Caeltueih 23
1 Paul long khaw khoboei rhoek te a hmaitang tih, “Manuca rhoek ka hlang rhoek, kai tah Pathen te tahae khohnin due mingcimnah boeih neh a then la ka hing thil,” a ti nah.
Tedy Pavel, pohleděv pilně na to shromáždění, řekl: Muži bratří, já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne.
2 Te vaengah Paul te boh ham khosoihham Ananias loh aka pai rhoek taengah a ka neh a tueih.
Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm, kteříž tu stáli, aby jej bili v ústa.
3 Te dongah anih te Paul loh, “Pangbueng aka bok sak nang Pathen loh boh hamla cai coeng. Nang aka ngol loh olkhueng bangla kai soah laitloek saw. Tedae kai boh ham ol na paek te khingkhak coeng,” a ti nah.
Pavel pak řekl jemu: Budeť tebe bíti Bůh, stěno zbílená. A ty sedíš, soudě mne vedle Zákona, a proti Zákonu velíš mne bíti.
4 Te dongah aka pai rhoek loh, “Pathen kah khosoihham te ol na bai a? a ti nah.
A někteří stojíce tu řekli: Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš?
5 Tedae Paul loh, “Manuca rhoek khosoihham ni tila ka ming moenih. Na pilnam kah boei khaw a thae thui boel saeh tila a daek dae ta,” a ti nah.
I řekl Pavel: Nevědělť jsem, bratří, byť nejvyšším knězem byl; psánoť jest zajisté: Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti.
6 Te vaengah Paul loh Sadducee te hlop at la, Pharisee rhoek te a hloeh la a om te a ming. Te dongah khoboei hmaiah, “Ka manuca ka hlang rhoek, kai khaw Pharisee koca khui kah Pharisee van ni. Ngaiuepnah neh aka duek rhoek kah thohkoepnah kongah kai tah lai n'tloek thil,” tila pang.
A věda Pavel, že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů, zvolal v radě: Muži bratří, já jsem farizeus, syn farizeův; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím.
7 Te tlam te a ti dongah Pharisee rhoek neh Sadducee rhoek kah olpungnah la poeh tih, rhaengpuei la paek uh thae.
A když on to promluvil, stal se rozbroj mezi farizei a saducei, a rozdvojilo se množství.
8 Sadducee rhoek loh thohkoepnah khaw, puencawn khaw, mueihla khaw om pawh,” a ti uh Tedae Pharisee rhoek long tah te rhoek te rhenten a pom uh.
Nebo saduceové tak praví, že není vzkříšení, ani anděla, ani ducha, ale farizeové obé to vyznávají.
9 Te vaengah pangngawlnah a nah la om coeng. Pharisee rhoihui cadaek rhoek a cungvang loh pai uh tih toh uh thae. “Mueihla kawng neh puencawn kawng te a thui atah hekah hlang dongah a thae ka hmuh uh moenih,” a ti uh.
I stal se křik veliký. A povstavše učitelé strany farizejské, zastávali ho, řkouce: Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl, nebojujme s Bohem.
10 Olpungnah muep om tih amih loh Paul te thuek ve tila rhalboeipa loh a rhih. Te dongah suntla tih Paul te khoboei lakli lamkah doek ham neh rhalkap im la thak ham rhalkap te ol a paek.
A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
11 A vuen hlaem ah anih taengah a ka pai Boeipa loh, “Ngaimong la om ngawn, Jerusalem ah kai kawng te na laipai puei vanbangla Rom ah laipai puei ham khaw nang n'kuek,” a ti nah.
V druhou pak noc ukázav se jemu Pán, řekl: Budiž stálý, Pavle; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě, tak musíš svědčiti i v Římě.
12 Khothaih a pha vaengah Judah rhoek tah lairhui a sui uh. Amamih te thae a phoei uh tih, “Paul te ka ngawn uh hlan atah buh ka ca mahpawh, tui khaw ka o mahpawh,” a ti uh.
A když byl den, sšedše se někteří z Židů, zapřisáhli se s klatbou, řkouce, že nebudou jísti ani píti, až zabijí Pavla.
13 Te vaengah taengnah aka saii rhoek he tah sawmli hlai lo uh.
A bylo jich více než čtyřidceti, kteříž se byli tak spikli.
14 Amih loh khosoihham rhoek neh patong rhoek te a paan uh tih, “Paul te ka ngawn uh hlan atah caak tuep pawt ham kosi neh ka thae ka phoei uh coeng.
Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším, řekli: Prokletím prokleli jsme se, že neokusíme ničehož, dokudž nezabijeme Pavla.
15 Te dongah anih kawng te tuektuek cae ham aka cai bangla Paul te namamih taengla hang khuen mai saeh tila rhalboeipa neh khoboei rhoek te nangmih loh yaak sak. Kaimih tah amah ha pawk tom lael ah anih ngawn ham sikim la ka om uh coeng,” a ti nauh.
Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu, z jednostejného vší rady svolení, aby jej zítra k vám přivedl, jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech; my pak, prve nežliť se k vám přiblíží, hotovi jsme jej zabíti.
16 Rhongngol ha pawk te Paul kah a ngannu capa loh a yaak dongah rhalkapim la kun tih Paul taengah a puen pah.
Slyšev pak o těch úkladech, syn sestry Pavlovy odšel, a všel do vojska a pověděl Pavlovi.
17 Te vaengah rhalboei pakhat te Paul loh a khue tih, “A taengah a puen pah ham pakhat a khueh dongah cadong he rhalboeipa taengla khuen dae,” a ti nah.
Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků, řekl: Doveď mládence tohoto k hejtmanu; neboť má jemu něco povědíti.
18 Te dongah anih te rhalboeipa taengla a khuen tih, “Thongtla Paul loh kai ng'khue tih, 'Nang taengah thui ham koi pakhat om tih, cadong he nang taengla khuen dae,’ a ti,” a ti nah.
A on pojav jej, vedl k hejtmanu a řekl jemu: Vězeň Pavel zavolav mne, prosil, abych tohoto mládence přivedl k tobě, že by měl něco mluvit s tebou.
19 Rhalboeipa loh a kut ah a tuuk tih amah bueng a caeh puei. Te phoeiah,” Kai taengah na puen ham na khueh te balae aka om?” a ti nah.
I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
20 Te dongah, “Judah rhoek loh anih te tuektuek cae ham bet a cai vanbangla thangvuen ah Paul te khoboei taengla khuen ham nang teangah dawt sih tila a kotluep uh.
Tedy on řekl: Že jsou Židé uložili prositi tebe, abys k nim zítra do rady uvedl Pavla, jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm.
21 Tedae amih te nang loh rhooi boeh. Amih khuikah hlang sawmli hlai loh anih te a rhongngol uh. Amih loh Paul te a ngawn uh hlan atah buh caak pawt ham neh tui ok pawt ham thae a phoei uh. Te dongah sikim la om uh coeng tih nang lamkah olkhueh ni a lamtawn uh,” a ti nah.
Ale ty nepovoluj jim; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich, kteříž se zapřisáhli s klatbou, že nebudou ani jísti, ani píti, až jej zabijí. A jižť jsou hotovi, čekajíce na odpověd od tebe.
22 Te dongah rhalboeipa loh, “Kai taengla nan yaak sak he puek sak boeh,” tila a uen tih cadong te a tueih.
Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
23 Te phoeiah rhalboei khuikah panit te a khue tih, “Rhalkap yahnih ah hmoel lamtah marhang caem sawmrhih, caaipom yahnih neh khoyin khonoek pathum lamloh Kaiserea la cet uh saeh.
A zavolav dvou setníků, řekl jim: Připravte žoldnéřů dvě stě, aby šli až do Cesaree, a jezdců sedmdesáte, a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc.
24 Boiva te rhoekbah pah. Te daengah ni Paul te ngol vetih khoboei Phelix taeng duela a daem eh?,” a ti nah.
I hovada přiveďte, aby vsadíce na ně Pavla, ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři;
25 He kah mueimae capat a daek dongah khaw,
Napsav jemu také i list v tento rozum:
26 Klaudius Lusias loh khoboei hlangcong Phelix taengah ka omngaih.
Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení.
27 Hekah hlang he Judah rhoek loh a tuuk tih amamih loh ngawn ham cai uh. Rhalkap neh ka pai thil tih ka hlawt daengah Roman hlang ni tila ka ming.
Muže tohoto javše Židé, hned zamordovati měli. Kteréhožto já, přispěv s houfem žoldnéřů, vydřel jsem, zvěděv, že jest Říman.
28 Anih he amamih kah khoboei taengla a khuen uh tih a tingtoeh uh dongah a paelnaeh te khaw ming ham ka ngaih.
A chtěje zvěděti, z čeho by jej vinili, uvedl jsem ho do rady jejich.
29 Anih he amamih kah olkhueng oldawtnah kawng dongah ni a tingtoeh uh te ka hmuh. Tedae dueknah nen khaw hloong nen khaw aka tiing dumlai a khueh moenih.
I shledal jsem, že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny, pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení.
30 A puen vanbangla hlang taengkah a mangtaengnah he kai taengah om tih nang taengla tlek kan tueih. Nang taengah anih kawng aka thui paelnaehkung rhoek te khaw ka uen coeng,” tila om.
A když mi povědíno o úkladech, kteréž jsou o něm skládali Židé, ihned jsem jej poslal k tobě, přikázav také i žalobníkům jeho, aby, což mají proti němu, oznámili před tebou. Měj se dobře.
31 Te dongah amih a uen vanbangla rhalkap rhoek loh Paul te a loh uh tih khoyin ah Antipatris la a thak uh.
Tedy žoldnéři, jakž jim poručeno bylo, pojavše Pavla, přivedli jej v noci do Antipatridy.
32 A vuen ah Paul aka caeh puei ham marhang caem rhoek te a hlah pah tih rhalkap im la bal uh.
A nazejtří, nechavše jízdných, aby s ním jeli, vrátili se do vojska.
33 Amih loh Kaiserea la a kun uh vanneh capat te khoboei taengah a tloeng uh tih Paul te khaw a taengah a pai sakuh.
Oni pak přijevše do Cesaree, dali list vladaři, a Pavla také postavili před ním.
34 A tae tih a om nah kho te a dawt daengah Kilikia kah la a ming.
A přečta list vladař, i otázal se ho, z které by krajiny byl. A zvěděv, že jest z Cilicie,
35 Te phoeiah, “Nang aka paelnaehkung rhoek loh ham pha uh van vaengah nang lamkah khaw ka ya dae eh,” a ti nah tih, Paul te Herod kah khoboeiyung ah khueh ham ol a paek.
Řekl: Budu tě slyšeti, když tvoji žalobníci také přijdou. I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově.
