Thuituen 9
1 A cungkuem he ka lungbuei ah ka dueh tih a cungkuem he ka boelh. Aka dueng neh aka cueih khaw, a bibi khaw Pathen kut dongah ni a om. Lungnah khaw, hmuhuetnah khaw hlang loh amih hmai kah he boeih a ming moenih.
Všecko to zajisté rozvažoval jsem v srdci svém, abych vysvětlil všecko to, že spravedliví a moudří, i skutkové jejich jsou v rukou Božích. Jakož milosti, tak ani nenávisti nezná člověk ze všech věcí, kteréž jsou před oblíčejem jeho.
2 A cungkuem he a cungkuem taengah a om vanbangla, aka dueng ham neh halang ham khaw, aka then ham neh aka caih ham khaw, rhalawt ham khaw, aka nawn ham neh aka nawn pawt ham khaw, aka then bangla aka tholh ham khaw, olhlo bangla toemngam aka rhih ham khaw hmatoeng pakhat ni a om.
Všecko se děje jednostejně při všech; jedna a táž případnost jest spravedlivého jako bezbožného, dobrého a čistého jako nečistého, obětujícího jako toho, kterýž neobětuje, tak dobrého jako hříšníka, přisahajícího jako toho, kterýž se přísahy bojí.
3 Khomik hmuikah aka thoeng he cungkuem dongah thae coeng. A cungkuem ham he hmatoeng pakhat la om. Hlang koca rhoek kah lungbuei khaw boethae hah tih amamih a hing vaengah amih thinko ah anglatnah om. Te phoeiah a hnuk la duek uh.
A toť jest přebídná věc mezi vším tím, což se děje pod sluncem, že případnost jednostejná jest všechněch, ovšem pak že srdce synů lidských plné jest zlého, a že bláznovství přídrží se srdce jejich, pokudž živi jsou, potom pak umírají,
4 Tedae u khaw hingnah cungkuem taengah kaibaeng tih aka sun uh te tah pangtungnah om. Ui pataeng khaw amah a hing vaengah tah sathueng aka duek lakah then.
Ačkoli ten, kterýž tovaryší se všechněmi živými, má naději, an psu živému lépe jest nežli lvu mrtvému.
5 Aka hing rhoek long tah a duek uh ham te a ming dae a duek long tah pakhat khaw a ming uh moenih. Amih ham thapang khaw ming voel pawt tih amih poekkoepnah khaw a hnilh uh coeng.
Nebo živí vědí, že umříti mají, mrtví pak nevědí nic, aniž více mají odplaty, proto že v zapomenutí přišla památka jejich.
6 Amih kah lungnah neh amih kah hmuhuetnah khaw, amih kah thatlainah khaw paltham oepsoeh coeng. Khomik hmuiah a thoeng vanbangla a cungkuem dongah amih kah hamsum tah kumhal duela om voel pawh.
Anobrž i milování jejich, i nenávist jejich, i závist jejich zahynula, a již více nemají dílu na věky v žádné věci, kteráž se děje pod sluncem.
7 Cet laeh, na buh te kohoenah neh ca lamtah na misurtui khaw lungbuei then neh o laeh. Pathen loh na bibi te a doe oepsoeh coeng.
Nuže tedy jez s radostí chléb svůj, a pí s veselou myslí víno své, nebo již oblibuje Bůh skutky tvé.
8 A tue takuem ah na himbai te a bok la om saeh lamtah na lu dongkah situi te khaw vawt boel saeh.
Každého času ať jest roucho tvé bílé, a oleje na hlavě tvé nechť není nedostatku.
9 Khohnin yungah na lungnah yuu neh hingnah hmuh lah. Khomik hmuiah nang taengah m'paek na hingnah te a honghi ni. Hingnah dongkah na hamsum he khaw khohnin yungah nang ham tah a honghi ni. Te dongah na thakthaenah nen ni nang te khomik hmui ah thakthaekung la na om.
Živ buď s manželkou, kterouž jsi zamiloval, po všecky dny života marnosti své, kterýžť dán pod sluncem po všecky dny marnosti tvé; nebo to jest podíl tvůj v životě tomto a při práci tvé, kterouž vedeš pod sluncem.
10 Na kut loh saii hamla a hmuh boeih te tah na thadueng neh saii. Na pha ham koi saelkhui ah tah bibi neh poeknah khaw, mingnah neh cueihnah khaw a om moenih. (Sheol h7585)
Všecko, což by před se vzala ruka tvá k činění, podlé možnosti své konej; nebo není práce ani důmyslu ani umění ani moudrosti v hrobě, do něhož se béřeš. (Sheol h7585)
11 Ka mael tih khomik hmuiah he loehlangnah khaw kapyang ham pawt tih caemtloek khaw hlangrhalh rhoek ham moenih, buh khaw aka cueih rhoek bueng ham pawt tih khuehtawn khaw aka yakming rhoek bueng ham moenih, mikdaithen khaw aka ming rhoek bueng ham bal moenih, te boeih te amah tue neh a yoekam bangla thoeng tila ka hmuh.
A obrátiv se, spatřil jsem pod sluncem, že ne záleží běh na rychlých, ani boj na udatných, nýbrž ani živnost na moudrých, ani bohatství na opatrných, ani přízeň na umělých, ale podlé času a příhody přihází se všechněm.
12 Te dongah hlang loh amah tue te a ming van moenih. Boethae kah ngoi dongah aka man nga neh pael loh a tuuk vaa banglam ni a om. Amih hlang koca rhoek tah boethae tue loh a hlaeh tih amih te buengrhuet a tlak thil.
Nebo tak nezná člověk času svého jako ryby, kteréž loveny bývají sítí škodlivou, a jako ptáci polapeni bývají osídlem; tak zlapáni bývají synové lidští v čas zlý, když na ně připadá v náhle.
13 Khomik hmuikah cueihnah he ka hmuh vaengah kai ham tah te te len coeng.
Také i tuto moudrost viděl jsem pod sluncem, kteráž za velikou byla u mne:
14 Khopuei he yit tih a khuikah hlang te a yol vaengah tah manghai puei a paan tih a vael phoeiah tluum len a sak thil.
Bylo město malé, a v něm lidí málo, k němuž přitáhl král mocný, a obehnav je, zdělal proti němu náspy veliké.
15 Te vaengah a khuikah khodaeng te hlang cueih la phoe tih a cueihnah neh khopuei te a loeih sak. Tedae hlang loh khodaeng te tah hlang la poek pawh.
I nalezen jest v něm muž chudý moudrý, kterýž vysvobodil to město moudrostí svou, ačkoli žádný nevzpomenul na muže toho chudého.
16 Te dongah, “Cueihnah he thayung thamal lakah then,” ka ti dae khodaeng kah cueihnah tah a hnaep pah tih a ol te khaw hnatun uh pawh.
Protož řekl jsem já: Lepší jest moudrost než síla, ačkoli moudrost chudého toho byla v pohrdání, a slov jeho neposlouchali.
17 Hlangcueih ol tah aka ang rhoek aka taemrhai kah a pang lakah mongnah neh a hnatun uh.
Slov moudrých pokojně poslouchati sluší, raději než křiku panujícího mezi blázny.
18 Cueihnah he caemrhal kah hnopai lakah then dae pakhat kah tholh loh a then muep a phae.
Lepší jest moudrost než nástrojové váleční, ale nemoudrý jeden kazí mnoho dobrého.
