Joba 34
1 Elihu loh koep a doo tih,
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 Aka cueih rhoek ka ol hnatun uh lamtah aka ming rhoek loh kai taengla hnakaeng uh.
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Hna loh olthui a nuemnai tih lai loh caak te a ten.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Tiktamnah te mamih ham coelh uh sih lamtah a then te mamih lakli ah ming uh sih.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Job loh,'Ka tang lalah Pathen loh ka tiktamnah a hnawt.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Ka tiktamnah khaw ka laithae bang mai la boekoeknah pawt mai ah ka thaltang loh rhawp coeng,’ a ti.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Tui bangla tamdaengnah aka o Job bang hlang he om nim.
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 Boethae aka saii neh rhoihui bangla yiin tih halang hlang rhoek taengah khaw pongpa.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 'Pathen taengah a ngaingaih vaengah hlang hmaiben pawh,’ a ti.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Te dongah thinko aka khueh hlang rhoek loh kai taengah hnatun uh. Halangnah he Pathen lamloh savisava tih Tlungthang he dumlai neh savisava coeng.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Hlang kah bisai he amah taengla a thuung tih hlang a caehlong bangla amah loh a hmuh.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Pathen tah boe tueng pawt tih Tlungthang loh tiktamnah te a khun sak moenih.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Amah loh diklai ah unim a khueh tih lunglai he a pum la u taengah nim a tloeng.
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Amah taengkah loh a khueh a lungbuei, a mueihla neh a hiil te amah taengla khoem koinih,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 Pumsa boeih he rhenten pal vetih hlang he laipi la mael ni.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Yakmingnah a om atah he he hnatun lamtah ka olthui ol he hnakaeng lah.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Tiktamnah aka thiinah aisat loh a ngoldoelh tih aka dueng khuet loh m'boe sak aya?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Manghai te,'hlang muen,’ hlangcong te 'Halang,’ a ti nah nim?
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Amah loh mangpa maelhmai dan pawt tih tattloel maelhmai lakah rhoeikhang kah a hmat tloe moenih. Amih boeih te amah kut dongah kutngo ni.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 Mikhaptok ah a duek dongah pilnam khoyin pathung ah tuen tih khum uh. Kut nen pawt akhaw aka lueng a khoe uh.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 A mik te hlang kah longpuei dongah a khueh tih a khokan boeih te a hmuh.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Boethae aka saii rhoek thuh hamla hmaisuep om pawt tih dueknah hlipkhup khaw a om moenih.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Pathen taengkah laitloeknah dongla a pha ham coeng dongah hlang te koep a cae moenih.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Aka khuet khenah a om pawt ah a phaek tih amih yueng la a tloe a khueh.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Amih kah khoboe te a hmat dongah khoyin ah a maelh tih pop uh.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Halang rhoek ham tah hmuh nah hmuen ah amih te kut a paeng thil.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Te dongah ni a hnuk lamloh nong uh tangloeng tih a longpuei boeih te cangbam uh pawh.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 tattloel kah pangngawlnah te a taengla pawk tih mangdaeng kah pangngawlnah a yaak.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Tedae amah te mong tih ulong a boe sak. Maelhmai a thuh vaengah ulong anih a mae? Tedae namtom so neh hlang khat soah khaw rhenten om ta.
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Lailak hlang a manghai khaw pilnam ham hlaeh la poeh.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Pathen taengah tah,'Ka laikoi pawt khaw ka phueih.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Nang kam hmuh pawt ah kai nan thuinuet coeng. Dumlai ka saii mai cakhaw ka koei voel boel eh?,’ a ti nama thui coeng.
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Na hnawt coeng dongah te kah te namah taeng lamloh na thuung aya? Namah loh na coelh coeng, kai long moenih. Te dongah na ming te thui to.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Thinko aka khueh hlang rhoek loh kai taengah thui uh lamtah hlang cueih loh kai taengkah he hnatun saeh.
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 Job he mingnah neh cal pawt tih a ol long a cangbam moenih.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 A pa nae, boethae hlang kah taikhaih dongah Job loh a yoeyah la loepdak saeh.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 A tholhnah te mamih laklo ah boekoek neh a koei uh tih kut a paeng dongah Pathen taengah a ol pung,” a ti.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
