Joba 8
1 Shuhi Bildad loh a doo tih,
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 “He he me hil nim na thui ve? Na ka kah ol tah khohli bangla khuet coeng.
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Pathen loh tiktamnah he a khun sak tih Tlungthang loh duengnah te a khun sak mai a?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Na ca rhoek te anih taengah a tholh vaengah amih te amamih kah boekoek kut dongla a tueih.
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 Namah loh Pathen te na toem tih Tlungthang te na hloep mak atah,
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 Na cil tih na thuem koinih nang yueng la haenghang vetih na duengnah rhamtlim te n'thuung pataeng pawn ni.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 Na tongnah te a yiit om cakhaw na hmailong te muep rhoeng ni.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 Lamhma kah cadil taengah dawt laeh lamtah a napa rhoek khenah te soepsoei laeh.
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 Mamih loh n'hlaem paek kah long khaw m'ming uh moenih, mamih kah khohnin diklai dongkah mueihlip banghui ni.
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Amih te na thuinuet pawt tih a, nang taengah a thui vetih amih kah lungbuei lamloh olthui te a khueh eh?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Nongtui pawt ah talik thawn tih tui om mueh ah capu rhoeng a?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 Te te a duei pueng ah a hlaek pawt akhaw sulrham boeih hmai ah rhae coeng.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Pathen aka hnilh boeih kah caehlong neh lailak kah ngaiuepnah tah bing tangloeng.
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 A uepnah neh a pangtungnah bumba im te khaw bawtboeng.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 A im dongah hangdang dae pai thai pawh. Te te a kuel dae thoo pawh.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 Anih te khosae li ah thingsup tih a dum ah a dawn sai.
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 A yung loh lungkuk dongah a ven tih lungto im te a hmuh.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 Te te a hmuen lamloh a phuk van vaengah, “Nang kam hmu moenih,” anih te a namnah.
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 He he a longpuei kah omthennah coeng koinih laipi tloe lamloh a poe uh khaming.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Pathen loh cuemthuek hnawt ngawn pawt tih thaehuet kut te a moem moenih.
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 Na ka dongah nueihbu neh na hmui dongah tamlung bae.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Na lunguet rhoek loh yahpohnah a bai uh vetih halang kah dap tah om mahpawh,” a ti.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
