Matthai 19
1 Jesuh loh he rhoek kah ol boeih he bawt a khah phoeiah Galilee lamloh nong tih Jordan rhalvangan Judea vaang la pawk.
I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
2 Te vaengah Jesuh te hlangping loh muep a vai uh tih amih rhoek te pahoi a hoeih sak.
I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
3 Te vaengah Pharisee rhoek loh Jesuh te a paan uh tih a noemcai uh. Te vaengah, “Paelnaehnah khat khat dongah a yuu hla koinih tongpa ham tueng aya? a ti na uh.
I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
4 Tedae Jesuh loh a doo tih, “A tongcuek lamkah aka suen loh amih rhoi tongpa neh huta bueng a saii te na tae uh moenih a?
On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
5 Tedae he kongah ni, 'tongpa loh a manu neh a napa te a imphael tak ni. Te vaengah a yuu taengah kap vetih panit te pumsa pakhat la om ni,’ a ti.
A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
6 Te dongah panit lo pawt tih pumsa khat coeng ni. Te dongah Pathen loh a yingyawn sak te hlang loh maa sak boel saeh,” a ti nah.
A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
7 Te phoeiah Jesuh te, “Balae tih yuuhlaknah cayol te paek tih tueih ham Moses loh a uen,” a ti na uh.
Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
8 Amih te, “Nangmih kah thinthahnah kongah ni na yuu te hlak ham te Moses loh nangmih m'paek. Tedae a tongcuek lamloh te te a om moenih.
Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
9 Tedae nangmih taengah kan thui, Cukhalnah kawng pawt ah a yuu a hlak tih a tloe aka lo te tah samphaih coeng,” a ti nah.
Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
10 A hnukbang rhoek loh amah taengah, “A yuu taengah a va kah paelnaehnah om tangloeng koinih vasak te rhoei mahpawh,” a ti na uh.
Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
11 Tedae Jesuh loh amih te, “Hekah ol he hlang boeih loh a khingmong thai moenih. Tedae a paek rhoek long ni a khingmong thai.
On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
12 Manu bung lamloh hlueikhu la aka thaang te khaw om van. Hlang lamloh a hlueikhu sak hlueikhu te om. Vaan ram kongah amah aka hlueikhu, hlueikhu te khaw om. Aka khingmong thai loh khingmong saeh,” a ti nah.
Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
13 Te phoeiah amih kut tloeng tih thangthui sak ham camoe rhoek te a taengla a khuen uh. Tedae amih te hnukbang rhoek loh a ho uh.
Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
14 Tedae Jesuh loh, “Camoe rhoek te hlah uh lamtah kai taengla ha pawk ham atah amih te kanghalh uh boeh, vaan ram tah amih ham ni a om,” a ti nah.
Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
15 Amih soah kut a tloeng tih te lamloh vik cet.
A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
16 Te phoeiah hlang pakhat loh Jesuh taengla pakcak a paan tih, “Saya, dungyan hingnah ka khueh ham mebang hno then nim ka saii eh,” a ti nah. (aiōnios g166)
A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios g166)
17 Tedae Jesuh loh anih te, “Balae tih kai he a then kawng nan dawt? A then pakhat ni a om. Tedae hingnah khuila kun na ngaih atah olpaek te tuem,” a ti nah.
A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
18 Jesuh te, “Mebang nim,” a ti nah. Te dongah Jesuh loh, “Hlang ngawn boeh, samphaih boeh, huencan boeh, laithae boeh
Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
19 Na nu neh na pa hinyah lamtah na imben te namah bangla lungnah,” a ti nah.
Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
20 Cadong loh, “He rhoek he boeih ka tuem coeng, balae ka phavawt bal pueng?” a ti nah.
Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
21 Jesuh loh anih te, “Lungcuei la om na ngaih atah cet lamtah na khuehtawn te yoi. Te phoeiah khodaeng te pae. Te daengah ni vaan ah khohrhang na khueh eh. Te phoeiah kai pahoi m'vai,” a ti nah.
Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
22 Tedae cadong tah hnopai muep aka khueh la a om dongah ol te a yaak vaengah kothae doeah cet.
Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
23 Te vaengah Jesuh loh a hnukbang rhoek te, “Nangmih taengah rhep ka thui, kuirhang tah vaan ram ah kun tloel ni.
Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
24 Te phoeiah nangmih taengah koep kan thui, kuirhang te Pathen ram khuiah a kun lakah kalauk te phamet khui longah a ael ke yoeikoek la om,” a ti nah.
A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25 Hnukbang rhoek loh a yaak uh vaengah let uh dahlawt tih, “Te koinih ulae khang la aka om eh?” a ti uh.
A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
26 Tedae Jesuh loh amih te a sawt tih, “He he hlang taengah a tloel la om, tedae Pathen taengah boeih coeng thai,” a ti nah.
A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
27 Te vaengah Peter loh a doo tih, “Kaimih tah rhoepsaep boeih ka toeng uh tih, namah kam vai uh coeng he. Te koinih kaimih ham balae aka om eh?” a ti nah.
Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
28 Te dongah Jesuh loh, “Nangmih taengah rhep ka thui, nangmih loh kai nam vai uh coeng. Hlang capa tah koepcunnah dongah a thangpomnah ngolkhoel sola ngol ni. Nangmih khaw ngolkhoel hlainit soah na ngol uh vetih Israel koca hlainit te lai na tloek uh ni.
A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
29 Kai ming kongah a im a lo boeih, manuca rhoek, ngannu rhoek, a manu napa, a ca rhoek, aka toeng boeih te tah a pueh yakhat a dang vetih dungyan hingnah a pang ni. (aiōnios g166)
A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios g166)
30 Tedae lamhma khaw hnukkhueng la, hnukkhueng khaw lamhma la muep om uh ni.
Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
