Tingtoeng 137

1 Babylon tuiva ah te ka ngol uh tih Zion ka poek uh vaengah ka rhap uh.

Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.

2 A khui kah tuirhi dongah ka rhotoeng te ka bang uh.

Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.

3 Kaimih aka sol rhoek kaimih te laa ol hnap n'dawt uh. Kaimih aka parhaengkung long khaw, “Zion laa te kaimih ham kohoenah neh hlai uh lah,” a ti uh.

A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:

4 Balae tih BOEIPA laa he kholong kho ah ka hlai uh eh?

Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?

5 Jerusalem nang te kan hnilh atah ka bantang kut he hnilh uh saeh.

Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

6 Nang te kan thoelh pawt tih, Jerusalem te ka kohoenah somtung la ka pacuet pawt atah ka lai he ka dang la kap uh saeh.

Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.

7 BOEIPA aw Jerusalem tue vaengkah Edom koca rhoek loh, “A khoengim duela kingling uh kingling uh,” a ti uh te poek pah.

Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

8 Hlang aka rhoelrhak Babylon nu aw, kaimih taengah na saii bangla na thaphu te namah taengah aka thuung tah a yoethen.

Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.

9 Na camoe rhoek te a tuuk tih, thaelpang dongah aka phop tah a yoethen.

Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.