Solomon Laa 7
1 Na kho te hlangcong canu kah khokhom neh sawtthen tangkik. Na phai dongkah phaibong khaw kutthai kut kah bibi neh himbai bangla om.
Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka.
2 Na yenrhui te kueluek baeldung bangla homtui long khaw vaitah pawh. Na bungko te khaw tuilipai loh cang hlom neh a ven.
Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím.
3 Na rhangsuk rhoi tah sakhi rhuinu caphae ca rhoi van pawn ni.
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních.
4 Na rhawn tah rhaltoeng vueino van pawn ni. Na mik tah Bathrabbim vongka kah Heshbon tuibuem van pawn ni. Na hnarhong tah Damasku rhaldan aka tawt Lebanon rhaltoengim van pawn ni.
Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku.
5 Na sokah na lu tah Karmel tlang van pawn ni. Na lu samloeng tah manghai sammuei, daidi samdueng van pawn ni.
Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích.
6 Lungnah, omthenbawnnah neh sawtthen tangkik tih hmae tangkik.
Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná!
7 Na sang loh rhophoe a puet tih na rhangsuk loh thaihsu coeng he.
Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům.
8 “Rhophoe dongah ka yoeng saeh lamtah a koi te ka hlan eh?,’ ka ti. Na rhangsuk tah misur thaihsu bangla om laeh saeh. Na hnarhong hmueih tah thaihthawn van pawn ni.
Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných.
9 Na ka tah misurtui then van pawn ni. Kamah hlo taengah caeh vaengah no neh lai khaw vanat la khuep uh.
Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili.
10 Kamah he kamah hlo kah coeng tih a lungdueknah tah kamah ham saeh.
Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
11 Kamah hlo aw halo lamtah pong la cet lah sih, vangca ah khaw rhaeh mai sih.
Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech.
12 Thoo sih, misurdum te so sih. Misur khaw a cuen khaming, thaihmoe loh culh tih tale khaw khooi coeng. Teah te kamah hlo te nang taengah kam pae eh.
Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své.
13 Hloih he a bo rhim. Tedae mah kah thohka ah cangtham he a rhuem a thai la cungkuem tih ka hlo nang ham ka khoem.
Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.
