Caeltueih 25
1 Tekah kho te a cawt tih hnin thum phoeiah tah Phesto tah Kaiserea lamloh Jerusalem la cet.
Třetí den po převzetí úřadu přijel Festus z Césareje do Jeruzaléma,
2 Te vaengah Paul te khosoihham rhoek neh Judah rhoek kah a cong a khang rhoek loh anih taengla a phoe puei uh.
kde přijal velekněze a další židovské představitele. Ti mu připomněli svou žalobu proti Pavlovi a snažili se pohnout Festa k tomu,
3 Paul te khaw Jerusalem la tah ham a taengah lungvatnah neh a bih uh tih anih te a hloep uh. A longpueng ah ngawn ham rhongngolnah a khueh uh.
aby dal vězně dopravit zase zpět do Jeruzaléma; ve skutečnosti však zamýšleli Pavla na cestě přepadnout a zavraždit.
4 Tedae Paul te Kaiserea ah khoem ham Phesto loh a thui pah tih amah tah thamaa la cet ham cai.
Festus je však odbyl: „Vězeň je v Césareji a já se tam vrátím co nevidět.
5 Te dongah, “Nangmih khuiah tatthai rhoek ha suntla uh lamtah tekah hlang taengah aka lang pakhat khaw a om atah anih paelnaeh nawn saeh,” a ti nah.
Vyšlete se mnou své zplnomocněnce, a máte-li svou žalobu dobře podloženou, ať ji přednesou u řádného soudu.“
6 Amih taengah hnin rhet neh hnin rha hlai pataeng om mueh la Kaiserea la cet. A vuen ah ngolkhoel dongah ngol tih Paul hang khuen ham te ol a paek.
V Jeruzalémě se zdržel ještě osm deset dní a pak se vrátil do Césareje.
7 Amah ha pawk vaengah Jerusalem lamkah aka suntla Judah rhoek loh anih te a pai thiluh. Te vaengah paelnaehnah a rhih la muep a nan thil te phoe thai uh pawh.
Hned následující den zahájil přelíčení a dal Pavla předvést. Jeruzalémští vyslanci vězně obžalovali z mnoha zločinů, ale neměli pro ně žádné důkazy.
8 Paul loh, “Judah rhoek kah olkhueng soah khaw, bawkim soah khaw, Kaisar soah khaw pakhat pataeng ka tholh moenih, “tila amah te huul uh.
Pavlova obhajoba zněla: „Neprovinil jsem se ani proti židovskému zákonu, ani proti chrámovým předpisům, a tím méně proti římskému právu.“
9 Tedae Phesto loh Judah rhoek te lungvatnah tueng sak a ngaih dongah Paul te a doo tih, “Jerusalem la n'cet vetih kamah loh hekah lai kawng neh lai ka tloek pahoi ham na ngaih a?” a ti nah.
Festus chtěl židům ukázat dobrou vůli, a tak Pavlovi navrhl: „Jsi ochoten postavit se v Jeruzalémě před soud, kterému bych předsedal?“
10 Te vaengah Paul loh, “Kaisar kah ngolkhoel hmaiah ka pai tih ka om phoeiah kai laitloek ham te melae a kuek bal pueng. Rhep na ming van bangla Judah rhoek te ka veet moenih.
Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: „Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil.
11 Te dongah ka thae tih dueknah neh a tiing la khat khat ni ka saii oeh atah duek ham khaw ka thaanah moenih. Tedae amih loh kai m'paelnaeh te a om pawt atah kai he amih kut ah n'tloeng thai mahpawh. Kaisar taengah khaw ka thui pueng ni,” a ti nah.
Kdyby mně byl prokázán nějaký zločin, byl bych ochoten podstoupit spravedlivý trest, třeba i popravu. Jejich žaloby jsou však smyšlené a ty nemáš právo vydat mě jim. Odvolám se k císařovu soudu!“
12 Te phoeiah Phesto tah khoboei te a voek tih, “Kaisar taengah khaw thui, Kaisar taengah cet,” a ti nah.
Festus se odebral k poradě se svými rádci a vynesl rozsudek: „Odvoláváš se k císaři, tedy tam půjdeš.“
13 Khohnin voelh a poeng daengah manghai Agrippa neh Bernike tah Phesto te kuttuk hamla Kaiserea te ham pha rhoi.
Po několika dnech navštívil Césareju král Herodes Agrippa se svojí sestrou Bereniké. Přijeli přivítat Festa a zdrželi se u něho delší dobu. Festus se jim při jedné příležitosti zmínil: „Podědil jsem tu po Felixovi zvláštního vězně.
14 Te ah te khohnin a yet a om rhoi vaengah Phesto loh Paul te manghai taengah a phoe saloel tih, “Phelix loh a caehtak hlang pakhat thongtla om.
15 Anih he dantatnah khueh thil ham khosoihham rhoek neh Judah patong rhoek loh ham bih uh te Jerusalem la ka om vaengah ka phoe puei coeng.
V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti.
16 Amih te, “Hlang pakhat tloeng tarha ham Roman khosing a om moenih. A paelnaeh loh aka paelnaehkung te maelhmai hmuh ham hmuen a om hlan atah, te daengah man dumlai kawng ah olthungnah a dang ve,” tila ka doo.
Musel jsem jim dát lekci z římského práva a poučit je, že my Římané nikoho nesoudíme bez řádného slyšení obou stran a že každý musí dostat možnost obhajoby.
17 Te dongah amih a tingtun uh neh uelhnah om pawh. A vuen ah laitloek ngolkhoel dongah ka ngol tih hlang te hang khuen ham ol ka paek.
Hned po mém návratu do Césareje se dostavili žalobci, a tak jsem toho muže vyslechl.
18 Paelnaehkung rhoek loh pai uh tih paelnaehnah hang khuen uh te ka poek bangla a thae moenih.
Očekával jsem kdovíjaké zločiny, ale nic takového mu nemohli dokázat.
19 Tedae a bawknah kawng neh oldawtnah dongah aka duek tangtae Jesuh te Paul loh hing sak ham a cai te ni anih taengkah ol la a khueh uh.
Mají nějaké náboženské spory o jakéhosi Ježíše; byl popraven, ale ten Pavel tvrdí, že žije.
20 Tekah olpungnah kawng he kai khaw ka ingang sut. Te dongah, 'Jerusalem la cet tih hekah a kawng he laitloek sak ham cai a?’ ka ti nah.
V tom se ovšem nevyznám. Když jsem mu navrhl, aby se obhajoval přímo v Jeruzalémě, trval na tom, aby byl ponechán v pravomoci římského soudu. Je to římský občan, a dokonce se odvolal k císaři. Tak ho tu mám ve vězení a s příštím transportem ho musím poslat do Říma.“
21 Tedae Paul loh, 'Angrhaeng kah a hnayaak due khaw amah te ng'khoem mai dae,’ a ti. Te dongah Anih he Kaisar taengla ka tueih hlan atah anih te khoembael ham ni ol ka paek,” a ti nah.
22 Te vaengah Agrippa loh Phesto taengah, “Amah khaw a ol hnatun ham ka ngaih,” a ti nah hatah, “Thangvuen ah na yaak bitni,” a ti nah.
Agrippa řekl Festovi: „Ten člověk mě zajímá, rád bych si ho poslechl.“Festus tedy navrhl, že uspořádá slyšení hned následujícího dne.
23 Te dongah a vuen atah Agrippa neh Bernike tah a songsang neh muep ha pawk rhoi tih rhalboeipa rhoek khaw, kho khuikah a cong a khang hlang rhoek te khaw impuei la kun uh. Te phoeiah Phesto te ol a paek tih Paul te a khue sak.
Nazítří se dostavili Agrippa a Bereniké v celé královské pompě s dvorní suitou i hodnostáři města.
24 Te phoeiah Phesto loh, “Agrippa manghai neh kaimih taengkah kut at catlim hlang rhoek boeih aw, anih he na hmuh uh coeng, anih kawng dongah Judah rhaengpuei boeih loh Jerusalem ah khaw, he ah khaw, kai taengah huithui uh tih, 'Anih he a hing ham a kuek voel moenih, ' tila pang uh.
Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: „Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde.
25 Tedae anih loh dueknah neh aka tiingla kho a boe pawt te ka hmuh. Amah long khaw angrhaeng te a phoei thil oeh dongah tueih ham ol ka tloek.
Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete.“
26 Anih kawng he boeipa taengah pakhat khaw rhep daek ham ka khueh moenih. Te dongah anih he nangmih hmai neh olpuei la manghai Agrippa, namah hmaiah kam phoe puei. Te daengah ni boelhnah aka om te ka dueh vetih pakhat khaw ka daek eh.
27 Thongtla n'tueih tarha khaw kai tah khohmang rhaita lamni ka ngai, anih a paelnaeh uh thil te khaw phoe hae mahpawh,” a ti nah.
