Matthai 5
1 A hmuh neh hlangping taengah tlang la luei tih a ngol vaengah anih te a hnukbang rhoek loh a paan uh.
Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu
2 Te vaengah a ka a ong tih amih a thuituen.
a učil je:
3 Mueihla khodaeng rhoek tah a yoethen uh, vaan ram te amih kah la om.
„Kteří lidé jsou skutečně šťastni? Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení, vždyť těm patří Boží království.
4 Aka nguek rhoek tah a yoethen uh, amih te a hloep uh ni.
Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku, vždyť Bůh je potěší.
5 Muelhtuet rhoek tah a yoethen uh, amih long ni diklai a pang eh.
Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají, vždyť jim Bůh dá celou zemi.
6 Duengnah te aka hal tih aka pong rhoek tah a yoethen uh, amih tah hah uh ni.
Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.
7 Hlang aka rhen rhoek tah a yoethen uh, amih te a rhen uh ni.
Šťastni jsou milosrdní, vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
8 thinko aka caih rhoek tah a yoethen uh, amih long ni Pathen te a hmuh eh.
Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot, vždyť oni uvidí Boha.
9 Rhoepnah la aka om rhoek tah a yoethen uh, amih ni Pathen kah ca rhoek la a khue uh eh.
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
10 Duengnah kongah a hnaemtaek rhoek tah a yoethen uh, vaan ram te amih kah ni.
Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto, že poslouchají Boha; jim se otevírá Boží svět.
11 Kai kongah nangmih te thuithet tih, hnaemtaek tih laithaethui rhoek loh nangmih soah a thae la boeih n' thui uh vaengah na yoethenuh.
Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy.
12 “Omngaih uh lamtah hlampan uh. Vaan ah nangmih kah thapang muep om. Nangmih hlankah tonghma rhoek khaw a hnaemtaek uh rhoe.
Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.
13 Nangmih tah diklai lungkaeh la na om uh. Tedae lungkaeh he a dap atah, ba nen lae a al sak eh? Phawn a voeih tih hlang loh a taelh pawt atah coeng voel pawh.
Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.
14 Nangmih tah Diklai vangnah la na om uh. Tlang soah a thoong khopuei tah khuup thai tlaih pawh.
Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět.
15 Hmaiim te a tok uh tih voh hmuiah a khueh uh moenih. Hmaitung soah ni a khueh tih im khuikah rhoek te boeih a tue.
Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě.
16 Nangmih kah vangnah khaw hlang hmaiah sae tangloeng saeh. Te daengah ni nangmih kah khoboe then te a hmuh uh vetih, vaan kah na pa te a thangpom uh eh.
Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.
17 Olkhueng neh tonghma rhoek ol he phae hamla ka lo tila poek uh boeh, phae ham pawt tih soep sak ham ni ka lo.
Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil.
18 Nangmih taengah rhep kan thui, diklai neh vaan a khum hlan khuiah, olkhueng te boeih a soep hlan khuiah, catham khat neh a dek khat pataeng hmata mahpawh.
Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní.
19 Te dongah he rhoek kah olpaek rhoek a diknoi khat ca khaw a phae tangkhuet tih hlang aka thuituen te tah vaan ram ah a dikhnawn la a khue ni. Tedae olpaek bangla a saii tih aka thuituen te tah vaan ram ah tanglue la a khue ni.
A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království.
20 Nangmih taengah kan thui, cadaek rhoek neh Pharisee rhoek kah a voel ah duengnah loh nangmih te m'pueh pawt atah, vaan ram ah na kun kolla na om uh mahpawt nim.
Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.
21 Khosuen kah a thui te na yaak uh coeng. Hlang ngawn boeh, aka ngawn te tah laitloeknah om kuekluek saeh.
V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud.
22 Tedae nangmih taengah kan thui, a manuca taengah kosi aka hong boeih tah laitloeknah om kuekluek saeh, a manuca te hlangyoe aka ti nah te khaw khoboei taengla pha kuekluek saeh. Hlang ang la aka thui te khaw hell hmai la pha kuekluek saeh. (Geenna g1067)
Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne. (Geenna g1067)
23 Te dongah hmueihtuk la na kutdoe na khuen vaengah, na manuca loh nang soah khat khat ngaihlih a om te na poek atah,
Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost,
24 Na kutdoe te hmueihtuk hmai ah pak hlah. Na manuca taengah cet lamhma lamtah moeithen dae, te phoeiah cet lamtah na kutdoe te pae.
odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.
25 Longpueng ah amah neh na om li vaengah a loe la na kocaelh te ko a hlawt ham saii laeh. Namah te kocaelh loh laitloekkung taengla n'thak ve. Te vaengah laitloekkung loh tueihyoeih taengla n'thak vetih thongim la n'hla ve.
26 Nangmih taengah rhep kan thui, a hnukkhueng pekhat hil na thuung hlan atah te lamkah na loeih mahpawh.
27 Samphaih boeh a ti te na yaak uh coeng.
Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.
28 Tedae nangmih taengah ka thui. Huta te a hue neh aka dan boeih tah, a thinko ah a samphaih puei oepsoeh coeng.
Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.
29 Na bantang mik loh nang n' khah atah te te koeih lamtah namah lamloh voei. Na pumrho dongkah pakhat a poci akhaw na pum boeih hell la a voeih pawt te nang hamla rhoei bet. (Geenna g1067)
Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život. (Geenna g1067)
31 “A yuu aka hla loh yuhlaknah te a yuu taengah pae saeh,” a ti.
Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.
32 Tedae nangmih taengah kan thui coeng. Cukhalnah olka voel ah a yuu aka hla boeih loh a yuu te samphaih sak ham a saii. Te dongah a hlak tangtae aka yunah te khaw samphaih van.
Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.
33 Khosuen kah a thui te koep na yaak coeng, basa boeh saw. Tedae na olhlo te boeipa taengah na thuung ni.
A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!
34 Tedae nangmih taengah toemngam loengloeng boeh ka ti. Vaan nen khaw toemngam boeh. Te tah Pathen kah ngolkhoel ni.
Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;
35 Diklai nen khaw toemngam boeh. Te tah amah kah kho kah khotloeng ni. Jerusalem nen khaw toemngam boeh, te tah manghai boei kah khopuei ni.
nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.
36 Na lu nen khaw toemngam boeh. Sam pakhat pataeng a bok neh a muem la na saii thai moenih.
Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.
37 Te dongah nangmih ol te ue atah ue, pawh atah pawh la om saeh. Tedae he rhoek kah a pueh tah a thae hno lamkah aka thoeng hno ni.
Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.
38 “Mik ham te mik, no ham te no,” a ti te na yaak uh coeng.
Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.
39 Nangmih taengah kan thui, a thae te kamkaih boeh, tedae bantang kah na kamrhuh aka bael te pakhat ben khaw a taengla hooi pah.
Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.
40 Nang toe ham neh na angki loh aka ngaih te himbai khaw hlah pah thil.
A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;
41 Nang meng khat aka tanolh te, amah te meng nit khaw caeh puei.
jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.
42 Nang taengah aka bih te pae. Nang taengah puu hamla aka ngaih te khaw bal sak boeh.
Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.
43 “Na imben te lungnah, na rhal te thiinah,” a ti te na yaak uh coeng.
A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!
44 Tedae kai loh nangmih taengah kan thui, na rhal rhoek te lungnah lamtah, nangmih aka hnaemtaek rhoek ham thangthui pauh.
Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají.
45 Te daengah ni vaan ah na Pa kah a ca rhoek la na om uh eh. Amah kah khomik te a thae neh a then boeih soah a thoeng sak tih, aka dueng khaw, halang khaw rhotui neh a sul thil.
46 Nangmih aka lungnah te na lungnah uh atah balae thapang na dang eh? Mangmucoi rhoek long pataeng te te a saii uh van moenih a?
Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?
47 Na manuca bueng na toidal uh koinih balae a pueh na saii uh tloe, namtom rhoek long khaw te te a saii uh moenih a?
A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.
48 Te dongah vaan kah na Pa loh lungcuei la a om bangla nangmih khaw lungcuei la om uh.
Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.
