Olcueih 17
1 Tuituknah hmueih im dongkah a bae lakah a ommongnah buhkak kamat te then.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Hlang aka cangbam sal loh hlang yah aka bai capa te a taemrhai vetih, pacaboeina taengah rho a tael ni.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Cak hamla cak am, sui hamla hmai-ulh om, tedae BOEIPA long tah lungbuei ni a noem.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Thae aka huet loh boethae hmuilai kah a honghi te a hnatung tih, talnah ol te hna a kaeng thil.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Khodaeng aka tamdaeng tah amah aka saii kung ni a veet, rhainah soah ko aka hoe khaw hmil mahpawh.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Ca rhoek kah a ca rhoek tah patong rhoek kah rhuisam la om tih a napa rhoek te khaw ca rhoek kah a boei a mang la om.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Hlangrhuel hmuilai he a ang ham a rhoeprhui moenih. A honghi kah hmuilai khaw hlangcong hamla koih loeng loeng van pawh.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Kapbaih he a kungmah kah mik ah lungto mikdaithen bangla boeih a hoilae tih a cangbam.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Hlang kah dumlai aka dah loh lungnah a toem dae, olka dongah aka thovael loh a boeihlum khaw a paekboe sak.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Aka ang voei yakhat n'ngawn lakah aka yakming ham tah tluungnah mah a tlaeh pah coeng.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Boekoek loh boethae bueng a tlap dae, anih taengah puencawn muenying muenyang ni a tueih pa eh.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Hlang kah a dueidah a laemhong sak vom neh ka hum uh palueng eh, aka ang kah a anglat nen tah ka hum uh boel eh.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 A then te thae la aka thuung tah a im lamkah a thae te nong rhoe nong mahpawh.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Olpungkacan a tongnah tah tui a cae sak. Te dongah tuituknah a puek hlanah huu laeh.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Halang aka tang sak neh hlang dueng aka boe sak, amih rhoi bang te BOEIPA kah a tueilaehkoi ni.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 Cueihnah lai ham hlang ang kut dongkah a phu te ba ham lae, a lungbuei neh a om hae moenih.
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 A tue boeih dongah a hui aka lungnah loh, citcai vaengkah ham manuca a cun.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 Lungbuei aka talh hlang loh kut a yuh tih, a hui mikhmuh ah mingphanah rhi a khang.
Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Boekoek aka lungnah loh olpungnah te a lungnah, a thohka te a sang sak tih pocinah a tlap.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Lungbuei aka voeldak loh hnothen hmu pawt tih, a ol neh hlang aka maelh khaw yoethae ah cungku.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Amah kah a pha-ueknah ham hlang ang te a cun, te dongah hlang ang kah a napa tah a ko a hoe moenih.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Lungbuei kohoe he si la a hoeih sak tih, mueihla a rhawp vaengah songrhuh khaw a koh sak.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 Laitloeknah a caehlong te phaelh sak ham, halang loh a huep ah kapbaih a loh.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 Cueihnah he aka yakming ham tah amah mikhmuh ah a om pah tih, aka ang kah a mik ah tah diklai khobawt la a om pah.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Capa aka ang tah a napa ham konoinah la om tih, anih aka cun khaw hmuetphawtnah ni.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Hlang dueng te lai a sah sak khaw, a dueng dongah hlangcong taam ham then pawh.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 A ol aka tuem tah mingnah te aka ming la om tih, mueihla phu tlo aka dingsuek tah hlang lungcuei ni.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Hlang ang pataeng a hil a phah atah aka cueih la, a ka a buem atah aka yakming la a ngai coeng.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
