< Johan 6 >
1 Te phoeiah Jesuh tah Galilee Tiberias tuili rhalvangan la cet.
在这之后,耶稣离开这里,去往加利利海(又名提比里亚海)的另外一边。
2 Aka tlo rhoek soah a saii miknoek te a hmuh uh dongah amah te hlangping loh muep a vai.
由于目睹了他治愈病患的神迹,一大群人跟随他而行。
3 Te dongah Jesuh te tlang la luei tih a hnukbang rhoek taengah pahoi ngol.
耶稣走到山上,与门徒们坐在那里。
4 Te vaengah Judah rhoek kah yoom khotue te om tom coeng.
此刻即将迎来犹太人的逾越节。
5 Jesuh loh a mik te a dai hatah a taengla hlangping muep ha lo te a hmuh. Te dongah Philip la, “He rhoek loh a caak uh ham buh te melam n'lai uh eh?” a ti nah.
耶稣环顾四周,看到大群人向他走来。于是他问腓力:“我们该到哪里买饼分给这些人?”
6 Amah loh saii ham a cai te a ming dongah anih te noemcai ham ni a ti nah.
耶稣这样说只是想看看腓力的反应,其实他早知道该怎样做。
7 Philip loh Jesuh te, “Denarii yahnih neh vaidam te a yool he poel boeih a doe uh amah amih ham rhoeh mahpawh,” a ti nah.
腓力回答:“就算花二百银币买饼,也不够给每人分一小块。”
8 A hnukbang rhoek khuikah pakhat Simon Peter kah a mana Andrew loh a taengah,
有个门徒是西门(彼得)的弟弟安得烈,他对耶稣说:
9 “Nga lungnit neh cangtun vaidam hluem nga aka khueh tongpa ca tah om ta he, tedae he rhoek he heyet hamla balam lae a om?” a ti nah.
“这里有个男孩,带着五块大麦饼和几条鱼。但这么多人,要怎么分才好呢?”
10 Jesuh loh, “Hlang rhoek te ngol sak uh,” a ti nah. Tekah hmuen ah khopol muep a om dongah hlang hlangmi te thawngnga tluk ngol uh.
耶稣说:“让大家坐下吧。”这里的地上长着很多草,众人全部坐下,其中大约有五千名男子。
11 Te dongah Jesuh loh vaidam te a loh tih a uem phoeiah aka vael rhoek taengah a tael. Te vanbangla nga te khaw a ngaih yet te a paek.
耶稣拿起饼,感谢上帝后开始分给席地而坐的人群,然后以同样的方式分鱼,让所有人都获得了足够的食物。
12 A hah uh phoeiah a hnukbang rhoek te, “Aka coih a nueipil rhoek te coi uh, te daengah ni pakhat khaw a poci pawt eh?,” a ti nah.
大家吃饱了之后,耶稣对门徒说:“把剩下的零碎收拾起来,免得浪费。”
13 Te dongah a caak uh phoeikah cangtun vaidam panga kah a coih a nueipil te a coi uh vaengah voh hlainit dongah a sang uh.
门徒们开始收拾,五个大麦饼剩下的残渣,装满了十二个篮子。
14 Miknoek a saii te hlang rhoek loh a hmuh tih, “Anih tah Diklai dongla aka pawk tonghma rhep ni,” a ti uh.
众人看见耶稣显化的神迹,就说:“这的确就是将要来到世上的先知。”
15 Amah te tuuk tih manghai la khueh ham paan la a cai uh te Jesuh loh a ming. Te dongah amah bueng tlang la koep khoe uh.
耶稣意识到群众想要推举他为王,于是便离开众人,独自退回山中。
16 Hlaem a pha vaengah tah a hnukbang rhoek te tuili la suntla uh.
夜晚降临,他的门徒们下山到了海边,
17 Lawng khuila kun uh tih tuili rhalvangan kah Kapernaum la cet uh. Te phoeiah a hmuep loh a kae coeng dae Jesuh tah amih taengah pawk hlan.
然后上了船准备渡海去往迦百农。天色已黑,但耶稣并未来到他们身边。
18 Te vaengah khohli puei hli tih tuili te a haeng.
忽然海上刮起狂风,巨浪翻滚。
19 Phalong pakul panga neh sawmthum tluk a kaih uh vaengah Jesuh te tuili soah cet tih lawng taengla halo te a hmuh uh tih a rhih uh.
门徒们摇桨前行了大概六公里,看到耶稣在海面上行走,朝着船的方向走来。这情景让他们十分害怕。
20 Tedae amih te, “Kai ni rhih uh boeh,” a ti nah.
耶稣对他们说:“别怕!是我。”
21 Te vaengah ngaingaih uh tih amah te lawng khuila a doe uh. Te daengah a caeh thil uh kho te lawng loh tlek a pha.
他们立刻高兴起来,把他接上船,众人立刻抵达目的地的海滩。
22 Tekah a vuen ah tuili rhalvangan kah hlangping aka pai loh lawng pakhat bueng pawt atah teah a tloe a om pawt khaw, lawng khuiah Jesuh loh a hnukbang rhoek a caeh puei kolla a hnukbang rhoek bueng a caeh uh te khaw a hmuh uh.
第二天,站在海另一边的人群看到只有一只小船停在那里,意识到耶稣并没有和门徒一同上船,门徒离开的时候,耶稣并未同行。
23 Tiberias lamkah lawng a tloe rhoek tah Boeipa loh vaidam te a uem tih a caak nah uh hmuen te vat a pha uh.
但就在主之前为众人分饼的地方,附近停着几只从提比里亚来的船。
24 Jesuh neh a hnukbang rhoek a om pawt te hlangping loh a hmuh. Te dongah amih tah lawng khuila kun uh tih Jesuh toem ham Kapernaum la pawk uh.
民众现在知道耶稣和门徒都不在那里,于是就上船去迦百农找耶稣。
25 Amah tuili ah val a hmuh uh vaengah, “Rhabbi, me vaengah lae hela na om,” a ti nauh.
他们在对岸找到了耶稣,就问他:“拉比,你什么时候到这里来的?”
26 Jesuh loh amih te a doo tih, “Nangmih te rhep rhep kan thui, miknoek na hmuh uh dongah pawt tih, vaidam te na caak uh tih na hah uh dongah ni kai nan toem uh.
耶稣回答:“告诉你实话,你们找我,不是因为看见了神迹,而是因为你们吃到了足够的饼。
27 Aka poci thai caak ham pawt tih dungyan hingnah la aka naeh caak ham mah saiiuh. Te tah Pa Pathen kah kutnoek a daeng tangtae hlang capa loh nangmih m'paek ni,” a ti nah. (aiōnios )
食物必会腐烂,不要为此忧心忡忡,要关心人子赐给你们的永恒食物,它会带来永续生命,因为他已获得天父的批准。” (aiōnios )
28 Te dongah amah te, “Pathen kah khoboe te n'saii ham atah balae ka saii eh?,” a ti nauh.
众人问他:“那我们该做什么才算是遵从上帝旨意呢?”
29 Jesuh loh amih te a doo tih, “A tueih hlang na tangnah uh te Pathen kah khoboe ni he,” a ti nah.
耶稣回答:“上帝想让你们做的,就是相信他派来之人。”
30 Te dongah amah te, “Te koinih miknoek balae na saii? Ka hmuh uh daengah ni nang kan tangnah uh van eh. Balae na saii eh?
众人又问:“为了让我们信你,你要为我们显化什么神迹呢?你能做什么?
31 A pa rhoek loh khosoek ah manna te a caak uh. Amih kah caak ham te vaan lamkah vaidam a paek te a daek tangtae om van,” a ti nauh.
我们的祖先在荒野中吃过吗哪,正如经上所记:‘他把来自天堂的食物赐给他们。’”
32 Te dongah Jesuh loh amih te, “Nangmih te rhep, rhep kan thui, Moses loh vaan lamkah vaidam te nangmih m'paek moenih, tedae a Pa loh vaan lamkah oltak vaidam te nangmih m'paek.
耶稣回答道:“告诉你们实话,带给你们天堂食物之人并非摩西,而是我父,是他把真正的天堂食物赐给你们。
33 Pathen kah vaidam tah vaan lamkah aka rhum la om tih Diklai ah hingnah a paek,” a ti nah.
因为上帝的食物就是来自那天堂、为世人赋予生命之人。”
34 Te dongah amah te, “Boeipa, tekah vaidam te kaimih vawp vawp m'pae,” a ti nauh.
众人说:“主啊,求你始终赐给我们这样的食物。”
35 Jesuh loh amih te, “Kai tah hingnah vaidam ni, kai taengah aka pawk tah a bungpong tlaih pawt vetih kai aka tangnah tah tui koep hal tlaih mahpawh.
耶稣说:“我就是生命的食物,到我这里来就不会再感到饥饿。信我之人,永远不会口渴。
36 Tedae nangmih loh kai nan hmuh uh lalah nan tangnah uh moenih ka ti.
但就像我之前所说,你们虽然见了我,但还仍然不信我。
37 Pa loh kai m'paek boeih te tah kamah taengla ha pawk vetih, kai taengah aka pawk te tah phawn ka haek tlaih mahpawh.
天父赐给我之人必会走向我,我决不拒绝任何一人。
38 Vaan lamkah ka suntlak he kamah kongaih saii ham pawt tih kai aka tueih kah kongaih te saii ham ni.
因为我从天国而降,并非来达成自己之愿,而是遵循派我前来之人的旨意。
39 He tah kai aka tueih kah kongaih ni. Te daengah ni kamah m'paek boeih te ka hlong pawt eh. Tedae a hnukkhueng khohnin ah te te ka thoh ni.
他赐予我的人,我一个也不丢失,在末日要将他们复活。这就是他的旨意。
40 He tah a pa kah kongaih ni. Te daengah ni capa aka hmu tih amah te aka tangnah boeih loh dungyan hingnah a dang eh. (aiōnios )
我父的旨意,就是让所有看到并相信人子之人实现永生,然后让我在末日之时鼓舞他们。” (aiōnios )
41 Kai tah vaan lamkah aka suntla vaidam ni,” a ti dongah amah taengah Judah rhoek loh a kohuet pauh.
因为耶稣说“我就是来自天堂的食物”,犹太人对此深感不满,于是议论纷纷。
42 Te dongah, “Anih he Joseph capa Jesuh moenih a? “A manu neh a napa te khaw mamih loh m'ming uh. Metlam lae, 'Vaan lamkah ka rhum, ' a ti he?” a ti uh.
他们说:“这不是约瑟的儿子耶稣吗?我们认识他父母。现在他怎么能说‘我来自天堂’呢?”
43 Jesuh loh amih te a doo tih, “Khat neh khat kohuet uh boeh.
耶稣说:“不必再议论了。
44 Kai aka tueih pa loh anih te a doek pawt atah kai taengah ha pawk thai moenih. Anih te kai loh a hnukkhueng khohnin ah ka thoh ni.
如果不是派我前来的天父吸引了众人,根本不会有人能到我这里,我会在末日之时鼓舞他们。
45 Tonghma cabu dongah a daek te om coeng tih Pathen kah a thuituen la boeih om uh ni. Pa taengkah a yaak tih aka cang boeih tah kai taengla ha pawk.
先知书上记着:‘众人都必受上帝的教导。’聆听天父、遵其教诲的人,必会到我这里来。
46 Pathen taengah aka om pawt atah pakhat long khaw pa te a hmuh moenih. Amah long tah pa te a hmuh coeng.
从未有任何人见过天父,只有来自上帝的那个人才见过。
47 Nangmih taengah rhep rhep ka thui, aka tangnah loh dungyan hingnah a khueh. (aiōnios )
告诉你们实话,信上帝,得永生。 (aiōnios )
48 Kai tah hingnah buh ni.
我就是生命的食物,
49 Na pa rhoek loh khosoek ah manna a caak uh tih duek uh.
你们的祖先在旷野吃过吗哪,但仍然会死去。
50 He tah vaan lamkah aka suntla vaidam la a om dongah aka ca tah duek van pawh.
但这是从天上而降的食物,吃下它就不会死。
51 Kai tah vaan lamkah aka suntla tih aka hing vaidam ni. Khat khat long ni he kah vaidam he a caak atah yoeyah la hing ni. Kai tah Diklai hingnah la aka om ka pumsa ni vaidam la kam paek eh?,” a ti nah. (aiōn )
我就是来自天堂、赋予生命的食物,吃下这食物就能获得永生。这食物即我的身体,为了让世人获得生命而赐。” (aiōn )
52 Te dongah Judah rhoek tah amamih hnuei uh thae tih, “Anih loh a saa te caak ham mamih m'paek thai aya?,” a ti uh.
随后犹太人开始进行激烈的争论。他们不解的是:“这个人怎会把他的肉身给我们吃?”
53 Te dongah Jesuh loh amih te, “Nangmih te rhep, rhep kan thui, hlang capa kah a saa te na ca uh pawt tih a thii te na ok uh pawt atah, namamih khuiah hingnah na khueh uh moenih.
耶稣告诉他们:“说实话,除非吃人子的肉、喝人子的血,否则就无法获得真正的生命。
54 Ka saa aka ca tih ka thii aka o tah dungyan hingnah a khueh. A hnukkhueng khohnin ah anih te kai loh ka thoh ni. (aiōnios )
食我肉、饮我血才能永生,我会在末日让他们复活。 (aiōnios )
55 Ka saa tah caak tang la om tih ka thii tah ok koi tang la om.
因为我的肉是真正的食物,我的血是真正的饮品。
56 Ka saa aka ca neh ka thii aka o tah ka khuiah te naeh tih kai khaw anih khuiah ka naeh.
只有食我肉、饮我血之人,我才能与他们彼此同在。
57 Aka hing a pa loh kai n'tueih tih a pa rhangneh kai ka hing bangla ka saa aka ca tah kai rhangneh hing van ni.
正如赐予生命的天父派我前来,我也因天父而活,食我肉身者即可因我而活。
58 He tah vaan lamkah aka suntla vaidam ni. Na pa rhoek loh a caak uh tih a duek uh bang moenih. Tekah vaidam aka ca tah yoeyah la hing ni,” a ti nah. (aiōn )
这就是来自天堂的食物,你们祖先吃下吗哪后仍然死了,但吃下天堂的食物必会永生。” (aiōn )
59 He rhoek he Kapernaum kah tunim ah a thuituen vaengah a thui.
这番话,就是耶稣在迦百农会堂中对众人的教导。
60 A hnukbang rhoek loh muep a yaak uh vaengah, “Hekah olka he kaelkhak la om, u long a yakming thai eh?” a ti uh.
他的很多门徒听完这番话后说:“这番话难以接受!谁会真正遵循它?”
61 He kawngah a hnukbang rhoek a kohuet uh te Jesuh amah loh a ming dongah amih te, “He loh nangmih n'khah a?
耶稣看到门徒对这番话的不解,于是便问:“这话让你们感觉受到冒犯吗?
62 Hlang capa te lamhma kah a om nah la a luei te na hmu uh koinih ta?
如果你们能目睹人子升入他原本所在的地方,又怎样呢?
63 Mueihla tah aka hing sak la om tih, pumsa tah a hong lam pataeng a hoeikhang sak moenih. Nangmih taeng ah ka thui olka rhoek te Mueihla la om tih hingnah la om.
是灵魂赋予人生命,绝非肉体。我对你们所说的就是灵,是生命!
64 Tedae nangmih khuiah aka om pakhat loh a tangnah moenih,” a ti nah. Te tah aka tangnah pawt la om tih te tah amah aka voei la a om khaw a tongnah lamlong ni Jesuh loh a ming.
但你们中却有人不信。”(耶稣从最开始就知道谁不信他,谁会背叛他)。
65 Te phoeiah, “A pa lamloh a taengah paek la a om pawt atah kai taengla ha pawk thai pawt te nangmih taengah kan thui he,” a ti nah.
耶稣补充道:“所以我要说的是,是他让这成为可能,否则没有人能到我这里来。”
66 Te lamkah tah a hnukbang rhoek te a hnuk la muep nong uh tih a taengah pongpa uh pawh.
此后,他的门徒中有许多人都放弃了,不再追随于他。
67 Te dongah Jesuh loh hlainit rhoek te, “Nangmih khaw caeh na ngaih uh pawt nim?,” a ti nah.
于是耶稣对十二门徒说:“你们呢?你们也想离去吗?”
68 Amah te Simon Peter loh, “Boeipa, u taengah nim ka caeh uh eh? (aiōnios )
西门(彼得)回答:“主啊,我们还能追随谁呢?你才是讲述永生之道的那个人。 (aiōnios )
69 Kumhal hingnah ol na khueh te ka tangnah uh dongah nang tah Pathen kah hlangcim ni tila ka ming uh,” a ti nah.
我们相信你,我们确信你就是上帝的圣者。”
70 Jesuh loh amih te, “Kai loh nangmih hlainit te kan tuek moenih a? Tedae nangmih khuiah rhaithae pakhat om,” a ti nah.
耶稣说:“我不是选出你们十二个人吗?但你们中间有一个是魔鬼。”
71 Simon capa Judas Iskariot ni a thui. Hlainit khuiah anih pakhat loh Jesuh te voeih hamla cai.
(耶稣所指为加略人西门的儿子犹大。虽然他是十二门徒之一,但后来背叛了耶稣。)