< Olphong 17 >

1 bunang parhih aka pom puencawn parhih khuikah pakhat ha pawk vaengah kai taengah cal tih, “Halo lah, tui ke yet soah aka ngol hlanghalh puei kah laitloeknah te nang kan tueng eh.
I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Pojď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,
2 Diklai manghai rhoek tah anih taengah cukhalh uh. A Cukhalnah misurtui te diklai khosa rhoek loh rhui uh,” a ti.
S kteroužto smilnili králové země a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.
3 Te phoeiah kai te Mueihla loh khosoek la n'khuen. Te vaengah satlung a nukyum soah aka ngol huta pakhat ka hmuh. Anih te soehsalnah ming neh bae tih a lu parhih neh a ki parha a khueh.
I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a měla sedm hlav a deset rohů.
4 Te vaengah huta loh daidi neh a nukyum la aka om te a bai tih sui neh lung then neh laitha neh thoeihcam uh. A kut dongkah sui boengloeng a pom dae a Cukhalnah tueilaehnah neh rhalawt la bae.
Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
5 A tal ah khaw, “Olhuep, Babylon puei, hlanghalh rhoek kah a manu, diklai kah tueilaehnah tila ming a daek coeng.
A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátě smilstva a ohavností země.
6 Te phoeiah hlangcim rhoek kah thii neh Jesuh laipai rhoek kah thii te aka rhui huta te ka hmuh vaengah ka ngaihmang tih anih ka hmuh te bahoeng ka ngaihmang.
A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.
7 Te vaengah puencawn loh kai taengah, “Balae tih na ngai a hmang. Kai loh huta neh anih aka phuei satlung a lu parhih neh a ki parha aka khueh kah olhuep te nang ham kan thui bitni,” a ti.
I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.
8 Satlung na hmuh te om coeng dae tahae ah om pawh. Tedae tangrhom dung lamkah ha thoeng tih pocinah te paan la cai coeng. Te dongah diklai dongkah khosa rhoek tah a ngaihmang uh ni. Te rhoek kah ming tah Diklai a tongnah lamloh hingnah cayol ah a daek pah moenih. Satlung aka om coeng dae om pawt tih koep aka phoe te a hmuh uh. (Abyssos g12)
Šelma, kterous viděl, byla, a již není, a máť vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení světa, ) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. (Abyssos g12)
9 He dongah lungbuei ah cueihnah khueh ham om. Lu parhih te tlang parhih la om. Te rhoek soah huta te ngol. Tlang parhih te manghai parhih lamkhaw om.
Tentoť pak jest smysl toho, a máť zavřenou v sobě moudrost: Sedm hlav jestiť sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.
10 Panga te bung tih pakhat te om tih a tloe pakhat te ha pawk hlan. Ha pawk vaengah khaw rhaih a naeh ham a kuek.
A králů sedm jest. Pět jich padlo, jeden jest, a jiný ještě nepřišel; a když přijde, na malou chvíli musí trvati.
11 Te dongah te kah satlung aka om bueng loh a om moenih. A parhet a om vaengah a parhih khuikah khaw om pueng tih pocinah te a pha.
A šelma, kteráž byla a není, onať jest osmý, a z sedmiť jest, i na zahynutí jde.
12 A ki parha na hmuh te tah manghai parha la om. Amih loh ram te dang uh hlan. Tedae manghai bangla saithainah te satlung neh khonoek pakhat ah a dang uh ni.
Deset pak rohů, kteréžs viděl, jestiť deset králů, kteříž ještě království nepřijali, ale přijmouť moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou.
13 Amih loh kopoek pakhat la a khueh uh tih a thaomnah neh saithainah te satlung a paek uh.
Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí.
14 Amih loh Tuca te a caemthoh thiluh. Tuca loh amih te a noeng ni. Boei rhoek kah Boeipa neh manghai rhoek kah Manghai la om. Amah taengkah rhoek te khaw a khue rhoek, a coelh rhoek neh uepom rhoek ni.
Tiť bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítězí nad nimi, neboť Pán pánů jest a Král králů, i ti, kteříž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a věrní.
15 Te phoeiah kai taengah a thui tah, “Tui te tah na hmuh coeng, te ah te hlanghalh ngol. Te tah namtom neh ol com ol cae kah pilnam hlangping ni.
I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
16 A ki parha neh satlung te na hmuh. Te long te te khaw hlanghalh nu te a hmuhuet uh ni. Te vaengah a tlingyal la a saii uh vetih a poeih uh ni. Te phoeiah a saa te a caak uh vetih hmai neh a hoeh uh ni.
Deset pak rohů, kteréžs viděl na šelmě, ti v nenávist vezmou nevěstku, a učiní ji opuštěnou a nahou, a tělo její jísti budou, a ji páliti budou ohněm.
17 Pathen loh a mangtaengnah saii ham amih kah thinko khuiah a khueh pa coeng. Pathen kah olka a soep duela lungbuei pakhat la khueh tih a ram te satlung taengah paek ham om coeng.
Neboť dal Bůh v srdce jejich, aby činili vůli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelmě dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.
18 Huta na hmuh te khaw diklai manghai rhoek soah poengnah aka khueh kho puei ni “a ti.
A žena, kteroužs viděl, jestiť město to veliké, kteréž má království nad králi země.

< Olphong 17 >