< Joba 26 >
2 “Metlam thadueng mueh te na bom tih sarhi aka tak mueh bantha te na khang?
Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
3 Metlam lae cueihnah aka tal te na uen tih a cungkuem ah lungming cueihnah na ming sak.
Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
4 U taengah nim ol na thui tih nang lamloh u kah hiil nim aka thoeng?
Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
5 Sairhai tah tui hmui ah kilkul uh tih kho a sak.
Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
6 A taengah saelkhui khaw pumtling om tih Abaddon khaw himbai om pawh. (Sheol )
Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. (Sheol )
7 Tlangpuei ah hinghong la a yaal tih bang aka om pawt soah khaw diklai a dingkoei sak.
Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
8 A khomai khuiah tui a cun tih cingmai te a hmui ah a ueth pawh.
Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
9 A cingmai te a soah a yaal tih ngolkhoel hmai a dah.
On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
10 Vangnah neh a hmuep laklo kah a khuetnah hamla tui hman ah a rhi a rhuen pah.
Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
11 Vaan kah tung khaw hlinghloek uh tih a tluungnah dongah a ngaihmang uh.
Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
12 A thadueng loh tuipuei te a phih tih a lungcuei neh Rahab a phop.
Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
13 A mueihla loh vaan kah khocil a thoeng sak tih a kut loh yingyet rhul khaw a toeh.
Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
14 He tah a longpuei dongkah longpuei hmoi ni he. A thayung thamal kah khohum khuiah amah kah ol duem te metlam n'yaak? A thayung thamal te u long a yakming pai eh?” a ti.
Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?