Matthew 5
1 Tua mihonpi te Jesus in a mu ciang in mualtung ah kato hi: a tosuk zawkciang, a nungzui te a kung ah hongpai uh hi:
Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu
2 Taciang a kam hong in, amate thuhil a,
a učil je:
3 Thaa thu ah a zawngkhal te thuphatoai a hihi: banghangziam cile vantung ki ukna sia amate a, a hihi.
„Kteří lidé jsou skutečně šťastni? Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení, vždyť těm patří Boží království.
4 Thum le tau in a kap te thuphatoai a hihi: banghangziam cile amate in henepna nga tu hi.
Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku, vždyť Bůh je potěší.
5 Mi nunneam te thuphatoai a hihi: banghangziam cile amate in leitung ngamh lua tu uh hi.
Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají, vždyť jim Bůh dá celou zemi.
6 Thutang suana an du tui du bang in a du te thuphatoai a hihi: banghangziam cile amate a ngilva kik tu hi.
Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.
7 Hesuakna neite thuphatoai a hihi: banghangziam cile amate hesuakna ma sangkik tu hi.
Šťastni jsou milosrdní, vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
8 Thinsung thiangtho te thuphatoai a hihi: banghangziam cile amate in Pathian mu tu hi.
Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot, vždyť oni uvidí Boha.
9 Kilemna a vawt te thuphatoai a hihi: banghangziam cile amate Pathian tate kici tu hi.
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
10 Thutang suana hang in vawtsiatna a thuak te thuphatoai a hihi: banghangziam cile vantung ngam sia amate a, a hihi.
Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto, že poslouchají Boha; jim se otevírá Boží svět.
11 Keima hang in ngual in mawsiatna taw hong vawtsia a, leilot thu a tatuam a son ciang in, thuphatoai na hi uh hi.
Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy.
12 Lungdam vun a, angtang vun, banghangziam cile vantung ah na thaman uh lian mama hi: banghangziam cile note mai ah kamsang te zong tabang ma in vawtsia ngei uh hi.
Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.
13 Note sia leitung i ci na hi uh hi: ahihang ci sia a al na a om nawn bale, bangbang in al kik thei tu ziam? doipua ah vawk in peangtaw sikcil tu simngawl bangma phatuam ngawl hi.
Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.
14 Note sia leitung i khuavak na hi uh hi. Mualdawn ah a kisa khuapi sia kilia thei ngeingawl hi.
Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět.
15 Kuama in khuaimei a det ciang khum taw khup ngei ngawl hi, meidetna munsang na ah suan in de hi; taciang tua meivang in innsung theampo tangsak hi.
Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě.
16 Na khuavak uh midang te muna ah tang tahen, tabang in amate in a pha na vawt te mu tu a, van ah a om na Pa pokna pia tu uh hi.
Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.
17 Keima sia thukham le kamsang te thu siatsua tu in hongpai hi, ci in ngaisun heak vun: siatsua tu in hongpai ngawl khi hi, a kicingsak tu in hongpai zaw khi hi.
Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil.
18 Amantak kong son hi, van le lei a bo zong thukham sung pan a nobel bawkno khat zong khuangkhim ngawl in bo thong ngawl tu hi.
Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní.
19 Tua ahikom, a kuamapo in, thupiak te sung pan a nobel khat pealkhial in, ngualdang thu a hil le, vantung kumpingam sung ah a nobel hi kici tu hi: ahizong in a kuamapo in thupiakte seam a, ngualdang zong a hil le, vantung kumpingam sung ah lian hi, kici tu hi.
A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království.
20 Banghangziam cile, thukhamhil te le Pharisee te na dem zo bua u le, vantung kumpingam sung ah tum thei ngawl tu nu hi, ci in kong son hi.
Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.
21 Nidanglai in, tualthat heak in; tualthat te thukhenna thuak tu kilawm hi, ci thu na zazo uh hi.
V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud.
22 Ahihang keima in hibang in kong ci hi, a kuamapo matlap nei ngawl in a suapui te tung ah a thin-uk peuma, thukhenna thuak tu hi: taciang a kuamapo in, a suapui a zawngsak sia zong thukhen upa te kung puak tu kilawm hi: a kuamapo in, a suapuipa mi ngoai a ci peuma, hell sung a theng tu kilawm hi. (Geenna g1067)
Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne. (Geenna g1067)
23 Tua ahikom biaktau tung ah piak tu na ken ciang in, na suapui khatpo i hong mawsiatna khatpo na phawk le,
Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost,
24 Na piaktu sia biaktau mai ah nusia phot in a, na suapuipa kung ah pai masa in; kilemna na vawt zawkciang, biakpiakna pia kik pheang in.
odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.
25 Khat po in thu hong vawt a hile, zumkong na thetma in, lamkallak ah manlang in ama taw thukimna vawt pak in; tabang a hibale, thukhen te kung hong ap tu a, thukhen te in palik te hong ap in, palik te in thonginn ah hong khia tu hi.
26 A mantak kong ci ciang, liausum na piak siat mateng thonginn sung pan na suakta thei batu hi.
27 Nidang in palngul mawna vawtheak in, ci sia na zaksa uh a hihi:
Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.
28 Ahizong tu in, khatpo in numei khat khialpui nopna thin taw a en a hile, a thinsung pan tua nu taw khial zo hi.
Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.
29 Na ziatsang mit in hong khialsak a hile, khelkeak in vawk in: na pumpi vekpi taw hell sung ah na ki khiak tu sang in pumpi khen khat na sup tu phazaw hi. (Geenna g1067)
Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život. (Geenna g1067)
31 Khat po in a zi a khul nuam a hile, khulna lai pia tahen, kici hi:
Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.
32 Ahihang keima in, khatpo in paktatna thu simngawl a zi a khul le, a zi sia palngul mawna vawt suaksak hi, taciang tua a ki khul numei a tenpui kik pa zong, palngul mawna vawt ma hi veve hi.
Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.
33 Nidang in, kamciam pia heak in, ahihang Topa kung ah na kiciamna te tangtun in, ci thu na zazo uh hi:
A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!
34 Ahihang kei ka hile hibang kong ci hi, kiciamna vawt lilim heak in; van sam in kiciam heak in; banghangziam cile Pathian kumpi tokhum a hihi:
Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;
35 Lei sam in kiciam heak in; banghangziam cile Pathian i peang ngak na mun hi: Jerusalem sam zong kiciam heak in; banghangziam cile a lian kumpipa omna mun khuapi a hihi.
nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.
36 Na lu sam in zong kiciam heak in, banghangziam cile na samzamno khat vomsak le kangsak thei ngawl ni hi.
Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.
37 Ahihang, ngualdang taw na ki paupui ciang in, A “hi” te ‘hi'; a “hi ngawl” te “hi ngawl” ma ci vun: banghangziam cile hi teng zawkciang sia pha nawn ngawl hi.
Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.
38 Mittang khat luang in mit tang khat, hatang khat luang in ha tang khat, ci thu na zaksa uh a hihi:
Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.
39 Ahihang kei hibang in kong ci hi, siatna te na khak heak vun: khatpo in na ziatsang biang hong beang le, na veisang biang zong daw vet lai in.
Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.
40 Khatpo in na puansil dei in thu hong vawt le, na tungsil zong pia vet in.
A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;
41 Nang hong zawthawkvawt khatpo in tai khat hongpaisak le, tai ni dong paipui vet in.
jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.
42 Van hong ngen te pia in, ciang hong pu nuam te zong nial heak in.
Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.
43 Na innpam it in, na ngal te ensan in, ci thu na zaksa uh a hihi.
A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!
44 Ahihang kei kong cina pan, na ngal te uh it vun a, no hong hamsiat te thupha pia vun, no hong ensan te atu thungetsak vun;
Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají.
45 Tabang in vantung a om na Pa uh i tate na hi tu uh hi: banghangziam cile Ama in misia le mipha te tung ah ni suaksak a, thuman le thuman ngawl te tung ah ngua zusak hi.
46 Banghangziam cile no hong it te bek na it uh le, bang thaman a om ziam? siadong te nangawn zong in tabangma seam hi ngawl ziam?
Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?
47 Na suapui te bek na paupui uh le, ngualdang taw bang ki lamdang nu ziam? siadong te zong tabangma vawt hi ngawl ziam?
A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.
48 Vantung a na Pa uh cialcing ahi bangma in, no zong na cialcing uh kul hi, ci hi.
Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.
