Daniel 11
1 Kai khaw Mede Darius kah a kum khat dongah tah anih taengah lunghim la om ham neh moem hamla kai m'pai sak.
A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval.
2 Te dongah nang taengah oltak kan thui coeng. Persia ah manghai pathum phoe pueng vetih a pali tah anmih boeih lakah a len la khuehtawn neh boei ni ne. Te vaengah a thadueng neh a khuehtawn loh Javan ram pum te a haeng ni.
Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému.
3 Manghai hlangrhalh a pai vaengah ukkung boeiping la a taemrhai vetih a kolonah bangla a saii ni.
I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své.
4 Anih a pai neh a ram te rhek vetih vaan khohli pali taengla a haeh ni. A hmailong te khui pawt vetih a taemrhai ham tluk mahpawh. A ram te a phong pah vetih te rhoek bal lakah a tloe taengla a paek ni.
Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane.
5 Tuithim manghai khaw moem uh suidae a mangpa rhoek lamlong khaw anih lakah moem uh vetih a khohung te ukkung boeiping loh a taemrhai ni.
Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho.
6 Kum a thoknah dongah tah patai uh thae vetih tuithim manghai canu rhoek loh vanat la saii hamla tlangpuei manghai te a paan ni. Tedae a ban thaa ueh pawt vetih cak mahpawh. A ban khaw a puei taengah a paek vetih anih aka sa neh anih aka moem rhoek khaw hnin at dongah hma ni.
Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy.
7 A kho ah a yung a pae te cawn vetih tatthai te a paan ni. Tlangpuei manghai kah lunghim khuila kun vetih amih a saii nen te moem uh ni.
Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil.
8 Amih kah pathen rhoek khaw, a boeimang neh, a sahnaih hnopai neh, cak neh sui khaw Egypt loh tamna la a khuen ni. Te daengah ni anih te kum a yet tlangpuei manghai taengah a pai eh.
Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním.
9 Te phoeiah tuithim manghai kah ram te a muk suidae amah kho la mael ni.
A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své.
10 A ca rhoek neh a ca rhoek tah huek uh tih tatthai hlangping la muep tingtun uh ni. Te vaengah pakhat te kun rhoe kun vetih a yo phoeiah a poeng ni. A mael vaengah khaw huek uh vetih a lunghim, a lunghim duela huek uh ni.
Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem.
11 Tuithim manghai te pae vetih a paan ni. Anih taengah tlangpuei manghai neh a vathoh vetih hlangping neh muep a pai thil ni. Tedae hlangping te anih kut ah ni a paek eh.
Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho.
12 Hlangping a khuen vaengah a thinko te a pomsang la a pomsang ni. Tedae thawngrha a cungku sak akhaw tanglue mahpawh.
I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní.
13 Tlangpuei manghai te mael vetih lamhma kah pilnu hlangping la pai ni. Kum tue a bawtnah dongah tah tatthai pilnu neh, khuehtawn boeiping neh pai rhoe pai ni.
Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným.
14 Te vaeng tue ah tuithim manghai te muep a pai thil uh vetih mangthui phoe sak hamla na pilnam kah dingca ca a phueih suidae paloe uh ni.
V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou.
15 Te phoeiah tlangpuei manghai ha pai vetih tanglung a lun ni. Te vaengah hmuencak khopuei te a loh vetih tuithim kah ban loh oel mahpawh. A pilnam hlangrhoei rhoek pataeng khaw a pai hamla thadueng tal ni.
Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání.
16 Anih taengla aka pha te a kolonah bangla a saii vetih a mikhmuh ah pai uh mahpawh. Kirhang khohmuen te a thoh vetih amah kut khuiah a tlak sak ni.
A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou.
17 A ram pum kah saithainah neh kun hamla a mikhmuh ah a tawn ni. A taengah a thuem la a saii vetih a canu a yuu la a paek ni. Te te phae cakhaw coeng hae pawt vetih a taengah om hae mahpawh.
Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním.
18 Te phoeiah mael vetih sanglak la a maelhmai a khueh ni. Te vaengah muep a loh akhaw a kokhahnah rhalboei khaw amah la kangkuen vetih a kokhahnah loh om kolla amah taengla mael ni.
Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí.
19 Te vaengah a maelhmai te a khohmuen kah lunghim taengla la mael ni. Tedae paloe vetih a cungku phoeiah phoe voel mahpawh.
Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne.
20 Anih hmuen kah aka pai loh ram kah boeilennah soah laisuk a paan sak ni. Tedae khohnin pakhat dongah bawt vetih thintoek neh om kolla caemtloek khuiah khaw om mahpawh.
I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji.
21 Anih yueng la aka pai khaw a hnaep uh vetih a taengah ram kah mueithennah te pae uh mahpawh. Tedae ommongnah khuila a pha vaengah ram te longtlang longah a moem ni.
Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost.
22 Lungpook bantha khaw a mikhmuh dong lamloh khoe uh vetih paipi rhaengsang bal khaw bawt ni.
A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil.
23 Tedae anih neh a patai lamlong tah hlangthai palat la om vetih pongpa ni. Te vaengah namtom hlangsi neh rhoeng ni.
Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu.
24 Ommongnah neh paeng ah thaomthathueng la kun vetih a napa neh a napa kah a napa rhoek loh a saii uh noek pawt te a saii ni. Kutbuem neh hnorhawt khaw amih ham khuehtawn la a haeh ni. A tuetang bangla a kopoek neh hmuencak te a moeh ni.
Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času.
25 Tuithim manghai neh tatthai pilnu taengah a thadueng neh a thinko te a haeng ni. Tuithim manghai khaw caemtloek khuiah tatthai neh muep huek uh vetih pilnu khungdaeng ni. Tedae anih te kopoek neh a moeh uh dongah pai thai mahpawh.
Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost.
26 A buh aka ca rhoek long pataeng amah te a bawt uh vetih amah caem rhoek te a muelh vaengah rhok la muep cungku uh ni.
Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí.
27 Amih manghai rhoi tah a thinko ah boethae neh caboei pakhat dongah laithae a thui rhoi dae thaihtak mahpawh. A khoning vaengah a bawtnah koep om ni.
Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen.
28 Khuehtawn neh amah kho la muep mael sitoe cakhaw a thinko ah cimcaihnah paipi a poe nen ni amah kho la a mael eh.
A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své.
29 A khoning vaengah tah mael vetih tuithim la cet ni. Tedae lamhma kah bangla lamhnuk ah om mahpawh.
V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu.
30 Anih te Kittim timbaw a paan vaengah pae vetih mael ni. Cimcaihnah paipi te kosi a hong vetih a rhoi ni. A mael vaengah cimcaihnah paipi aka hnoo te a yakming ni.
Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou.
31 Amah kah a bantha khaw pai uh vetih lunghim rhokso a poeih uh ni. Sainoek te a phaelh uh vetih aka pong rhoek kah sarhingkoi a khueh uh ni.
A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění,
32 Paipi aka boe sak rhoek khaw hoemdawk loh a poeih ni. Tedae a Pathen aka ming pilnam tah a moem uh vetih a rhoi uh ni.
Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní.
33 Pilnam aka cangbam rhoek tah tumca dongah, hmaisai neh, tamna neh, kutbuem tue neh paloe uh cakhaw a yet taengah a yakming sak ni.
Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny.
34 A paloe uh ham vaengah khaw bomkung loh bet a bom uh vetih amih taengah olhnal rhoek muep naep uh ni.
A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně.
35 Lungming khui lamkah khaw paloe uh suidae, amih te picai ham neh coelh ham, a bawtnah tue hil koep tingtunnah dongah a khueh ham dongah ni.
Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého.
36 Manghai loh a kolonah bangla a saii ni. Amah pomsang uh vetih pathen boeih lakah pantai ni. Pathen rhoek kah Pathen taengah khobaerhambae la cal ni. Tedae a oltloek a saii coeng dongah kosi a bawt duela thaihtak ni.
Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo.
37 A napa rhoek kah pathen te yakming pawt vetih huta sahnaih te khaw, pathen cungkuem te khaw yakming mahpawh. Tedae a cungkuem soah pomsang uh ni.
Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude.
38 Te yueng la lunghim pathen te a thangpom ni. A napa rhoek loh a ming uh mueh pathen te sui neh, cak neh, lung vang neh, hlangthen neh a thangpom ni.
A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.
39 Kholong pathen neh lunghim hmuencak te a saii ni. Te te aka hmat, aka hmat tah thangpomnah a yet sak ni. Amih te a yet soah a taemrhai vetih khohmuen te a phu la a tael pah ni.
A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy.
40 A bawtnah tue ah anih te tuithim manghai loh a thoeh ni. Tlangpuei manghai khaw anih taengah leng neh, marhang caem neh, sangpho neh muep hli ni. Khohmuen la a kun vaengah a muelh doela kat ni.
Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde.
41 Kirhang khohmuen la a kun vaengah muep paloe uh ni. Tedae Edom, Moab neh Ammon koca kah tanglue rhoek he tah anih kut lamloh loeih uh ni.
Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon.
42 Khohmuen tom ah a kut a tueih vetih Egypt kho pataeng loeihnah ham om mahpawh.
A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti.
43 Sui neh cak a thuhnah te a taemrhai ni. Egypt, Lubim neh Kushi kah sanaep boeih te a khokan dongah a khueh ni.
Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou.
44 Tedae khocuk lamkah neh tlangpuei lamkah olthang loh anih a let sak ni. Te vaengah mitmoeng sak ham neh bit thup hamla kosi len neh ha pai ni.
V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé.
45 A tongmang dap te tuili kah laklo cimcaihnah kirhang tlang ah a tuk ni. Tedae a bawtnah te a pha vaengah anih aka bom om mahpawh.
I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka.
