Olcueih 18
1 Hoehhamnah aka tlap loh hlang a paekboe sak tih, lungming cueihnah khaw boeih a thaih thil.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Lungcuei taengah hlang ang naep pawh, tedae amah kah lungbuei hliphen ham ni lat a om.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Halang ha pawk vaengah nueihbu neh, yah neh kokhahnah la pai bal.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Hlang ka lamkah olka tah tui dung bangla, soklong ah aka phuet cueihnah thunsih la om.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Halang kah a hmai khueh khaw then pawh, laitloeknah aka dueng te aka phaelh ham rhung ni.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Hlang ang kah hmuilai tah tuituknah ham ha pawk uh tih, a bohnah te a ka loh a khue.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Hlang ang kah a ka tah amah kah porhaknah neh a hmuilai te a hinglu ham hlaeh la om.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Thet ol he didii bangla om tih, a bung khui la tluektluek kun.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 A bibi dongah aka uelh khaw kutpo boei kah a manuca la om.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 BOEIPA ming tah sarhi ham rhaltoengim ni, hlang dueng tah a taengla yong tih a hoep a tlang.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Hlanglen kah a boeirhaeng tah amah ham sarhi aka tak khorha la om tih, a ngaihlih vaengah vongtung tluk a sang sak.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Hlang he lungbuei aka sang taengah pocinah a lamhma pah tih, kodonah taengah thangpomnah a lamhma pah.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 A hnatun hlan ah ol aka thuung tah anglat ni. Amah khaw te nen te mingthae a phueih.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Hlang he a tlohtat vaengah a mueihla loh a cangbam dae, mueihla a rhawp te u long a khoeng eh?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Aka yakming kah lungbuei loh mingnah a lai tih aka cueih kah a hna loh mingnah a tlap.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Hlang kah kutdoe he amah ham long a khui sak pah tih, amah te tanglue kah mikhmuh ah a mawt.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 A hui te ha pawk la ha pawk hlan tih amah a khe hlan atah, amah kah tuituknah dongah lamhma la aka dueng khaw om.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Hohmuhnah te hmolunh loh a paa sak tih, aka tlung rhoi khaw rhak a phih.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Boekoek boeina tah sarhi aka tak khorha lakah olpungkacan la om tih, hohmuhnah khaw impuei thohkalh bangla om.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Hlang tah a laithaih lamloh a bung hah tih, a hmuilai kah a vueithaih khaw kum.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Lai kut dongah dueknah neh hingnah om tih, amah aka lungnah long ni a thaih te a caak eh.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Yuu aka lo long tah hnothen a dang tih, BOEIPA taengkah kolonah a dang bal.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Khodaeng loh huithuinah neh a voek dae, hlanglen loh a tlung neh a doo.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Hlang he a hui rhoek loh thaehuet thil cakhaw, a manuca lakah a lungnah tih aka ben khaw om van.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
