< Luka 12 >
1 Hlangping a thawng a sang te tingtun uh tih khat neh khat taelh uh thae. Lamhma kah a hnukbang rhoek te, “Tolrhu te na ngaithuen uh mako, te tah Pharisee kah thailatnah ni.
時有成千累萬的群眾集合攏來,竟至互相踐踏。耶穌開始先對自己的門徒說:「你們要謹訪法利賽人的酵母,即他們的虛偽。
2 Te dongah phah la aka om te tah pumphoe mueh pawt tih a huephael te khaw a ming mueh moenih.
但是沒有遮掩的事,將來不被揭露的;也沒有隱藏的事,將來不被知道的。
3 Te yueng la a hmuep ah na thui uh te vangnah khuiah a yaak ni. Imkhui kah a hna ah na thui uh te khaw imphu ah a hoe ni.
因此,你們在暗處所說的,將來必要在明處被人聽見;在內室附耳所說的,將來必要在屋頂上張揚出來。
4 Ka paya rhoek nangmih taengah ka thui coeng. Pumsa te a ngawn uh dae, te phoeiah saithainah pakhat khaw aka khueh pawt te rhih uh boeh.
我告訴你們做我朋友的人們,你們不要害怕那些殺害肉身,而後能更有所為的人。
5 Tedae na rhih uh te kan tueng eh. Pum te a ngawn phoeiah hell la voeih ham saithainah aka khueh te rhih uh. Ue ta, nangmih taengah anih la rhih uh ka ti loel. (Geenna )
我要指給你們,誰是你們所應害怕的:你們應當害怕殺了以後,有權柄把人投入地獄的那一位;的確,我告訴你們: 應當害怕這一位! (Geenna )
6 Vahnup phiknga te pe hnih la a yoih uh moenih a? Te rhoek te pakhat khaw Pathen hmaiah a hmaai a om moenih.
五隻麻雀不是賣兩文銅錢嗎﹖然而在天主前,他們中沒有一隻被遺忘的。
7 Na lu kah sam pataeng boeih a tae coeng. Rhih uh boeh, vahnup lakah muep na tiing uh ngai.
就是你們的頭髮,也二被數過;你們不要害怕! 你們比許多麻雀尊貴多了。
8 “Nangmih taengah ka thui, kai kawng he hlang hmaiah aka phong boeih te tah hlang capa loh anih te Pathen kah puencawn rhoek hmaiah a phong van ni.
我告訴你們: 凡在人前承認我的,人子將來也要在天主的使者前承認他;
9 Tedae hlang hmaiah kai aka hnawt tah Pathen puencawn rhoek hmaiah ka huek uh tak ni.
他在人前否認我的,將來在天主的使者前也要被否認。
10 Hlang capa te ol aka tha thil boeih te tah tholh a hlah pah pueng ni. Tedae Cim Mueihla taengah aka soehsal te tah tholh hlah pah mahpawh.
凡出言干犯人子的,尚可獲得赦免;但是褻瀆聖神的人,決不能獲得免。
11 Nangmih te tunim la, boeilu rhoek neh saithainah aka khueh taengla n'khuen uh ni. Te vaengah metla na huul uh vetih ba na thui uh ham khaw mawn uh boeh.
當人押送你們到會堂,到長官及有權柄的人面前時,你們不要思慮怎樣申辯,或說什麼話,
12 Thui ham a kuek te tah amah tue vaengah Cim Mueihla loh nangmih n'thuituen bitni,” a ti nah.
因為在那個時刻,聖神必要教給你們應說的話。」
13 Hlangping khuikah pakhat loh Jesuh te, “Saya, ka manuca te thui pah lamtah kai hamla rho ham paek,” a ti nah.
人群中有一個人向耶穌說: 「師傅,請吩咐我的兄弟與我分家罷!」
14 Tedae Jesuh loh anih te, “Ka hlang aw, nangmih rhoi soah laitloekkung ham neh tultaelkung la u long kai n'tuek,” a ti nah.
耶穌對他說: 「人哪,誰立了我做你們的判官及分家人呢﹖」
15 Te phoeiah amih te, “Halhkanah te boeih hmuming uh lamtah cue uh. A khuehtawn om dae a hingnah pakhat khaw a cawt moenih,” a ti nah.
遂對他們說:「你們要謹慎,躲避一切貪婪,因為一個人縱然富裕,他的生命並不在於他的資產。」
16 Te phoeiah amih taengah nuettahnah a thui tih, “Kuirhang hlang pakhat kah lo te cang a thawt pah.
耶穌對他們設了一個比喻說: 「有一個富人,他的田地出產豐富。
17 Tedae amah khuiah a poek tih, ‘Ka cang thaih he, ka tung nah ka khueh pawt dongah banim ka saii lah ve,’ a ti.
他心裏想道: 我可怎麼辦呢﹖因為我已經沒有地方收藏我的物產。
18 Te phoeiah, ‘He tla ka saii eh, ka khai te ka phae vetih a len la ka saii eh, te ah te ka cang neh ka koe te boeih ka tung eh.
他遂說: 我要這樣做: 我要拆毀我的倉房,另建更大的,好在那裏藏一切榖類及財物。
19 Te phoeiah ka hinglu te, “Ka hinglu nang, kum a sen ham koe muep na khueh coeng dongah duem lamtah, ca lamtah, o lamtah, uum laeh,” ka ti nah ni,’ a ti.
以後,我要對我的靈魂說: 靈魂哪! 你存有大量的財物,足夠多年之用,你休息罷! 吃喝宴樂罷!
20 Tedae anih te Pathen loh, ‘Hlang ang, tu khoyin ah na hinglu te nang taeng lamkah loh a lat pawn ni. Tahae kah na hmoel te u ham nim a om ve?’ a ti nah.
天主卻給他說: 胡塗人哪! 今夜就要索回你的靈魂,你所備置的,將歸誰呢﹖
21 Te dongah anih loh amah ham a tung dae a khuehtawn loh Pathen taengla a pawk puei moenih,” a ti nah.
那為自己厚積財產而不在天主前玫富的,也是如此。」
22 A hnukbang rhoek te khaw, “He dongah ni nangmih taengah ka thui, na caak uh te khaw, pum dongah na bai uh ham te khaw, na hinglu mawn sak uh boeh.
耶穌對他的門徒說:「為此,我告訴你們: 不要為生命思慮吃什麼,也不要為身體思慮穿什麼,
23 hinglu tah buh lakah, pum he khaw himbai lakah olpuei la om.
因為生命貴於食物,身體貴於衣服。
24 Vangak ke poek uh lah, tuh uh pawt tih at uh pawh, a im khaw, khai khaw khueh uh pawt dae Pathen loh amih te a khut. Nangmih tah vaa lakah muep na olpuei uh.
你們看看烏鴉,牠們不播種,也不收割;牠們沒有庫房,也沒有倉廩,天主尚且養活牠們,你們比起飛鳥更要尊貴多少呢﹖
25 Nangmih khuiah unim aka mawn tih a hinglung te dong at khaw aka cong thil thai?
你們中誰能運用思慮,使自己的壽數增加一肋呢﹖
26 A yit dongah na coeng uh pawt atah, ba ham lae a tloe dongah na mawn uh.
如果你們連極小的事還做不來,為什麼要思慮別的事呢﹖
27 Hmat uh lah, rhaipai ke metlam a rhoeng, thakthae pawt tih cunghmui khaw hnuk pawh. Tedae nangmih taengah ka thui, Solomon loh a thangpomnah boeih neh rhaipai pakhat banglam pataeng a bai sak moenih.
你們看看百合花,是怎樣生長的: 它們不勞作,也不紡織;可是,我告訴你們:連撒羅滿在他極盛的榮花時所披戴的,也不如這花中的一朵。
28 Tihnin ah om tih thangvuen ah hmailing khuila a phum lohma kah khopol pataeng Pathen loh a thoeihcam atah nangmih te muep na uepvawt aih mai.
田野閶的野草,今天還在,明天就投入爐中,天主尚且這樣裝飾,何況你們呢! 小信德的人啊!
29 Te dongah nangmih loh na caak ham neh na ok te toem uh boeh uepvawt uh boeh.
你們不要謀求吃什麼,喝什麼,也不要憂愁掛心,
30 Diklai namtom boeih loh te te a tlap uh. Tedae nangmih kah na kuek te pa loh a ming coeng.
因為這一切都是世上的外邦人所尋求的,至於你們,你們的父知道你們需要這些。
31 A ram te tlap uh dae lamtah tekah te nangmih ham han thap bitni.
你們只要尋求他的國,這些自會加給你們。」
32 A ram te nangmih paek ham na pa a lung a tlun coeng dongah, tuping ca aw, birhih boeh.
「你們小小的羊群,不要害怕! 因為你們的父喜歡把天國賜給你們。
33 Na khuehtawn te yoi uh lamtah, doedannah la pae uh, aka rhuem pawh sungkoi te namamih ham saii uh. khohrhang he vaan ah tah cueng. Te ah te hlanghuen loh muk pawt tih, keet long khaw phae pawh.
要變賣你們所有的來施捨,為你們自己備下經久不朽的錢囊,在天上備下取用不盡的寶藏;那裏盜賊不能走近,蠹蟲也不能損壞,
34 Na khohrhang a om nah ah na thinko khaw pahoi om ni.
因為你們的寶藏在那裏,你們的心也必在那裏。」
35 “Na pumpu te yen tangtae la om saeh lamtah hmaiim khaw vang saeh.
「要把你們的腰束起,把燈點著;
36 Te phoeiah yuluei kung lamkah aka bal a boeipa aka lamtawn hlang rhoek bangla na om uh mako. Te daengah ni ha lo tih a khoek vaengah anih ham pahoi a ong pa thai eh.
應當如同那些等候自己的主人,由婚宴回來的人,為的是主人來到,一敲門,立刻就給他開門。
37 Boei ha lo vaengah hmuh hamla aka hueltue rhoek tah sal yoethen ni. Nangmih taengah rhep ka thui, amih te cihin a vaep tih a ngolhlung dongah aka pongpa rhoek loh amih te a khut.
主人來到時,遇見醒寤著的那些僕人,是有福的。我實實在在告訴你們:主人要束上腰,請他們坐席,自己前來伺候他們。
38 Pathum, pabae la ha pawk vaengah aka tawt te a hmuh tangloeng dongah amih tah yoethen la om uh.
他二更來也罷,三更來也罷,若遇見這樣,那些人才是有福的。
39 Tedae he he ming uh, hlanghuen ha pawk nah khonoek te imkung loh ming koinih, a im te muk hamla hlah sut pawt sue.
你們應該明白這一點: 如果家主知道盜賊何時要來,[他必定要醒寤],決不容自己的屋被挖穿。
40 Te dongah nangmih loh sikim la om uh, hlang capa tah na poek uh pawt tue ah ni ha pawk eh,” a ti nah.
你們也應當準備,因為在你們不料想的時辰,人子就來了。」
41 Peter loh, “Boeipa, he nuettahnah he kaimih ham a? Hlang boeih ham khaw na thui a?” a ti nah.
伯多祿說:「主,你講的這個比喻,是為我們呢,還是為眾人﹖」
42 Boeipa loh, “Unim uepom neh aka cueih hnokhoem la aka om van? Boeipa loh anih te a imlo soah a tue a tang neh maehham aka tael la a khueh ni.
主說: 「究竟誰是那忠信及精明的管家,主人派他管理自己的家僕,按時配給食糧﹖
43 Tekah sal tah a yoethen, a saii te a Boeipa ha pawk vaengah a hmuh pah van ni.
主人來時,看見他如此行事,那僕人才是有福的。
44 Nangmih taengah rhep kan thui, a khuehtawn boeih soah anih ni a ngol sak eh.
我實實在在告訴你們: 主人必要委派他管理自己的一切財產。
45 Tedae tekah sal loh a thinko khuiah, ‘Ka boeipa ha pawk ham tah koe pueng ni,’ a ti. Te dongah salnu camoe te koe a boh tih, a caak a ok neh rhui.
如果那個僕人心裏說: 我的主人必然遲來;他便開始烤打僕婢,也吃也喝也醉酒。
46 Sal kah a boei tah a lamtawn mueh khohnin neh a ming mueh a tue vaengah ha pawk koinih, anih te a tloek vetih a paihmuen te aka tangnahmueh rhoek taengla a khueh pah ni.
在他不期待的日子,不知覺的時刻,那僕人的主人要來,必要剷除他,使他與不信者遭受同的命運。
47 Tekah sal loh a Boeipa kah kongaih a ming dae, rhuengphong pawt tih amah kongaih bangla a saii dongah a boh dahlawt ni.
那知道主人的旨意,而偏不準備,或竟不奉行他旨意的僕人,必然要多受烤打;
48 Tedae aka ming pawt loh a saii atah nganboh a yook ham tueng te a yool ni a boh eh. A yet a paek hlang boeih te tah a taengah a yet a toem pah vetih, muep a paek hlang taengah khaw muep a hoe pah ni.
那不知道而做了應受烤打之事的,要少受烤打。給誰的多,向誰要的也多;交托誰的多,向誰索取的也格外多。」
49 “Diklai dongah hmai pak hamla ka pawk coeng dongah, metla hlae oepsoeh cakhaw ka ngaih mai coeng.
「我來是為把火投在地上,我是多麼切望它已經燃燒起來!
50 Baptisma khaw nuem hamla ka om pueng tih, ka coeng hlan atah metlam nim n'nan ve.
我有一種應受的洗禮,我是如何焦急,直到它得以完成!
51 Diklai ah rhoepnah paek ham ka pawk tila na poek uh a? Moenih ta, nangmih taengah ka thui, paekboenah ham dae ni he.
你們以為我來是給地上送和平嗎﹖不,我告訴你們: 而是來送分裂。
52 Tahae lamkah longtah im pakhat ah panga la paek uh thae vetih, panit pathum, panit pathum ah om uh ni.
因為從今以後,一家五口的,將要分裂: 三個反對兩個,兩個反對三個。
53 Pa neh capa, capa neh pa, manu neh canu, canu neh manu, mani neh a langa, langa neh mani paekboe uh ni,” a ti nah.
他們將要分裂: 父親反對兒子,兒子反對父親;母親反對女兒,女兒反對母親;婆母反對兒媳,兒媳反對婆母。」
54 Te phoeiah hlangping te khaw, “Khotlak ah khomai a thoeng te na hmuh uh vaengah, ‘Khonal ha pai ni,’ pahoi na ti uh tih pai tangloeng van.
耶穌又向群眾說:「幾時你們看見雲彩由西方升起,立刻就說: 要下大雨了;果然是這樣。
55 Tuithim a hli vaengah, ‘Kholing ha pai ni,’ na ti uh tih pai tangloeng.
幾時南風吹來,就說天要熱了;果然是這樣。
56 Hlangthai palat rhoek, diklai neh vaan kah maelhmai ke soepsoei ham na ming uh tih a tue he balae tih soepsoei ham na ming uh pawh.”
假善人哪! 你們知道觀察地上及天上的氣象,怎麼不能觀察這個時機呢﹖
57 “Namamih ham khaw balae tih a dueng la lai na tloek uh pawh.
你們為什麼不能由自己來辨別正義的事呢﹖
58 Na kocaelh neh boei taengla na caeh vaengah anih te a paa nah hamla longpueng ah bi saii laeh, laitloekkung taengla namah n'det ve. Laitloekkung loh namah te palik taengla m'voei vetih palik loh thongim ah n'hla ve.
當你同你的對頭去見官長時,尚在路上,你得設法與他了結,怕他拉你到法官前,法官把你交給刑役,而刑役把你押在獄中。
59 Na taengah kan thui, mucih ca khaw boeih na thuung hlan atah te lamkah loh na loeih loengloeng mahpawh,” a ti nah.
我告訴你:非等還清最後的一分錢,斷不能從那裏出來。」