Olphong 17
1 bunang parhih aka pom puencawn parhih khuikah pakhat ha pawk vaengah kai taengah cal tih, “Halo lah, tui ke yet soah aka ngol hlanghalh puei kah laitloeknah te nang kan tueng eh.
I přišel jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků, a mluvil se mnou, řka ke mně: Pojď, ukážiť odsouzení nevěstky veliké, kteráž sedí na vodách mnohých,
2 Diklai manghairhoek tah anih taengah cukhalh uh. A Cukhalnah misurtui te diklai khosarhoek loh rhui uh,” a ti.
S kteroužto smilnili králové země a zpili se vínem smilství jejího obyvatelé země.
3 Te phoeiah kaite Mueihla loh khosoek la n'khuen. Te vaengah satlunga nukyum soah aka ngol huta pakhat ka hmuh. Anih te soehsalnah ming neh bae tih a lu parhih neha ki parhaa khueh.
I odnesl mne na poušť v duchu, a viděl jsem ženu sedící na šelmě brunátné; a ta šelma plná byla jmen rouhání, a měla sedm hlav a deset rohů.
4 Te vaengah huta loh daidi neha nukyum la aka om te a bai tih sui neh lung then neh laitha neh thoeihcam uh. A kut dongkah sui boengloenga pom dae a Cukhalnah tueilaehnah neh rhalawt la bae.
Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
5 A tal ah khaw, “Olhuep, Babylon puei, hlanghalhrhoek kaha manu, diklai kah tueilaehnah tila minga daek coeng.
A na čele jejím napsané jméno: Tajemství, Babylon veliký, Mátě smilstva a ohavností země.
6 Te phoeiah hlangcimrhoek kah thii neh Jesuh laipairhoek kah thii te aka rhui huta te ka hmuh vaengah ka ngaihmangtih anih ka hmuhte bahoeng ka ngaihmang.
A viděl jsem ženu tu opilou krví svatých a krví mučedlníků Ježíšových, a viděv ji, divil jsem se divením velikým.
7 Te vaengah puencawn loh kai taengah, “Balae tihna ngai a hmang. Kai loh huta neh anih aka phuei satlunga lu parhih neha ki parha aka khueh kah olhuep te nang ham kan thui bitni,” a ti.
I řekl mi anděl: Co se divíš? Já tobě povím tajemství té ženy i šelmy, kteráž ji nese, mající hlav sedm a rohů deset.
8 Satlungna hmuh te om coeng dae tahae ah om pawh. Tedae tangrhom dung lamkah ha thoeng tih pocinahte paan la cai coeng. Te dongah diklai dongkah khosarhoek taha ngaihmang uh ni. Te rhoek kah ming tah Diklaia tongnah lamloh hingnah cayol aha daek pah moenih. Satlung aka om coeng dae om pawt tih koep aka phoe tea hmuh uh. (Abyssos g12)
Šelma, kterous viděl, byla, a již není, a máť vystoupiti z propasti a na zahynutí jíti. I diviti se budou bydlitelé země, (ti, kterýchžto jména nejsou napsána v knihách života od ustanovení světa, ) vidouce šelmu, kteráž byla, a není, avšak jest. (Abyssos g12)
9 He dongah lungbueiah cueihnah khueh ham om. Lu parhih te tlang parhih la om. Terhoek soah huta te ngol. Tlang parhihte manghai parhih lamkhaw om.
Tentoť pak jest smysl toho, a máť zavřenou v sobě moudrost: Sedm hlav jestiť sedm hor, na kterýchž ta žena sedí.
10 Panga te bungtih pakhat te om tih a tloe pakhat te ha pawk hlan. Ha pawk vaengah khaw rhaiha naeh ham a kuek.
A králů sedm jest. Pět jich padlo, jeden jest, a jiný ještě nepřišel; a když přijde, na malou chvíli musí trvati.
11 Te dongah te kah satlung aka om bueng loha om moenih. A parheta om vaengaha parhih khuikah khaw om pueng tih pocinah tea pha.
A šelma, kteráž byla a není, onať jest osmý, a z sedmiť jest, i na zahynutí jde.
12 A ki parhana hmuh te tah manghai parha la om. Amih loh ramte dang uh hlan. Tedae manghai bangla saithainahte satlung neh khonoek pakhat ah a dang uh ni.
Deset pak rohů, kteréžs viděl, jestiť deset králů, kteříž ještě království nepřijali, ale přijmouť moc jako králové, jedné hodiny spolu s šelmou.
13 Amih loh kopoek pakhatlaa khueh uh tih a thaomnah neh saithainah te satlunga paek uh.
Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí.
14 Amih loh Tuca tea caemthoh thiluh. Tuca loh amih te a noeng ni. Boei rhoek kah Boeipa neh manghai rhoek kah Manghai la om. Amah taengkahrhoek te khawa khue rhoek, a coelhrhoek neh uepom rhoek ni.
Tiť bojovati budou s Beránkem, a Beránek zvítězí nad nimi, neboť Pán pánů jest a Král králů, i ti, kteříž jsou s ním, povolaní, a vyvolení, a věrní.
15 Te phoeiah kai taengah a thui tah, “Tui te tahna hmuh coeng, te ahte hlanghalh ngol. Te tah namtom neh ol com ol cae kah pilnam hlangping ni.
I řekl mi: Vody, kteréžs viděl, kdež nevěstka sedí, jsouť lidé, a zástupové, a národové, a jazykové.
16 A ki parha neh satlung tena hmuh. Te long te te khaw hlanghalh nu tea hmuhuet uh ni. Te vaengaha tlingyallaa saii uh vetiha poeih uh ni. Te phoeiah a saa tea caak uh vetih hmai neha hoeh uh ni.
Deset pak rohů, kteréžs viděl na šelmě, ti v nenávist vezmou nevěstku, a učiní ji opuštěnou a nahou, a tělo její jísti budou, a ji páliti budou ohněm.
17 Pathen loh a mangtaengnah saii ham amih kah thinko khuiaha khueh pa coeng. Pathen kah olkaa soep duela lungbuei pakhat la khueh tih a ram te satlung taengah paek ham om coeng.
Neboť dal Bůh v srdce jejich, aby činili vůli jeho a aby se sjednomyslnili, a toliko dotud království své šelmě dali, dokudž by nebyla vykonána slova Boží.
18 Hutana hmuh te khaw diklai manghairhoek soah poengnah aka khueh kho puei ni “a ti.
A žena, kteroužs viděl, jestiť město to veliké, kteréž má království nad králi země.
