Joba 38
1 BOEIPA loh Job te hlipuei khui lamloh a doo tih,
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 Mingnah aka tal olthui neh cilsuep aka hmuep sak te unim?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Hlang bangla na pumpu yen lamtah nang kan dawt bangla kai he n'tueng laeh.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 Diklai ka suen vaengah melam na om? Yakmingnah na ming atah thui lah.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 U loh a khodang a khueh khaw na ming van nim? A soah rhilam aka yueng khaw unim?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 A buenhol te me dongah nim a buen tih, a bangkil lung te unim aka thuinuet?
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 Mincang aisi rhoek rhenten tamhoe uh tih Pathen ca rhoek boeih yuhui uh.
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 Tuitunli te a bung lamloh a poh tih a coe vaengah thohkhaih neh a tlaeng.
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 Kai loh cingmai kah a pueinak neh anih kah yinnah hni khaw ka khueh pah.
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 Ka oltlueh he anih ham ka tlueh pah tih thohkalh neh thohkhaih khaw ka khueh pah.
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 He hil ka ti vaengah ha mop lamtah koei boeh. Na hoemdamnah tuiphu te he ah he khueh laeh.
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 Namah tue vaengah mincang ke na uen a? Khothaih ke na ming tih amah hmuen ah khothaih a om khaw na ming.
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 Te lamkah halang rhoek khoek ham neh diklai hmoi a tuuk sak ham khaw.
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Dikpo kutbuen bangla poehlip tih pueinak bangla pai.
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 Halang rhoek te amamih kah vangnah a hloh pah tih ban a thueng khaw a tlawt sak.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 Tuitunli kah tuiput la na pawk tih tuidung kah khenah dongah na pongpa vai a?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Nang taengah dueknah vongka rhoek ah uh tih dueknah hlipkhup vongka te na hmuh a?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Diklai hmuenka duela na yakming nim? A cungkuem la na ming atah thui lah.
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 Vangnah aka om longpuei he menim? Hmaisuep kah a hmuen he melae?
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 Te te amah khorhi la na thak van tih a im kah a hawn khaw na yakming van nim?
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Nang n'sak tih na khohnin kah a tarhing a puh daengah ni na ming pueng.
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 Vuelsong thakvoh khuila na kun tih rhaelnu thakvoh na hmuh a?
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 Te te rhal tue vaengkah ham khaw, caemrhal neh caemtloek tue vaengkah ham khaw ka tuem pueng.
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Diklai ah kanghawn loh a taekyak tih, vangnah loh a tael longpuei te menim?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Tuilong lungpook ham neh rhaek ol ham longpuei aka tael te unim?
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 A khuiah tongpa aka om pawh khosoek neh hlang aka tal khohmuen ah khaw rhotui aka tlan sak la,
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 khohli rhamrhael neh imrhong aka hah sak la, toitlim annoe aka poe sak la om coeng.
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Khotlan te a napa om a? Buemtui tuicip te ulong a sak?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Rhaelnu he u kah bungko lamkah nim a thoeng tih, vaan vueltling te ulong a sak?
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 Tui khaw lungto bangla thuh uh tih tuidung hman ah khal.
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 Airhitbom kah omngaih omloe te na hlaengtang tih buhol phueihrhui khaw na hlawt thai aya?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Mazzaroth aisi te amah tue vaengah na thoeng sak tih Ayish aisi te a ca rhoek neh na mawt a?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Vaan kah khosing te na ming atah amah kah laithuithainah te diklai ah na khueh a?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 Na ol te khomai dongla na huel thai tih tuili tui te na khuk thai a?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Rhaek na tueih vaengah cet uh tih nang taengah, “Kaimih la he,” a ti uh a?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Kodang khuila cueihnah aka khueh te unim? Kopoek khuiah yakmingnah aka pae te unim?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Cueihnah neh khomong aka tae te unim? Vaan tuitang aka thael te unim?
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 Me vaengah lae Laipi a hlawn la a hlom tih dikmuh a man sak?
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 sathuengnu hamla maeh na mae pah tih sathuengca kah hingnah na tom pah a?
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 Me vaengah lae a khuisaek ah a ngam uh tih thingpuep khui ah a kol uh?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41 A sakah te vangak ham aka tawn pah te unim? A camoe, a camoe uh vaengah tah Pathen taengah bomnah a bih uh dae caak mueh la kho a hmang uh.
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
