2 Samuel 24
1 Israel taengah lungoe hamla BOEIPA te a thintoek loh a koei. Te vaengah amih taengah David te a vueh pah tih, “Cet lamtah Israel neh Judah ke tae lah laeh,” a ti nah.
Tedy opět prchlivost Hospodinova popudila se proti Izraelovi; nebo byl ponukl satan Davida na ně, řka: Jdi, sečti lid Izraelský a Judský.
2 Te dongah manghai loh amah taengkah tatthai mangpa Joab te, “Dan lamloh Beersheba duela Israel koca boeih taengah cet laeh. Pilnam te tae lamtah pilnam hlangmi te ka ming eh?,” a ti nah.
Protož řekl král Joábovi, hejtmanu vojska svého: Projdi i hned všecka pokolení Izraelská od Dan až k Bersabé, a sečtěte lid, abych věděl počet jeho.
3 Tedae Joab loh manghai te, “Pilnam te BOEIPA na Pathen loh amah la a thap tih ka boei manghai kah mikhmuh ah amih te a pueh yakhat lam khaw hmu mai saw. Tedae ka boei manghai loh balae tih hebang hno he a ngaih,” a ti.
Ale Joáb řekl králi: Přidejž Hospodin Bůh tvůj k lidu, jakž ho koli mnoho, stokrát více, a to aby oči pána mého krále viděly. Ale proč pán můj král jest toho tak žádostiv?
4 Tedae manghai kah olka loh Joab neh tatthai mangpa rhoek te a hut a tet. Te dongah Joab tah Israel pilnam te soep hamla caem neh mangpa rhoek neh manghai mikhmuh lamkah loh bit uh.
A však přemohla řeč králova Joába i knížata vojska. Protož vyšel Joáb a knížata vojska od tváři královy, aby sečtli lid Izraelský.
5 Jordan a poeng uh tih Gad neh Jazer soklong khui kah khopuei bantang Aroer ah rhaeh uh.
A přepravivše se přes Jordán, položili se při Aroer po pravé straně města, kteréž jest u prostřed potoka Gád, a při Jazer.
6 Te vaengah Gilead neh Tahtimhodshi kho te a paan uh tih Danjaan neh Sidon kaepvai khaw a pha uh.
Potom přišli do Galád a do země dolejší nové, odkudž šli do Dan Jáhan a do okolí Sidonského.
7 Tyre hmuencak, Khivee neh Kanaan khopuei boeih te khaw a pha uh tih Judah Beersheba tuithim la pawk uh.
Přišli také ku pevnosti Týru, a ke všem městům Hevejských a Kananejských; odkudž šli na poledne země Judské do Bersabé.
8 Kho tom te a hil uh tih hla ko phoeiah hnin kul a thok daengah Jerusalem la pawk.
A když schodili všecku zemi, přišli po přeběhnutí devíti měsíců a dvadcíti dní do Jeruzaléma.
9 Pilnam kah hlangboel te Joab loh manghai taengah tun a paek vaengah Israel te cunghang aka pom tatthai hlang thawng ya rhet, Judah hlang te hlang thawng ya nga om.
I dal Joáb počet sečteného lidu králi. Bylo pak lidu Izraelského osmkrát sto tisíc mužů silných, kteříž mohli vytrhnouti meč k bitvě. Mužů také Judských pětkrát sto tisíc.
10 Pilnam te a tae phoeiah David te a lungbuei loh a ngawn. Te dongah David loh BOEIPA taengah, “Ka saii te muep ka tholh coeng. BOEIPA aw, ka pavai tangkik dongah ni, na sal kathaesainah he han hlah mai laeh,” a ti nah.
Potom padlo to těžce na srdce Davidovi, když již sečtl lid. I řekl David Hospodinu: Zhřešilť jsem těžce, že jsem to učinil, ale nyní, ó Hospodine, odejmi, prosím, nepravost služebníka svého, nebť jsem velmi bláznivě učinil.
11 Mincang ah David te thoo. Te vaengah BOEIPA kah ol te David khohmu, tonghma Gad taengla a pha tih,
Když pak vstal David ráno, stalo se slovo Hospodinovo k Gádovi proroku, vidoucímu Davidovu, řkoucí:
12 “Cet lamtah he he David taengah thui pah, BOEIPA loh, 'Kai loh nang taengah pathum ka tai he namah ham pakhat ah tuek lamtah nang ham kan saii eh?,’ ti nah,” a ti nah.
Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Trojíť věci podávám, vyvol sobě jednu z nich, kteroužť bych učinil.
13 Te dongah Gad te David taengah cet tih a puen pah. Te vaengah David te, “Na khohmuen ah khokha kum rhih ha pai saeh a? Na rhal rhoek mikhmuh ah hla thum na rhaelrham vetih nang n'hloem saeh a? Na khohmuen he hnin thum khuiah duektahaw om koinih ta. Ming lamtah hmu laeh. Mebang kan tueih ham khaw kamah taengla ol ham voei,” a ti nah.
Protož přišed Gád k Davidovi, oznámil mu to, a řekl jemu: Chceš-li, aby přišel na tebe hlad za sedm let v zemi tvé? čili abys za tři měsíce utíkal před nepřátely svými, a oni aby tě honili? čili aby za tři dni byl mor v zemi tvé? Pomysliž spěšně, a viz, jakou mám odpověd dáti tomu, kterýž mne poslal.
14 David loh Gad taengah, “Kai puen ka cak tangkik coeng. A haidamnah tah aka len koek haidamnah la a om dongah BOEIPA kah kut dongah tla uh mai saeh lamtah hlang kut dongah ka tla boel mai eh,” a ti.
I řekl David k Gádovi: Úzkostmi sevřín jsem náramně; nechať, prosím, upadneme v ruku Hospodinovu, neboť jsou mnohá slitování jeho, jediné ať v ruce lidské neupadám.
15 Te dongah mincang lamloh khoning tue duela BOEIPA loh Israel soah duektahaw a paek. Te vaengah pilnam te Dan lamloh Beersheba duela hlang thawng sawmrhih duek.
A tak uvedl Hospodin mor na Izraele od jitra až do času uloženého, a zemřelo jich z lidu od Dan až do Bersabé sedmdesáte tisíc mužů.
16 Jerusalem te phae hamla puencawn loh a kut a thueng. Tedae yoethae kongah BOEIPA khaw damti coeng tih puencawn te, “Pilnam sokah kutcaihnah te temah laeh saeh, na kut yuek laeh,” a ti nah. Te vaengah BOEIPA kah puencawn tah Jebusi Araunah cangtilhmuen ah om.
A když vztáhl anděl ruku svou na Jeruzalém, aby hubil jej, litoval Hospodin toho zlého, a řekl andělu, kterýž hubil lid: Dostiť jest, již přestaň. Anděl pak Hospodinův byl u humna Aravny Jebuzejského.
17 Pilnam aka ngawn puencawn te a hmuh vaengah David loh BOEIPA taengah a bih tih, “Kai ka tholh coeng tih ka paihaeh coeng he. Tu rhoek loh balae a saii. Na kut he kamah so neh a pa kah imkhui ah tla mai saeh,” a ti nah.
I mluvil David Hospodinu, když uzřel anděla, an bije lid, a řekl: Aj, já jsem zhřešil, a já jsem neprávě učinil, ale tito, jsouce jako ovce, co učinili? Nechť jest, prosím, ruka tvá proti mně a proti domu otce mého.
18 Tekah khohnin ah Gad te David taengla pawk tih, “Cet lamtah, Jebusi Araunah kah cangtilhmuen ah BOEIPA ham hmueihtuk suem laeh,” a ti nah.
Potom navrátiv se Gád k Davidovi v ten den, řekl jemu: Vstup a vzdělej Hospodinu oltář na humně Aravny Jebuzejského.
19 Te dongah BOEIPA loh a uen Gad kah ol vanbangla David khaw cet.
I šel David vedlé řeči Gádovy, jakož byl přikázal Hospodin.
20 Te vaengah Araunah loh a dan hatah manghai neh a sal rhoek loh amah taengla ham paan te a hmuh. Te dongah Araunah loh hlah uh tih manghai hmaiah a maelhmai neh diklai la a bakop pah.
A vyhlédaje Aravna, uzřel krále s služebníky jeho, an jdou k němu; protož vyšed Aravna, poklonil se králi tváří svou až k zemi.
21 Te vaengah Araunah loh, “Ka boei manghai loh a sal taengah balae tih ha pawk co?,” a ti. Te dongah David loh, “BOEIPA kah hmueihtuk suem hamla cangtilhmuen he nang taeng lamkah lai ham ni. Te daengah ni lucik tah pilnam taeng lamloh a paa eh?,” a ti nah.
I řekl Aravna: Proč přišel pán můj král k služebníku svému? Odpověděl David: Abych koupil od tebe humno toto, na němž bych vzdělal oltář Hospodinu, aby přestala rána tato v lidu.
22 Araunah loh David taengah, “Ka boei manghai loh a mikhmuh ah a mikdai aka then te lo saeh lamtah khuen pai saeh. Hmueihhlutnah vaito neh tloep khaw, thing hamla vaito dongkah hnopai khaw so lah he,” a ti nah.
Opět řekl Aravna Davidovi: Nechť vezme a obětuje pán můj král, což se mu za dobré vidí. Aj, teď volové k oběti zápalné, a smyky vozové i přípravy volů na drva.
23 Soeprhaep boeih te Araunah loh manghai hut la manghai taengah a paek. Te vaengah Araunah loh manghai te, “BOEIPA na Pathen loh nang te m'moeithen nawn saeh,” a ti nah.
Všecky ty věci dával králík Aravna králi. Řekl ještě Aravna králi: Hospodin Bůh tvůj zalibiž tě sobě.
24 Tedae manghai loh Araunah taengah, “Pawh, nang taeng lamkah he a phu neh ka lai la ka lai eh. Hmueihhlutnah he BOEIPA ka Pathen taengah a yoeyup la ka khuen mahpawh,” a ti nah. Te phoeiah David loh cangtilhmuen neh vaito te cak shekel sawmnga neh a lai.
Řekl pak král Aravnovi: Nikoli, ale raději koupím od tebe, a zaplatím, aniž budu obětovati Hospodinu Bohu svému oběti zápalné darem dané. A tak koupil David humno a voly za padesáte lotů stříbra.
25 Te phoeiah David loh BOEIPA ham hmueihtuk pahoi a suem tih hmueihhlutnah neh rhoepnah hmueih te a khuen. Te daengah te khohmuen ham BOEIPA taengah thangthui tih Israel sokah lucik te khaw cing van.
A vzdělav tu David oltář Hospodinu, obětoval oběti zápalné a pokojné. I byl milostiv Hospodin zemi, a přestala zhouba v Izraeli.
