Joba 41
1 Leviathan te vaih neh na doek tih rhui neh a lai na yueh pah thai a?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 A hnarhong ah canghlong na hen thai tih mutlo hling neh a kam na toeh a?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 Nang ham tah huithuinah loh puh vetih nang taengah a mongkawt la cal mai aya?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 Nang taengah paipi a saii vetih anih te kumhal kah sal la na loh aya?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Anih te vaa bangla na luem puei vetih anih te na hula hamla na khih pa aya?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 Anih ham te thimpom rhoek tael uh thae vetih Kanaan laklo ah a paekboe uh aya?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 A vin dongah palaphae neh, a lu dongah nga khohcung neh na bae sak thai a?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Anih soah na kut tloeng lamtah poek laeh. Caemtloeknah khaw na koei voel mahpawh.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 A ngaiuepnah khaw a laithae ni te. A mueimae mah a hut tang aya?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Anih a haeng ham khaw a muen aih bal moenih. Te dongah ka mikhmuh ah aka pai thai te unim?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Kai n'doe bangla unim ka thuung eh? Vaan hmui kah boeih te kamah kah ni.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 Amah ham bueng pawt tih a olsai neh thayung thamal ol khaw, a phu dongkah a sakthen khaw ka phah ni.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 A pueinak te a hmai la ulong poelyoe pah. Kamrhui rhaepnit neh anih te ulong a paan?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 A maelhmai kah thohkhaih te ulong a ong eh? A no khaw mueirhih la pin om.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 A lip photling a hoemnah khaw kutbuen neh a caek la a khaih.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 Khat te khat taengla tawn uh tih a laklo ah yilh khaw hue pawh.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 Hlang he a manuca taengah balak tih a tuuk uh daengah ni a pam uh pawh.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 A ikthi loh vangnah a thangthen tih a mik khaw mincang khosaeng banghui ni.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 A ka lamkah hmaithoi thoeng tih hmai hli coe.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 A hnarhong lamkah hmaikhu khaw voh neh canghlong a yawn bangla thoeng.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 A hinglu loh hmai-alh a tak sak tih a ka lamloh hmaihluei thoeng.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 A rhawn ah a sarhi naeh tih a mikhmuh ah rhihnah loh malawk.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 A saa laep te a pum dongah malh kap tih khok pawh.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 A lungbuei te lungto bangla ning tih a dangkah phaklung bangla ning.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 A boeimang vaengah tah tholh pocinah khui lamloh Pathen taengah bakuep uh.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 Anih aka kae cunghang neh caai khaw, lungsong neh caempho khaw a thoh moenih.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Thi te cangkong bangla, rhohum khaw keet thing bangla a poek.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 Liva capa loh anih a yong sak moenih. Payai lungto pataeng anih taengah tah divawt la poeh.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Caemboh te divawt bangla a poek tih soe kah hinghuennah te a nueih thil.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 A hmui ah paikaek paihat la om dae tangnong soah sui a hnil.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 A laedil te am bangla a tlawk sak tih tuitunli te anhoi bangla a khueh.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 A hnukah a hawn a phi sak tih tuidung khaw sampok bangla a poek.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 Paepnah om kolla a saii dongah laipi dongah anih aka tluk a om moenih.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Aka sang boeih te a hmuh. Amah tah hlang oek koca boeih sokah manghai ni,” a ti nah.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
