< Joba 21 >
1 Te phoeiah Job loh a doo tih tih,
A odpovídaje Job, řekl:
2 Ka ol hnatun, hnatun lamtah te te nangmih kah hloephloeinah om saeh.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Ka thui vaengah kai ol he ueh mai lamtah ka thui hnukah nan tamdaeng akhaw.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Kai khaw ka kohuetnah he hlang hut a? Balae tih ka mueihla loh a ngen pawt mai eh?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Kai taengla a mael vaengah hal tih a kut neh a ka te a puei.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Ka poek bal vaengah ka let tih ka pumsa he tuennah loh a tuuk.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Halang rhoek tah haimo la a hing uh akhaw balae tih tatthai la a len uh.
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 A mikhmuh kah a tiingan rhoek neh a mikhmuh kah a cadil cahma khaw amih taengah a cikngae sak.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Amih im khaw birhihnah lamloh ngaimongnah la om tih Pathen kah conghol loh amih soah cuk thil pawh.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 A vaito a pil vaengah a vaito a pom khaw tuei pawt tih thangyah tlaih pawh.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 A casenca rhoek te boiva bangla a hlah uh tih a camoe rhoek loh soipet uh.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Kamrhing neh rhotoeng te a phueih uh tih phavi ol neh a kohoe uh.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13 Amamih vaengkah tue then khuiah muei uh tih hmawn uh. Mikhaptok ah saelkhui la ael uh. (Sheol )
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol )
14 Tedae Pathen taengah, “Kaimih taeng lamloh nong laeh. Na longpuei ming ham ka ngaih uh moenih.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Anih taengah thothueng ham khaw unim tlungthang? A taengah n'cuuk uh ham khaw balae a hoeikhang eh?” a ti uh.
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Amih kah thennah khaw amamih kut ah om pawt lah ko ke. Halang rhoek kah cilsuep te kai lamloh lakhla saeh.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Halang rhoek kah hmaithoi tah metlam khaw thi tih amamih kah rhainah amamih soah a thoeng pah. A thintoek neh a rhilong a suem pah.
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Khohli hmai ah cangkong bangla om uh tih cangkik bangla cangpalam loh a khuen.
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 Pathen loh a ca rhoek ham a khoem coeng. A boethae te amah taengah thuung saeh lamtah ming saeh.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 A sitlohthamlam te a mik, a mik ah tueng saeh lamtah tlungthang kah kosi te mam sak saeh.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 A hnukah a imkhui ham a kongaih te balae? A hla kah a tarhing khaw bawt coeng.
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Pathen te mingnah a tukkil a? Amah he pomsang tih lai a tloek.
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 A cungkuem dongah bidipbisok tih thayoeituipan la amah kah thincaknah rhuhrhong neh aka duek he,
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 A rhangsuk khaw suktui buem tih a rhuh hliing khaw sulpuem.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Hinglu khahing la duek tih hnothen aka ca pawt he khaw,
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 laipi khuiah rhenten yalh tih a rhit loh a soah a yol.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Nangmih kah kopoek ka ming phoeiah tangkhuepnah neh kai soah nan hul ni te.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 “Hlangcong im te menim? Halang tolhmuen kah dap te menim?” na ti uh.
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Longpuei aka poeng rhoek te na dawt uh pawt tih amih kah miknoek khaw na hmat uh pawt nim?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Rhainah khohnin lamloh boethae te a tuem tih thinpom khohnin lamloh a khuen te ta.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 A khoboe te a mikhmuh ah aka phoe pah te unim? A saii bangla a taengah aka thuung te unim?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Anih khaw phuel la a khuen vaengah laivuei ni a hak thil.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Anih ham soklong kah dikmuh khaw tui. Anih hnuk te hlang boeih loh a thoelh tih anih hmai kah hlangmi tae lek pawh.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Te dongah balae tih a honghi la kai he nan hloep uh? Nangmih kah taikhaih khaw boekoeknah la cul coeng,” a ti.
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.