Olphong 4
1 Te phoeiah he he ka hmuh. Vaan ah thohka a ong coeng ke. Te vaengah ol lamhma loh olueng bangla ka taengah a thui te ka yaak. “He la ha luei hang lamtah hekah phoeiah aka thoeng ham a kuek te nang kan tueng eh?,” a ti.
Potom jsem uviděl otevřené nebe a uslyšel jsem týž hlas jako prve, zvučný jako polnice. Přikázal mi: „Vstup sem, dám ti nahlédnout do budoucnosti!“
2 Mueihla neh tlek ka om vaengah vaan ah ngolkhoel tarha ana hol tih te ngolkhoel dongah pakhat ana ngol.
A tu jsem v duchu viděl trůn. Z toho, který na něm seděl, vycházela bílá a rudá záře jako z démantů a rubínů a trůn byl obklopen smaragdově zelenou duhou smíření.
3 Te vaengah ka ngol tah a suisak te maihae lung neh lungling phek ni. Ngolkhoel te khaw lungsen suisak phek la tampacung pat om.
4 Ngolkhoel te ngolkhoel pakul pali pat om bal. Ngolkhoel pakul pali dongah patong pakul pali ngol tih himbai bok neh khuk uh. A lu te sui rhuisam neh a khuem thil uh.
Okolo Božího trůnu stálo čtyřiadvacet stolců. Na nich sedělo čtyřiadvacet bíle oděných starců se zlatými korunami na hlavách.
5 Ngolkhoel lamkah khophaa neh rhaek ol te khaw ha thoeng. Te vaengah ngolkhoel hmaikah hmaiim parhih tah hmai vang. Te tah Pathen kah Mueihla parhih coeng ni.
Od trůnu šlehaly blesky a duněly hromy. Před trůnem hořelo sedm světel, obraz plnosti Božího Ducha.
6 Ngolkhoel hmaiah cilrhik tuili tah canglung phek la om. Ngolkhoel lakli neh ngolkhoel taengvai ah a hnuk a hmai mik hnoeng la aka bae mulhing pali te om.
Bylo tam také jezero, průzračné jako křišťál. Kolem trůnu stály čtyři bytosti, které měly oči vpředu i vzadu; upínaly zrak k Bohu, a zároveň sledovaly všechno ostatní.
7 Te vaengah mulhing lamhma tah sathueng phek la, mulhing paibae tah vaitoca phek la om, a pathum mulhing loh a maelhmai te hlang bangla a khueh. A pali kah mulhing tah langta phek la ding.
První se podobala vznešenému lvu, druhá silnému býku, třetí moudrému člověku a čtvrtá rychlému orlu.
8 Mulhing pali loh a phae parhuk te rhip rhip a khueh. A pum boeih neh a khuiah mik hoeng la bae. Te vaengah duemnah a khueh uh kolla khoyin khothaih, “A cim, a cim, a cim Boeipa Pathen tah tloengkhoelh ni, om coeng tih om li tih ha pawk pueng ni,” a ti uh.
Každá měla tři páry křídel. Bez ustání, ve dne i v noci,
9 Tedae mulhing rhoek loh thangpomnah, hinyahnah neh uemonah te ngolkhoel dongkah aka ngol rhoek te a paek vaengah, amih te kumhal kah kumhal duela hing. (aiōn g165)
vzdávaly slávu, čest a díky tomu, který seděl na trůnu, živému od věků na věky: (aiōn g165)
10 Patong pakul pali tah ngolkhoel dongkah aka ngol hmaiah bakop uh vetih kumhal kah kumhal duela aka hing te a bawk uh ni. A rhuisam te ngolkhoel hmaiah a tloeng uh tih, “A koih la na om pai,” a ti uh. (aiōn g165)
Tu také těch čtyřiadvacet starců pokleklo před tím, který seděl na trůnu, klaněli se mu a kladli mu k nohám své koruny se slovy: (aiōn g165)
11 Boeipa neh mamih kah Pathen tah thangpomnah, hinyahnah neh thaomnah te dang pai saeh. Namah loh a cungkuem na suen tih na kongaih lamloh aka om rhoek khaw a suen uh coeng.
„Tobě patří, Pane, všechna sláva, čest a moc. Ty jsi stvořil všechno, z tvé vůle to vzniklo i trvá.“
