Joba 37
1 He dongah ka lungbuei lakueng tih a hmuen lamloh cungpet.
Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
2 A ol dongkah khoponah te hnatun hnatun. A ka lamloh caitawknah thoeng.
Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
3 Vaan boeih hmuiah a hlah tih a vangnah loh diklai hmoi duela pawk.
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
4 A hnukkah a kawk ol khaw a hoemdamnah ol neh hum tih a ol a yaak vaengah rhaek uelh sak boeh.
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
5 Pathen loh a ol neh khobaerhambae a saii khungdaeng tih hum dae m'ming uh moenih.
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
6 Vuelsong neh khotlan khonal te, 'Diklai ah om saeh,’ a ti vaengah khotlan khonal khaw a sarhi tak.
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
7 Amah kutngo hlang boeih ming sak ham hlang boeih kah kut te rhodaek a soei pah.
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
8 Te vaengah mulhing khaw a khui la kun tih a khuisaek ah kho a sak.
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
9 Cangpalam te imkhui lamloh, khosik te tlangpuei lamloh ha thoeng.
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
10 Pathen kah hiil lamloh rhaelnu khaw a khueh tih tui daang mangdaeng mangtok la om.
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
11 Khomai te cingtui loh a rhih sak tih cingmai loh amah kah vangnah te a taekyak.
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
12 Te khaw diklai kah lunglai hman ah a uen boeih te saii hamla a niing, a niing dongah kuluk la a hil.
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
13 Te te caitueng lam khaw, a khohmuen ham khaw, sitlohnah ham khaw a thoeng sak.
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
14 Job, he he hnakaeng lah. Pai lamtah Pathen kah khobaerhambae he yakming lah.
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
15 Te rhoek soah Pathen loh a khueh tih a cingmai kah vangnah a sae te na ming a?
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
16 Poeknah rhuemtuet, mangvawt khomai a haainah te na ming a?
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
17 Tuithim loh khohmuen a mong sak vaengah na himbai te aka bae sak,
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
18 Hmaidan a hlawn bangla khomong a thah la amah taengah na nulh thai aya?
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
19 Amah taengah metla n'thui ham khaw kaimih tueng lah. Hmaisuep hmai ah n'tawn uh thai pawt oe.
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
20 Hlang loh a dolh hamla thui cakhaw ka thui bangla amah taengah a tae pa aya?
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
21 Tahae ah khaw vangnah a hmuh uh moenih. A aa te khohli loh a yawn tih a caihcil hnukkah khomong dongah tueng.
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
22 Tlangpuei lamkah sui te mueithennah rhih om Pathen taengla pawk.
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
23 Tlungthang te thadueng a len dongah a tiktamnah m'hmuh lek moenih. Duengnah khaw a cungkuem dongah hlang a phaep moenih.
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
24 Hlang rhoek loh amah te a rhih uh tangloeng dongah lungbuei aka cueih rhoek takuem khaw a sawt moenih,” a ti.
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
