Marku 12
1 Te phoeiah amih taengah nuettahnah neh thui ham a tong tih, “Hlang pakhat loh misur a tue tih vongtung a tung, rhom a too, imsang a sak. Te phoeiah lotawn rhoek te a phaam sak tih vik yiin.
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
2 A tue vaengah lotawn taengkah misur thaih coi ham sal pakhat te lotawn rhoek taengla a tueih.
A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3 Tedae anih te a tuuk uh phoeiah a boh uh tih a tlongtlai la a tueih uh.
Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
4 Te phoeiah sal a tloe te amih taengla koep a tueih hatah anih te khaw a vuek uh tih yah a bai uh.
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
5 Te phoeiah a tloe te a tueih dae te khaw a ngawn uh tih a tloe rhoek muep a tueih te, a ngen a boh uh tih a ngawn uh.
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
6 Capa thintlo pakhat a khueh pueng tih, “Ka capa te a yahnah uh ni,” a ti dongah a capa te amih taengla a hnukkhueng ah a tueih.
Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
7 Tedae lotawn rhoek loh amamih te, “Anih tah rhopangkung ni. Halo anih he ngawn uh sih. Te daengah ni mamih kah rho la a om eh?,” a ti uh.
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
8 Anih te a tuuk uh tih a ngawn uh phoeiah misurdum lamkah loh vawl a voeih uh.
Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
9 Te koinih misurdum kungmah loh balae a saii eh? A paan vetih lotawn rhoek te a poci sak phoeiah misurdum te a tloe rhoek taengah a paek ni.
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10 Cacim he na tae uh pawt nim? Im sa rhoek loh a hnawt lungto te imkil kah a lu la poeh.
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11 Hekah he Boeipa lamkah ha thoeng tih mamih mik ah aka khuet la om?” a ti nah.
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12 Nuettahnah a thui te amih ni tila a ming uh dongah amah tuuk ham a mae uh. Tedae hlangping te a rhih uh dongah anih te a toeng uh tih cet uh.
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13 Te phoeiah olka neh tuengkhuep ham Jesuh taengla Pharisee rhoek neh Herod hlang rhoek kah hlangvang rhoek te a tueih uh.
Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14 A pha uh vaengah Jesuh te, “Boeipa, a thuem la na om tih hlang maelhmai te na sawt pawt dongah u taengah khaw na birhih pawh. Pathen kah oltak longpuei te ni na thuituen tila ka ming uh. Te dongah Kaisar taengah mangmu paek ham a ngaih a?, a ngaih moenih a? Pae sih a? Pae boel sih a?” a ti uh.
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15 Tedae amih kah thailatnah te a hmuh tih amih te, “Balae kai nan noemcai uh? Kai taengla denari hang khuen lamtah ka so lah eh,” a ti nah.
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16 Te dongah a khuen uh hatah amih taengah, “A muei neh a ming he u kah nim he?” a ti nah vaengah, “Kaisar kah,” a ti uh.
A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17 Jesuh long khaw amih te, “Kaisar kah te Kaisar taengah, Pathen kah te Pathen taengah thuung uh,” a ti nah tih a taengah a ngaihmang uh.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18 Te phoeiah Sadducee rhoek loh a taengla a paan uh. Te rhoek loh, “Thohkoepnah om mahpawh,” a ti uh.
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19 Te vaengah anih te a dawt uh tih, “Saya, Moses loh kaimih ham, “Khat khat kah a manuca tah duek tih a yuu te camoe khueh kolla a caehtak atah, a manuca patoeng loh a yuu te pang saeh lamtah a manuca kah a tiingan te thoh saeh tila a daek.
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
20 Boeinaphung parhih om uh tih lamhma te yuu a loh dae duek tih a tiingan khueh pawh.
I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
21 A pabae long khaw anih a pang dae duek tih a tiingan caehtak bal pawh. A pathum long khaw amah boeiloeih la om.
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22 A parhih long khaw a tiingan khueh pawh. A hnukkhueng ah huta te khaw duek.
A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
23 Anih te parhih loh a yuu la a khueh uh dongah thohkoepnah khuiah a thoh uh vaengah amih khuiah u yuu lamlae a om eh?” a ti uh.
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
24 Jesuh loh amih taengah, “Cacim neh Pathen kah saithainah aka ming pawt loh n'rhaithi uh dongah moenih a he?
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
25 Duek lamkah a thoh uh vaengah yuloh vasak om mahpawh, rhaihlan khaw om mahpawh, vaan puencawn rhoek bangla om uh coeng.
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26 Tedae aka duek rhoek a thoh uh te Moses cabu khuiah na tae uh pawt nim? Pathen loh tangpuem khuiah anih a voek vaengah, 'Kai tah Abraham kah Pathen, Isaak kah Pathen neh Jakob kah Pathen ni,’ a ti nah.
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
27 Pathen tah aka duek rhoek kah pawt tih aka hing rhoek kah ni. Bahoeng n'rhaithi uh coeng la he,” a ti nah.
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28 Te vaengah amih a oelh uh thae te cadaek pakhat loh a yaak dongah a paan. Tedae amih a voek te thuem tila a hmuh. Te dongah Jesuh te, “Olpaek boeih khuiah melae tanglue la aka om,” tila a dawt.
Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
29 Jesuh loh, “Aw Israel hnatun lah, mamih kah Boeipa, Boeipa Pathen pakhat ni a om.
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30 Te dongah na Boeipa Pathen te na thinko boeih, na hinglu boeih, na kopoek boeih, na thadueng boeih neh lungnah ' a ti te lamhma la om.
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
31 A pabae ah na imben te namah bangla lungnah. He rhoi lakah aka tanglue olpaek a tloe om pawh,” a ti nah.
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
32 Te dongah cadaek loh Jesuh te, “Thuem, saya, pakhat bueng om tih amah phoeiah a tloe om pawh tila oltak te na thui coeng.
I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
33 Pathen te thinko boeih neh, yakmingnah boeih neh, thadueng boeih neh, lungnah tih imben te amah bangla lungnah ham te hmaihlutnah neh hmueih boeih lakah olpuei la om,” a ti nah.
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
34 Anih loh cat a doo te Jesuh loh a hmuh vaengah anih te, “Pathen kah ram lamloh lakhla la na om ngawn pawh,” a ti nah. Te phoeiah tah Jesuh te dawt ham ngaingaih uh voel pawh.
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
35 Jesuh loh bawkim ah a thuituen tih a doo vaengah, “Cadaek rhoek loh metlam, 'Khrih tah David capa ni,’ tila a thui?
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
36 David amah loh Mueihla Cim rhangneh, 'Boeipa loh ka Boeipa te 'Na rhal rhoek te na kho hmuiah ka khueh hlan atah kai kah bantang ah ngol dae ' a ti nah,’ a ti.
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
37 Anih te David amah long pataeng Boeipa la a khue atah metlamlae a capa la a om eh?,” a ti nah. Te vaengah hlangping te yet loh liplip a hnatun.
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38 Te phoeiah amah kah thuituennah khuiah, “Hnikul neh pongpa tih hnoyoih hmuen ah toidalnah ham,
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
39 tunim ah ngolhmuen then neh buhkung ah hmuensang aka ngaih cadaek rhoek te dawn uh.
A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40 Te rhoek loh nuhmai rhoek kah im a yoop uh tih mueituengnah ham khing thangthuiuh. Amih tah laitloeknah a yook uh khungdaeng bitni,” a ti nah.
Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41 Te phoeiah tangkabu hmaiah ngol tih hlangping loh tangkabu khuiah rhohum a sang vaengah a kumngai kuirhang rhoek loh muep a sang uh te a hmuh.
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42 Te vaengah nuhmai khodeng pakhat ha pawk tih mucih panit a sang. Te tah pekhat lo ni.
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
43 Te dongah a hnukbang rhoek te a khue tih, “Nangmih taengah rhep ka thui, tangkabu khuila aka sang rhoek boeih lakah hekah nuhmai khodaeng loh a sang ngai.
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44 Hlang boeih loh amamih taengkah a coih te a sang uh dae anih tah a vawtthoek khui lamkah a khuehtawn boeih a khosaknah boeih te bitbit a sang coeng,” a ti nah.
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
