< Hebru 1 >
1 Pathen loh a pa rhoek te tonghma rhoek lamloh a hnukhmai la puet a voek dingrhae coeng.
Èastokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,
2 Tedae tahae kah hnukkhueng khohnin ah capa lamloh mamih taengah a thui. Anih te cungkuem aka pangkung la a hmoel tih lunglai te khaw anih rhangneh a saii. (aiōn )
Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil. (aiōn )
3 Anih tah thangpomnah khosaeng neh a ngaikhueknah kah mueimae la om. A thaomnah olka neh a cungkuem a khoem. Tholh cimcaihnah a saii tih hmuen sang kah Boeilennah bantang ah ngol.
Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
4 Heyet a then la aka om puencawn boeih lakah amih loh poekhloep la a ming a pang.
Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
5 Mebang puencawn rhoek khaw, “Nang tah kamah ca ni. Kai loh tihnin ah nang kan sak, kai tah a napa la ka om vetih anih khaw ka ca la om ni,” a ti nah noek nim?
Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
6 Te dongah lunglai la camingomthang koep han khuen vaengah, “Pathen kah puencawn rhoek loh amah te boeih bawk uh saeh,” a ti.
A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
7 Tedae puencawn rhoek ngawn tah, “Amah kah puencawn rhoek te khohli la, amah kah bibikung rhoek te hmai hmaitak la a saii,” a ti.
A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
8 Tedae capa te tah, “Aw Pathen, na ngolkhoel tah kumhal kah kumhal la cak tih na ram kah conghol tah duengnah conghol la om. (aiōn )
Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého. (aiōn )
9 Duengnah te na lungnah tih olaeknah te na hmuhuet. Te dongah Pathen loh nang n'koelh. Na Pathen loh na pueipo lakah kohoenah situi n'koelh pai.
Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
10 Te phoeiah, a cuekca vaengah Boeipa nang loh diklai na tong tih vaan te namah kah kutngo ni.
A opět: Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
11 Amih tah poci vetih himbai bangla boeih rhuem ni. Tedae nang tah na nguel ni.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
12 Amih te hni bangla na yol vetih himbai bangla thovael uh bal ni. Tedae nang tah amah la na om tih na kum khaw bawt mahpawh.
A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
13 Te dongah mebang puencawn rhoek taengah nim, “Na rhal rhoek te na kho kah khotloeng la ka khueh hlan atah kai kah bantang ah ngol,” a ti nah noek.
A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
14 Khangnah te pang hamla aka cai rhoek te bibinah dongah a tueih, mueihla thothueng la boeih a om moenih a?
Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?