bůh své slovo na zemi.“
29 Taciang Isaiah in hi thu te i mai ah, ngalkaphon te i Topa in thaici khe ngawl hile, eite sia Sodom le Gomorah bang i hi siat tu hi, ci hi.
A už dříve předvídá: „Kdyby nebyl nebeský vládce ten zbytek lidu nezachoval, byli bychom jak Sodoma zpustli a Gomoře se podobali.“
30 Tabang hile bang i son tu ziam? Thutang suana a del ngawl Gentile mite in thutang suana phaban hi, tua thu sia upna hang in thutang suana a hihi.
Co tu vidíme? Že ti, kdo k izraelskému náboženství nepatřili a o bezúhonnost před Bohem nijak neusilovali, ti ji dosáhli na základě víry.
31 Ahihang thutang suana a del Israel mite in, thutang suana i thukham sia phaban ngawl hi.
A ti, kdo spoléhali na svou příslušnost k vyvoleným a na plnění náboženských předpisů, vyšli naprázdno.
32 Banghangziam? Amate in upna taw a zong bua uh hi, thukham i sepna te taw a zon uh hang a hihi. Tabang in amate sia lutu theina suang tung ah lutu uh hi;
Proč to? Protože se domnívali, že si Boha nakloní okázalou zbožností místo upřímnou vírou. Na tom ztroskotali,
33 En vun, Zion ah lutusak thei suang le lutu na suangtum ka koi hi: taciang akuamapo Ama a um peuma a maizum ngawl tu hi, ci in at khol hi.
zcela podle slov Izajášových: „Hle, na Sijón kladu kámen úrazu, o něj se mnohý z vás rozbije. Kdo se mne však vírou uchopí, ten žádnou škodu neutrpí.“
