< Tingtoeng 77 >
1 Jeduthun te aka mawt ham Asaph kah Jeduthun tingtoenglung Pathen taengah ka ol ka huel tih ka pang. Pathen taengah ka ol ka huel tih kai taengla a hna han kaeng.
Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 Ka citcai tue vaengah ka Boeipa ka toem. Khoyin ah ka ban ka lam tih kha tlaih pawh. Ka hinglu hloep ham a aal.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 Pathen ka ngaidam tih ka ko. Lolmang ka taeng vaengah ka mueihla rhae.
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
4 Ka mikhmuh ah miklung nan buem tih kai n'cahoeh he ka thui lek pawh. (Selah)
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 Khosuen hlamat kum kah khohnin te ka poek.
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 Khoyin ah ka rhotoeng ka ngaidam. Ka thinko ah lolmang ka taeng tih ka mueihla a sat.
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 Ka Boeipa loh kumhal duelam nim n'hlahpham vetih koekthoek kan doe bal eh ti voel pawt nim?
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 A sitlonah loh a yoeyah la a toeng vetih a olkhueh loh cadilcahma phoeikah cadilcahma ham bawtpat pawn a ya?
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 Pathen loh sitlohthamlam ham a hnilh tih a haidamnah te thintoek loh a uep bal nim? (Selah)
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
10 Ka nue coeng ka ti vaengah he Khohni kah bantang kut loh n'talh.
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 BOEIPA kah khoboe tah ka ngaidam rhoe ka ngaidam pai tih hlamat lamkah na khobaerhambae khaw ka ngaidam.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 Te dongah na bisai boeih te ka thuep vetih na bibi boeih te lolmang ka taeng puei ni.
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 Pathen namah kah longpuei cim ah mebang pathen lae Pathen bangla aka tanglue bal?
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 “Khobaerhambae aka saii Pathen namah loh pilnam rhoek taengah na sarhi khaw na tueng sak.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 Na pilnam Jakob neh Joseph koca te bantha neh na tlan. (Selah)
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
16 Tui rhoek loh Pathen namah m'hmuh uh. Tui rhoek loh namah m'hmuh uh vaengah kilkul uh tih a laedil pataeng tlai.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 Khomai loh tui han hawk. Khomong khaw a ol hum. Na thaltang rhoek khaw thui.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 Humhae khui lamkah na khohum ol ah rhaek la phaa tih lunglai khaw tlai coeng, diklai khaw hinghuen coeng.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 Tuitunli dongkah na longpuei neh tui puei dongah khaw na lamkat patoeng, lamkat patoeng om dae na kholaeh ming uh pawh.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20 Na pilnam te Moses kut, Aaron kut neh tuping bangla na mawt.
Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.