< Tingtoeng 49 >

1 Aka mawt ham Korah ca rhoek kah tingtoenglung Pilnam boeih loh hekah he ya uh lah. Khosaknah dongkah khosa boeih loh hnatun uh.
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 Hlang capa rhoek long khaw, hlang tongpa rhoek long khaw, hlanglen neh khodaeng long khaw thikat la hnatunuh.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 Ka ka loh cueihnah a thui vetih ka lungbuei poeknah loh a lungcuei om bitni.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 Ka hna he taengla ka kaeng vetih, ka olkael he rhotoeng neh ka thuicaih ni.
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Yoethaenah hnin ah ka khodil kathaesainah loh kai m'vael dae ba ham lae ka rhih eh?
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 A thadueng dongah pangtung uh tih a khuehtawn a yet neh thangthen uh dae,
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 hlang loh a manuca te a lat khaw a lat thai moenih. A tlansum te Pathen taengah a paek thai moenih.
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 A hinglu kah tlansum tah kuelka tih kumhal a toeng.
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 Te koihnih a yoeyah la hing pueng sui tih hlan khaw hmuh pawt sue.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 Aka cueih rhoek long tah a duek te a hmuh. Aka ang neh kotalh khaw a milh vaengah a khuehtawn te hlang tloe ham a caehtak.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 Amih kah poeknah nen tah a im te kumhal ah, a pohmuen te thawnpuei lamkah cadilcahma duela, om ni a ti uh tih tolhmuen te amih ming neh a khue uh.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 Tedae hlang he umponah khaw a rhaehrhong moenih, rhamsa banglam ni a thuidoek tih a hmata.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 Tetl a amamih khosing tea uepnah tih amih kah olthui te a hnukbang rhoek loh a pom uh. (Selah)
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 Amih te saelkhui kah boiva la tael uh vetih, dueknah loh a luem puei ni. Tedae mincang ah amih te aka thuem rhoek loh a taemrhai uh ni. A muei neh a lungpang a imhmuen lamloh saelkhui la hmawn ni. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
15 Tedae Pathen loh ka hinglu he saelkhui kut lamkah n'lat dongah kai he n'loh bit ni. (Selah) (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Hlang pakhat loh boei tih a im kah thangpomnah loh pungtai cakhaw rhih boeh.
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 A duek vaengah pakhat khaw khuen mahpawh. A thangpomnah loh anih te suntlak puei mahpawh.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 A hing vaengah a hinglu te yoethen a paek tih namah te na hoeikhang vaengah nang uem uh dae,
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 A napa rhoek kah cadilcahma la cet vetih yoeyah la vangnah hmu uh mahpawh.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Hlang he umponah neh om dae a yakming pawt atah rhamsa aka hmata rhoek bangla om.
Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.

< Tingtoeng 49 >