Joba 17
1 Ka mueihla he pat tih ka khohnin loh khum coeng, kai hamla coeng tih phuel om coeng.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 Ka taengah a omsasaipat pai moenih a? Te dongah amih koek ham khaw ka mik ah rhaeh pai saeh.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Kai kah rhikhang he namah hamla khueh laeh. Anih te ulong ka kut dongla a khoom eh?
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 Amih kah lungbuei te lungmingnah lamloh na khoem pah coeng. Te dongah na pomsang sak mahpawh.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 Khoyo la a hui a phoe vaengah a ca rhoek mik tah hma coeng.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 Kai he pilnam kah a thuidoek la n'khueh tih maelhmai dongkah timthoeihnah la ka om.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 Ka mik he konoinah neh hmang coeng tih ka pumrho he khokhawn bangla boeih om.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Te dongah aka thuem khaw a pong sak tih lailak taengah ommongsitoe a haenghang sak.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 Tedae aka dueng loh amah longpuei te a tuuk vetih a kut cim khaw a thaa sai ni.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Amih te boeih na mael sak uh coeng. Na pawk uh to cakhaw nangmih ah hlangcueih ka hmu mahpawh.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 Ka khohnin loh thok coeng. Ka thinko kah kohnek la ka poeknah mawth coeng.
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Khoyin te khothaih la a khueh tih, a hmuep tom te vangnah neh a yoei sak.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 Vaam taengah, “A pa nang,” ka ti nah tih a rhit taengah, “A nu neh ka ngannu,” ka ti nah coeng.
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 Te dongah menim ka ngaiuepnah tih ka ngaiuepnah he unim aka mae?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
