Mark 10
1 Jesus tua mun pan ding in, Jordan ngun ngal khat Judah ngam kimkot teng ah pai hi: mipi te a kung ah hong ki kaikhawm kik leleau a; a hil ngei bang in thuhil kik hi.
Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.
2 Pharisee te a kung ah hongpai a, pasal khat in a zi khul tu ngeina a om ziam? ci ze-et in dong uh hi.
Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.
3 Jesus in amate tung ah, Moses in note bang thu hong pia ziam? ci in zo hi.
Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“
4 Taciang amate in, Moses in khul na lai at in, zi khul tu oai hi, ci uh hi.
„K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“
5 Jesus in amate tung ah, Moses in na thinpui lei uh hang in hi ngeina a at a hihi.
„To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce, “řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál.
6 Ahihang Pathian in a kipatcil bitphuana hun lai in pa le numei vawt hi.
Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu.
7 Tua ahikom pasal in a pa le a nu nusia tu a, a zi beal tu hi;
Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce;
8 Taciang amate ni sia taksa pumkhat hi tu hi: tua ahikom amate sia ni hi nawn ngawl tu a taksa pumkhat a hi uh hi.
v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí.
9 Tua ahikom Pathian in a ngawm sa te mihing in khen heak tahen, ci in zo hi.
A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
10 Innsung ah a nungzui te in tua thu ma dong kik uh hi.
Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
11 Jesus in amate tung ah, A kuamapo in a zi khul in, ngualdang a tenpui le palngul mawna vawt a hihi.
Vyložil jim to: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.
12 Zi in a pasal nusia in, pasal dang a nei kik le, palngul mawna vawt a hihi, ci hi.
A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
13 Amate in a tate uh a thamsak tu dei in Jesus kung ah paipui uh a: a nungzui te in amate tei hi.
Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
14 Ahihang Jesus in a mu ciang in, a thin-uk a, amate tung ah, Patangno te ka kung hong paisak tavun, khak heak vun: banghangziam cile Pathian kumpingam sia hibang patang te atu a hihi.
Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království.
15 A tatak in kong ci ciang, a kuamapo hibang patangno bang in Pathian kumpingam a sang ngawl peuma, Pathian kumpingam sung ah tum ngawl tu hi, ci hi.
A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
16 Taciang Jesus in patang te toai a, amate tung ah a khut nga in, thupha pia hi.
Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.
17 Jesus sia lamkal ah a pai laitak in, mi khat hong tai a, khupdin in, Sya pha awng, tawntung nuntakna ka nga thei natu in bang vawt tu khi ziam? ci in dong hi. (aiōnios g166)
Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
18 Taciang Jesus in ama kung ah, Banghang in, pha, hong ci ni ziam? Pathian khatbek simngawl kuama a pha om ngawl hi.
„Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh, “odvětil Ježíš.
19 Thupiak te he ni hi, palngul mawna vawt heak in, tual that heak in, nguta heak in, a man ngawl tettipang heak in, ngual neisa sut heak in, na nu le na pa zakta in, ci hi.
„A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“
20 Taciang tua pa in Jesus kung ah, Syapa awng, hite theampo ka no lai pan in zuisiat zo khi hi, ci in zo hi.
„Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“
21 Tasiaciang Jesus in ama itna taw en a, Khat bek kisam lai ni hi: pai tan a, na nei theampo zuak siat in, taciang mizawng te pia in, tua hile vantung ah neisa na nei tu hi: taciang hongpai tan a, thinglamte pua in hong zui tan, ci hi.
Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“
22 Tua thu hang in ama khuangai mama a, thinna in paisan hi: banghangziam cile a neisa tam mama hi.
Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.
23 Jesus in a kimkot teng en a, a nungzui te kung ah, Mihau te Pathian kumpingam sung a tum tu uh bangza in haksa ziam! ci hi.
Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“
24 Taciang a nungzui te in Jesus i son thu hang in lungmang mamatek uh hi. Ahihang Jesus in amate tung ah, Ka tate awng, hauna a muang te atu in Pathian kumpingam sung ah tum tu sia bangza in haksa ziam!
To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života.
25 Mihau pa sia Pathian kumpingam sung ah a tum tu sang in, phin bilvang sung ah kala-uk tum tu ol zaw hi, ci in zo kik hi.
Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“
26 Amate in lamdangsa mamatek uh a, tabang hithong le, a kua peuma ngupna nga thei tu ziam? ci in amate kikum uh hi.
To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“říkali si mezi sebou.
27 Taciang Jesus in amate en a, Hi thu sia mihing te atu in suak thei ngawl hi, ahihang Pathian atu in hi ngawl hi: banghangziam cile Pathian atu in na theampo suak thei hi, ci hi.
Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
28 Tua zawkciang in Peter in, Jesus kung ah, en in, kote ka hi uh le na theampo nusia in kong zui uh hi, ci hi.
Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
29 Jesus in, A tatak in kong son hi, a kuamapo keima le lungdamna thu hang in a inn le lo a hi zong, a u le a nau a hi zong, a nu le a pa a hi zong, a zi le a ta te a hi zong, a nusia a hile,
„Ujišťuji vás, “odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku,
31 Ahihang a masabel te nungkhakbel tu a; a nungkhakbel te masabel hi tu hi, ci hi.
Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
32 Amate Jerusalem pai na lamkal ah hi uh a; Jesus sia amate mai ah pai hi: taciang amate in lamdangsa in, a nung pan zui kawm in lau tek mama uh hi. A nungzui sawmleni te sam a, a tung ah thupiang tu te son kipan hi,
Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami. Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
33 En vun, Jerusalem sang ah i pai hi; mihing Tapa sia thiampi lian te le thukhamhil te kung ah ap tu hi; amate in thi tu in thukhen tu uh a, Gentile te kung ah ap tu uh hi:
„Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům.
34 Amate in selno tu a, vel in cilphi tu uh hi, taciang that tu uh a: nithum ni ciang in thokik tu hi, ci hi.
Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
35 Zebedee tapa James le John te Jesus kung ah hongpai uh a, Syapa awng, kong nget tu uh sia nong vawtsak tu ka uk uh hi, ci uh hi.
Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
36 Jesus in amate tung ah, No atu in bang hong vawatsak tu khi ziam? ci hi.
„Co si ode mne přejete?“vzhlédl Ježíš.
37 Amate in, na minthanna sung ah khat na ziatsang ah, a dang khat sia na veisang ah hong tosak tan, ci uh hi.
„Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
38 Hi kamale, Jesus in, Bang ngen nu ziam ci zong he ngawl nu hi: ka dawn tu hai dawn zo tu nu ziam, ka san tu baptisma sang zo tu nu ziam? ci hi.
„Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
39 Amate in, zo tu khu hi, ci uh hi. Jesus in, Ka dawn tu hai dawn takpi tu nu hi, ka san tu baptisma zong sang takpi tu nu hi:
„Ale jistě, “přisvědčili. „Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem.
40 Ahihang ka ziatsang le ka veisang a to tute sia kei i piak tu hi ngawl a; ka Pa in a ngealkholsa te pia tu hi, ci hi.
Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“
41 Tua thu a dang sawm te in a zak uh ciang in, James le John tung ah a lung uh kim ngawl hi.
Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana.
42 Ahihang Jesus in amate tung ah, Na heak uh bang ma in Gentile kumpi te in a mihing te sia zawthawk thu taw uk uh a, ulian te in mipi te tung ah thuneina zang tawntung uh hi.
Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje.
43 Ahihang no sung ah hibang hi ngawl tu hi: note sung ah khatpo a lian nuam le, note i naseam hi tahen:
Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží.
44 Note sung pan khatpo in a lu bel a hi nuam le, note in sila hi tahen.
A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech.
45 Mihing Tapa sia ngual a sawl tu in hongpai ngawl hi, ngual atu seam tu in le mi tampi tatkhiat natu a nuntakna pia tu in hongpai hi, ci hi.
Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“
46 Jesus le a nungzui te Jericho ah hongpai uh a: amate mihon tampi taw Jericho pan a pusua uh ciang in, Timaeus i tapa, Bartimaeus a kici mittaw pa sia lamhui ah to in khutdaw ngen hi.
Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.
47 Ama in Nazareth khua mi Jesus hi, ci a zak ciang in, David Tapa Jesus awng, hong hesuak kapo in, ci in au hi.
Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“
48 Mi tampi te in ama a om khikhep natu in tei uh hi kale: Nang David Tapa awng, hong hesuak kapo in, ci in au seseam hi.
Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“
49 Jesus ding a, ama sam tu in thupia hi. Amate in mittaw pa kung ah, thinnuam in a, ding in; Ama in hong sam hi, ci uh hi.
Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“
50 A puantual sil sia khia in, ding a, Jesus kung ah pai hi.
Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.
51 Jesus in ama zo a, Nang tung ah bang ka vawt tu uk ni ziam? ci hi. Mittaw pa in, Topa awng, ka mit khua mu tu uk khi hi, ci hi.
„Co pro tebe mohu udělat?“dotkl se ho Ježíš. „Mistře, chci vidět!“
52 Jesus in ama kung ah, pai in; na upna in hong damsak zo hi, ci hi. Tasia pociang in khuamu a, lampi ah Jesus nungzui hi.
„Staň se, tvá víra tě zachránila.“V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.
