< Luka 24 >
1 Sabbath poeng kah a cuek hnin mincang hi ah bo-ul a hmoel te a khuen uh tih phuel la cet uh.
V neděli brzy ráno se ženy vydaly ke hrobu a nesly s sebou vonné masti a oleje.
2 Tedae phuel lamkah lungto vik a paluet te a hmuh uh.
Kámen, který zakrýval vchod do hrobu ve skále, byl však odvalen stranou.
3 A kun uh vaengah tah Boeipa Jesuh pum te hmu uh pawh.
Ženy vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše tam nenašly.
4 He kawng dongah amamih te ingang la a om vaengah hlang panit te himbai leklek a phaa la tarha a pai pauh.
Bezradně se rozhlížely a vtom u nich stáli dva muži v oslnivě bílých oděvech.
5 Amih khaw lakueng ngaiha neh om uh tih diklai la a maelhmai a buluk uh. Te vaengah amih te, “Balae tih aka hing te aka duek taengah na toem uh.
Ženy se jich velice lekly a sklopily oči. Oni jim řekli: „Proč hledáte živého tam, kde jsou jen mrtví?
6 He ah a om moenih thoo coeng. Galilee ah a om vaengah nangmih taengah a thui te poek uh.
Ježíš tady není, je živ! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal,
7 'Hlang capa he hlang tholh kut ah a voeih vetih a tai ni, a thum hnin ah a thoh ham a kuek,’ a ti ta,” a ti rhoi.
že bude jako Syn člověka vydán do rukou zlých lidí, ukřižován, ale třetí den vstane z mrtvých.“
8 A ol te a poek uh van dongah,
Ženy si na to skutečně vzpomněly.
9 phuel lamloh bal uh tih hlaiat taeng neh a tloe rhoek boeih taengah puen uh.
Vrátily se od hrobu a všechno vyprávěly jedenácti apoštolům a všem ostatním Ježíšovým žákům, které našly.
10 Te vaengah Magadala Mary, Joanna, Jakob manu Mary khaw om. Te phoeiah amih taengkah a tloe rhoek long khaw caeltueih rhoek taengah a thui pauh.
Svědkyně vzkříšení byly: Marie z Magdaly, Jana, Marie Jakubova a ještě další.
11 Tedae amih taengah tah cil ol bangla a om pah dongah a hnalval takuh.
Učedníci jim však nevěřili a považovali jejich zprávu za výplod fantazie.
12 Peter tah thoo tih phuel la yong. Te phoeiah a sawt thuk hatah himbai bueng te a hmuh. Te dongah amah khaw aka om hno dongah ngaihmang la khoe uh.
Petr se však přece jen rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl jen odložená plátna. Vrátil se a nemohl pochopit, co se stalo.
13 Amah tekah khohnin ah Jerusalem lamkah phalong sawmrhuk aka hla, a ming ah Emmaus vangca la khoem aka cet rhoi te om.
Jiní dva Ježíšovi učedníci šli toho dne do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma.
14 Amih rhoi loh te rhoek kah aka thoeng hno boeih te khatneh khat taengah a thui rhoi.
Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů.
15 A thui rhoi tih a oelh uh rhoi vaengah Jesuh amah long khaw a paan tih amih rhoi te a puei.
Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš.
16 Tedae anih te a hmat pawt ham a mik a buem bah.
Ale oni, jako by měli mlhu před očima, nepoznali ho,
17 Te phoeiah amih rhoi te, “Aka cet paitai loh khatneh khat taengah na saep rhoi te mebang olka nim he,” a ti nah hatah a hmueprhut la pai rhoi.
ani když se s nimi dal do řeči: „O čem to mluvíte, že jste tak smutní?“Zastavili se
18 Te dongah Kleopas aka ming nah loh anih te a doo tih, “Namah loh Jerusalem te na kuepkol thil dae tihnin kah a khuiah aka om te na ming mahnim?” a ti nah.
a jeden z nich, Kleofáš, mu řekl: „Jdeš z Jeruzaléma a nevíš, co se tam teď o svátcích stalo?“
19 Te vaengah amih rhoi te, “Aba e te?” a ti nah. Te rhoi van loh amah te, “Nazareth Jesuh kawng ca, anih tah tonghma pa la om, a khoboe neh a ol khaw Pathen neh pilnam boeih taengah a thaom.
Ježíš chtěl, aby mu to vyprávěli, a tak pokračovali: „Cožpak jsi nic neslyšel o Ježíši z Nazaretu? O tom prorokovi, který tak mocně kázal a dělal zázraky? Bůh stál při něm a lidé ho měli v úctě.
20 Anih te mamih kah khosoihham rhoek neh boei rhoek loh dueknah neh laitloek thil ham a voeih uh tih a tai uh.
A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován!
21 Tedae Israel tlan ham aka cai tah anih ni tila kaimih loh ka ngaiuep uh. Te boeih te khaw a poeng tih, tahae kah hno a om lamloh a thum hnin pataeng a pha coeng he.
My jsme doufali, že on je ten očekávaný Mesiáš a že vysvobodí Izrael. Stalo se to předevčírem.
22 Kamamih khuikah huta hlangvang long khaw kaimih n'limlum sakuh. Phuel ah yue om uh coeng.
Dnes nás některé ženy překvapily zprávou: byly časně ráno u hrobu
23 Tedae a pum te hmu uh mueh la ha pawk uh. Puencawn rhoek kah mangthui a hmuh te khaw a thui uh. Amah a hing te amih loh a thui uh.
a nenašly jeho tělo. Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije.
24 Te dongah kaimih taengkah hlangvang tah phuel la cet uh. Te vaengah huta rhoek loh a thui bangla a hmuh uh van tangloeng tih amah te tah hmu uh pawh,” a ti nah rhoi.
Někteří z našich si ověřili, že hrob je prázdný, ale jeho neviděli. A tak nevíme, co si o tom všem máme myslet.“
25 Te vaengah amah loh amih rhoi te, “Hlangang rhoi aw, na thinko a rhihnun cukduk la, tonghma rhoek loh a thui te boeih tangnah rhoi saw.
Ježíš jim na to řekl: „Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit tomu, co předpovídali už dávní proroci?
26 Khrih te a patang phoeiah a thangpomnah khuila a kun te a kuek moenih a?” a ti nah.
Mesiáš to musí přece všechno vytrpět, než nastolí své království.“
27 Moses lamkah a tong tih tonghma rhoek boeih neh cacim boeih khuiah khaw amah kawng te amih ham a thuicaih pah coeng.
A začal jim vykládat všechna slova, která o něm byla napsána od Mojžíše až po proroky.
28 Vangca te vat a pha uh vaengah amah tah voelh cet la sa uh.
Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál.
29 Tedae amah te a hloh rhoi tih, “Kaimih rhoi taengah rhaeh mai, hlaem a pha tih khohnin khaw khum coeng,” a ti nah. Te dongah amih rhoi taengah rhaeh hamla kun.
Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu.
30 A tue a pha tih amih rhoi taengah a ngol puei. Vaidam te a loh tih a uem phoeiah a aeh tih amih rhoi te a paek.
Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim.
31 Te vaengah a mik tah a tueng pah rhoi tih amah te a hmat rhoi. Tedae amah tah amih rhoi taeng lamloh vova a hma pah.
A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel.
32 Te daengah khatneh khat te, “Mamih rhoi kah thinko tah a ung moenih a? Longpueng ah mamih ham a thui bangla mamih rhoi taengah om pai, cacim he mamih rhoi khuiah puk pai,” a ti rhoi.
Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“
33 Te dongah amah tekah a tue ah thoo rhoi tih Jerusalem la bal rhoi. Te vaengah hlaikhat rhoek neh a taengkah rhoek ana tingtun uh te a hmuh rhoi.
Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními.
34 Boeipa tah thoo rhep tih Simon taengla a phoe te ana thui uh.
Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“
35 Amih rhoi long khaw longpueng kah te a thui rhoi tih vaidam a aehnah nen te amih a ming sak.
A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.
36 A thui uh li vaengah amah te amih lakli ah a pai pah tih amih te, “Nangmih taengah ngaimongnah om saeh,” a ti nah.
Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“
37 Tedae let uh tih mueihla aka hmuh bangla a poek uh dongah lakueng ngaiha la om uh.
Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch.
38 Te phoeiah amih te, “Balae tih, na thuen neh na om uh, poeknah te balae tih na thinko ah a phul?
Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci?
39 Kai kamah ni tite ka kut rhoi neh ka kho rhoi he souh. Kai he n'phathuep uh lamtah m'ming uh, mueihla loh a saa neh a rhuh a khueh moenih, nam hmuh uh vanbangla kai ka khueh he,” a ti nah.
Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“
40 He he a thui phoeiah a kut rhoi neh a kho rhoi te amih a tueng.
Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou.
41 Tedae omngaihnah lamloh a hnalval uh pueng tih a ngaihmang uh dongah amih te, “Caakkoi khat khaw na khueh uh a he?” a ti nah.
Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“
42 Amih loh amah te nga phoeng kaekvang a paek uh.
Podali mu pečenou rybu a plástev medu
43 Te dongah a doe tih amih hmaiah a caak pah.
a on to s nimi snědl.
44 Te phoeiah amih te, “Nangmih taengah ka om vaengah nangmih ham ka thui ka ol tah he ni. Moses kah olkhueng neh tonghma rhoek, tingtoeng dongah khaw kai kawng a daek te boeih a soep ham a kuek ta,” a ti nah.
Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“
45 Te daengah cacim hmuhming ham te a lungbuei puk uh.
A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.
46 Te dongah amih te, “Khrih a patang ham neh a thum hnin ah duek lamkah a thoh ham kha,
Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.
47 Jerusalem lamkah loh tong uh lamtah namtom boeih taengah tholh khodawkngainah ham yutnah te amah ming neh hoe ham a daek tangloeng coeng.
A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě.
48 Nangmih tah he rhoek kah laipai rhoek ni.
Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky.
49 Kai loh nangmih taengah a pa kah olkhueh te kan tueih coeng he. Tedae nangmih tah a sang lamkah thaomnah na bai uh hlan atah kho khuiah ana ngol uh,” a ti nah.
A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“
50 Amih te Bethany duela voelh a khuen phoeiah a kut a phuel tih amih te yoethen a paek.
Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal.
51 Amih yoethen a paek nen tah amih taeng lamloh khoe uh tih vaan la a khuen.
Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích.
52 Te vaengah amih loh amah te a bawk uh tih Jerusalem ah omngaihnah neh muep bal uh.
Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma.
53 Te phoeiah bawkim khuiah om taitu uh tih Pathen te a uem uh.
Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.