Caeltueih 25
1 Tekah kho te a cawt tih hnin thum phoeiah tah Phesto tah Kaiserea lamloh Jerusalem la cet.
Tedy Festus vladařství ujav, po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma.
2 Te vaengah Paul te khosoihham rhoek neh Judah rhoek kah a cong a khang rhoek loh anih taengla a phoe puei uh.
I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi, a prosili ho,
3 Paul te khaw Jerusalem la tah ham a taengah lungvatnah neh a bih uh tih anih te a hloep uh. A longpueng ah ngawn ham rhongngolnah a khueh uh.
Žádajíce té milosti proti němu, aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma, zálohy učinivše jemu, aby zabit byl na cestě.
4 Tedae Paul te Kaiserea ah khoem ham Phesto loh a thui pah tih amah tah thamaa la cet ham cai.
A Festus odpověděl, že má Pavel ostříhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam přijede.
5 Te dongah, “Nangmih khuiah tatthai rhoek ha suntla uh lamtah tekah hlang taengah aka lang pakhat khaw a om atah anih paelnaeh nawn saeh,” a ti nah.
Protož (řekl), kteříž z vás mohou, nechť tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechať naň žalují.
6 Amih taengah hnin rhet neh hnin rha hlai pataeng om mueh la Kaiserea la cet. A vuen ah ngolkhoel dongah ngol tih Paul hang khuen ham te ol a paek.
A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla přivésti.
7 Amah ha pawk vaengah Jerusalem lamkah aka suntla Judah rhoek loh anih te a pai thiluh. Te vaengah paelnaehnah a rhih la muep a nan thil te phoe thai uh pawh.
Kterýžto když byl přiveden, obstoupili jej ti, jenž byli přišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti,
8 Paul loh, “Judah rhoek kah olkhueng soah khaw, bawkim soah khaw, Kaisar soah khaw pakhat pataeng ka tholh moenih, “tila amah te huul uh.
Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaři nic neprovinil.
9 Tedae Phesto loh Judah rhoek te lungvatnah tueng sak a ngaih dongah Paul te a doo tih, “Jerusalem la n'cet vetih kamah loh hekah lai kawng neh lai ka tloek pahoi ham na ngaih a?” a ti nah.
Ale Festus, chtěje se Židům zalíbiti, odpověděv, řekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou?
10 Te vaengah Paul loh, “Kaisar kah ngolkhoel hmaiah ka pai tih ka om phoeiah kai laitloek ham te melae a kuek bal pueng. Rhep na ming van bangla Judah rhoek te ka veet moenih.
I řekl Pavel: Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti. Židům jsem nic neublížil, jakož i ty dobře to víš.
11 Te dongah ka thae tih dueknah neh a tiing la khat khat ni ka saii oeh atah duek ham khaw ka thaanah moenih. Tedae amih loh kai m'paelnaeh te a om pawt atah kai he amih kut ah n'tloeng thai mahpawh. Kaisar taengah khaw ka thui pueng ni,” a ti nah.
Nebo jestližeť jim v čem ubližuji, aneb něco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámť umříti; a pakliť nic toho při mně není, z čehož mne oni viní, žádnýť mne jim nemůže dáti. K císaři se odvolávám.
12 Te phoeiah Phesto tah khoboei te a voek tih, “Kaisar taengah khaw thui, Kaisar taengah cet,” a ti nah.
Tedy Festus promluviv s radou, odpověděl: K císařis se odvolal? K císaři půjdeš.
13 Khohnin voelh a poeng daengah manghai Agrippa neh Bernike tah Phesto te kuttuk hamla Kaiserea te ham pha rhoi.
A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa.
14 Te ah te khohnin a yet a om rhoi vaengah Phesto loh Paul te manghai taengah a phoe saloel tih, “Phelix loh a caehtak hlang pakhat thongtla om.
A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlově při, řka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení,
15 Anih he dantatnah khueh thil ham khosoihham rhoek neh Judah patong rhoek loh ham bih uh te Jerusalem la ka om vaengah ka phoe puei coeng.
O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémě, oznámili mi přední kněží a starší Židovští, žádajíce na něj ortele.
16 Amih te, “Hlang pakhat tloeng tarha ham Roman khosing a om moenih. A paelnaeh loh aka paelnaehkung te maelhmai hmuh ham hmuen a om hlan atah, te daengah man dumlai kawng ah olthungnah a dang ve,” tila ka doo.
Kterýmž jsem odpověděl, že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba děje, přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z čehož by byl obviňován.
17 Te dongah amih a tingtun uh neh uelhnah om pawh. A vuen ah laitloek ngolkhoel dongah ka ngol tih hlang te hang khuen ham ol ka paek.
A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem přivésti toho muže.
18 Paelnaehkung rhoek loh pai uh tih paelnaehnah hang khuen uh te ka poek bangla a thae moenih.
Jehožto žalobníci tu stojíce, z ničeho takového nevinili ho, čehož jsem já se domníval.
19 Tedae a bawknah kawng neh oldawtnah dongah aka duek tangtae Jesuh te Paul loh hing sak ham a cai te ni anih taengkah ol la a khueh uh.
Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ.
20 Tekah olpungnah kawng he kai khaw ka ingang sut. Te dongah, 'Jerusalem la cet tih hekah a kawng he laitloek sak ham cai a?’ ka ti nah.
Já pak maje tu při v pochybnosti, řekl jsem jemu, chtěl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty věci souzen býti.
21 Tedae Paul loh, 'Angrhaeng kah a hnayaak due khaw amah te ng'khoem mai dae,’ a ti. Te dongah Anih he Kaisar taengla ka tueih hlan atah anih te khoembael ham ni ol ka paek,” a ti nah.
A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaři.
22 Te vaengah Agrippa loh Phesto taengah, “Amah khaw a ol hnatun ham ka ngaih,” a ti nah hatah, “Thangvuen ah na yaak bitni,” a ti nah.
Tedy Agrippa řekl k Festovi: Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti. A on řekl: Zítra ho uslyšíš.
23 Te dongah a vuen atah Agrippa neh Bernike tah a songsang neh muep ha pawk rhoi tih rhalboeipa rhoek khaw, kho khuikah a cong a khang hlang rhoek te khaw impuei la kun uh. Te phoeiah Phesto te ol a paek tih Paul te a khue sak.
Nazejtří pak, když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho, k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel.
24 Te phoeiah Phesto loh, “Agrippa manghai neh kaimih taengkah kut at catlim hlang rhoek boeih aw, anih he na hmuh uh coeng, anih kawng dongah Judah rhaengpuei boeih loh Jerusalem ah khaw, he ah khaw, kai taengah huithui uh tih, 'Anih he a hing ham a kuek voel moenih, ' tila pang uh.
I řekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteříž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nějžto všecko množství Židů prosili mne, i v Jeruzalémě i zde, křičíce, že takový nemá více živ býti.
25 Tedae anih loh dueknah neh aka tiingla kho a boe pawt te ka hmuh. Amah long khaw angrhaeng te a phoei thil oeh dongah tueih ham ol ka tloek.
Já pak shledav to, že nic hodného smrti neučinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati.
26 Anih kawng he boeipa taengah pakhat khaw rhep daek ham ka khueh moenih. Te dongah anih he nangmih hmai neh olpuei la manghai Agrippa, namah hmaiah kam phoe puei. Te daengah ni boelhnah aka om te ka dueh vetih pakhat khaw ka daek eh.
O němž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teď přivedl před vás, a zvláště před tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, věděl, co psáti.
27 Thongtla n'tueih tarha khaw kai tah khohmang rhaita lamni ka ngai, anih a paelnaeh uh thil te khaw phoe hae mahpawh,” a ti nah.
Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti.
