Joba 9
1 Job loh koep a doo tih,
Odpověděv pak Job, řekl:
2 A tueng te ka ming tangloeng dae hlanghing he Pathen taengah metlam a tang thai eh?
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3 Amah te oelh ham ngaih cakhaw, anih te thawngkhat ah pakhat long pataeng a doo thai moenih.
A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4 A thinko cueih tih a thadueng khaw len rhapsat. A thuung dongah anih taengah unim aka mangkhak?
Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5 Tlang khaw haimo coeng tih a thintoek ah amih a maelh te khaw ming uh pawh.
On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6 Diklai he a hmuen lamloh tlai tih a tung khaw tuen coeng.
On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7 Khomik te a uen tih thoeng pawh, aisi khaw catui tloep a hnah.
On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8 Vaan ke amah bueng loh a cueh tih tuitunli kah hmuensang dongah a cawt.
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9 Ning buhol neh airhitbom khaw, tuithim tlungkawt khaw a saii neh.
On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10 Khenah tloel duela hno len a saii tih tae lek pawt hil ah khobaerhambae coeng.
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11 Kai taeng long a pah mai akhaw ka hmu pawt tih a tinghil akhaw anih te ka yakming moenih.
Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12 Paco cakhaw ulong anih a mael sak? Ulong long anih te, “Balae na saii,” a ti nah?
Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13 Pathen tah a thintoek mael pawt tih Rahab aka bom rhoek khaw a hmui, a hmui ah ngam uh.
Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14 Te dongah anih aisat te kai loh ka doo thai vetih a taengah ka ol ka coelh thai aya?
Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15 Ka tang cakhaw kai lai aka tloek taengah ka doo thai pawt tih rhennah ni ka bih.
Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16 Ka khue tih kai n'doo cakhaw ka ol a hnatun tila ka tangnah moenih.
Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17 Hlithae neh kai kai m'phop tih lunglilungla la ka tloh ping.
Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18 Ka mueihla he mael hamla kai m'pae pawt dae olkhaa ni kai n'kum sak.
Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19 Thadueng dongah khaw len rhapsat tih laitloeknah dongah khaw unim kai aka tuentah he?
Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20 Ka ka neh ka tang akhaw ka boe hae ni, ka cuemthuek cakhaw ka kawn hae.
Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21 Ka cuemthuek dae ka hinglu khaw ka ming pawt tih ka hingnah khaw ka kohnue.
Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22 Te dongah pakhat la, “Cuemthuek neh halang khaw amah loh a khah,” a ti.
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23 Rhuihet loh a duek sak buengrhuet kae vaengah ommongsitoe kah noemcainah te a tamdaeng.
Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24 Diklai he halang kut ah pae tih a laitloek kah maelhmai te a khuk. Te pawt koinih amah te unim?
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25 Ka khohnin khaw aka yong lakah bawn tih a yong dongah a then khaw hmuh uh pawh.
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26 Sangpho canghlong bangla tinghil tih, atha bangla caak dongah cu.
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27 “Kai he ka kohuetnah ka hnilh pawn eh, ka maelhmai ka hlam saeh lamtah ngaidip saeh,’ ka ti akhaw,
Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28 Ka nganboh he boeih ka rhih tih kai nan hmil mahpawh tila ka ming.
Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29 Kai ka boe coeng dae balae tih a honghi nen he ka kohnue eh?
Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30 Vuelsong tui dongah ka hluk vetih ka kut lunghuem neh ka cil cakhaw,
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31 vaam khuila kai nan nuem hae vetih ka himbai neh kamah khaw n'tuei uh ni.
Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32 Hlang he kamah bangla a om pawt dongah anih te ka doo koinih laitloeknah la rhenten m'pawk uh ni.
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33 Mamih laklo ah oltloek tih mamih rhoi soah a kut aka tloeng om pawh.
Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34 A cungkui te kai taeng lamloh a khoe mai vetih a mueirhih loh kai n'let sak pawt mako.
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35 Ka thui neh anih ka rhih pawt dae kai he kamah taengah te tlam te ka om moenih.
Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
