Joba 6
1 Job loh a doo tih,
Odpovídaje pak Job, řekl:
2 Ka konoinah ka thuek, ka thuek vetih ka talnah he cooi dongah ka tloeng rhenten koinih.
Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
3 Tuitunli kah laivin lakah n'nan ngawn coeng. Te dongah ka ol he lawn coeng.
Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
4 Tlungthang thaltang dongah a sue te ka khuiah ka mueihla loh a mam. Pathen kah hihhamnah loh kai taengah rhong a pai.
Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
5 Kohong marhang khaw baelhing soah pang tih, vaito te a kamvuelh soah rhung bal nim?
Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
6 Lungkaeh om kolla ankak a caak tih aiduei dakda dongah a hlihlim om aya?
Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
7 Amih te ka hinglu loh ben ham a aal tih ka buh khaw kolet la om.
Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
8 Ka huithuinah he ulong m'paek vetih a thoeng eh? Tedae ka ngaiuepnah he Pathen long ni m'paek eh?
Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
9 Pathen he mulmet vetih kai he m'phop, a kut a hlam vetih kai m'mueluem mako.
Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
10 Te vaengah kai ham hloephloeinah om dae lah sue. Te vaengah bungtloh khuiah ka uem mako. Hlangcim te ka phah pawt bangla n'lungma sak pawt mako.
Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
11 Ka ngaiuep ham ka thadueng khaw menim? Ka hinglu ka hlawt ham ka hmailong khaw menim?
Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
12 Ka thadueng he lungto thadueng nim? Ka saa he rhohumsen a?
Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
13 Kai ham he kamah kah bomnah om ngawn pawt tih lungming cueihnah khaw kai lamloh a heh coeng.
Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
14 Ngaidaeng loh tlungthang hinyahnah a hnoo vaengah pataeng a baerhoep taengkah sitlohnah a dang van.
Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
15 Ka manuca rhoek khaw soklong bangla la hnukpoh tih sokca soklong bangla kak.
Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
16 Amih te vueltling loh a nu sak tih vuelsong a yut pah.
Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
17 Kho a awlh vaengah a bae neh huu tih amah hmuen lamloh kak uh.
V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
18 A caehlong longpuei a hoi uh tih hinghong la a caeh dongah milh uh.
Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
19 Tema caehlong kah rhoek loh a paelki uh tih, Sheba lambong amih ham a lamtawn uh.
To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
20 A pangtung uh dongah yak uh tih a taengla a pawk uh akhaw a hmai tal.
Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
21 A taengah a hong la na om uh van coeng dongah rhihkoi na hmuh vaengah na rhih uh.
Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
22 “Kai taengah m'pae uh lamtah na thadueng lamloh kai hamla kapbaih pae uh.
Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
23 Rhal kut lamloh kai n'loeih sak lamtah hlanghaeng kut lamloh kai n'lat uh,” ka ti noek a?
Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
24 Kai n'thuinuet lamtah ka ngam bitni. Metla ka palang khaw kai he m'ming sakuh.
Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
25 Balae tih hlang dueng ol rhap rhap a cal? Nangmih lamloh a tluung ham khaw balae a tluung?
Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
26 Olthui te tluung hamla na moeh uh nama? Ol khaw khohli bangla talsae mai pawn ni.
Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
27 Cadah ham aisat hmulung na naan vetih na hui hamla na tael pah nim?
Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
28 Tedae mulmet uh laeh, kai taengla mael uh. Nangmih maelhmai ah ka laithae nim?
A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
29 Mael uh laeh, dumlai la om uh boeh, mael uh laeh, koep mael uh laeh. Ka duengnah he a khuiah om.
Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
30 Ka lai dongah dumlai om nim? Ka dang loh talnah yakming pawt maco.
A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
