Johan 8
1 Tedae Jesuh tah olive tlang la cet.
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
2 Mincang ah bawkim la koep ha pawk hatah pilnam pum loh a taengla a paan uh. Te dongah ngol tih amih te a thuituen.
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
3 Te vaengah cadaek rhoek neh Pharisee rhoek loh huta pakhat te a samphaihnah neh a tuuk uh tih a khuen uh.
I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
4 Anih te a laklung ah a pai sak uh phoeiah, Jesuh te, “Saya, hekah huta he a samphaih li vaengah ka tuuk uh.
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
5 Tedae olkhueng dongah tah hebang he dae hamla Moses loh mamih n'uen coeng. Te koinih nang tah metlae na ti eh?” a ti na uh.
A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
6 Tedae he nen he amah paelnaeh ham a khueh uh dongah a noemcai uh tih a voek uh. Te dongah Jesuh loh buluk thuk tih kutdawn neh lai ah a daek.
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
7 Tedae amah te koepkoep a dawt uh vaengah pai tih amih te, “Nangmih khuikah aka tholh mueh loh anih te lamhma la lungto neh dae saeh,” a ti nah.
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
8 Te phoeiah koep buluk tih lai ah a daek.
A opět schýliv se, psal na zemi.
9 A yaak uh vaengah patong lamkah a tong tih pakhat pakhat ah boeih cet uh. Te dongah Jesuh neh a laklung kah aka om huta bueng la cul.
A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
10 Te vaengah Jesuh te pai tih, “Huta, melam a om uh? nang m'boe sak moenih nama?” a ti nah.
A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
11 Te dongah te long te, “Boeipa, om pawh ue,” a ti nah. Jesuh loh, “Kai khaw nang kan boe sak moenih. Cet lamtah tahae lamkah tholh voel boeh,” a ti nah.
Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
12 Te phoeiah Jesuh te amih taengah koep cal tih, “Kai tah diklai kah vangnah ni. Kai aka vai rhoek tah a hmuep ah pongpa voel pawt vetih hingnah hmaivang te a khueh ni,” a ti nah.
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
13 Te dongah amah te Pharisee rhoek loh, “Nang loh namah kawng ni na phong, na olphong te oltak om pawh,” a ti na uh.
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
14 Jesuh loh amih te a doo tih, “Kai loh kamah kawng ka phong cakhaw kai kah olphong te oltak la om. Me lamkah ka lo tih mela ka caeh khaw ka ming. Tedae nangmih loh me lamkah ka lo tih mela ka caeh khaw na ming uh pawh.
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
15 Nangmih loh pumsa neh lai na tloek uh. Kai tah ukhaw lai ka tloek moenih.
Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
16 Tedae lai ka tloek van coeng atah kamah bueng ka om pawt tih kai aka tueih a pa neh kai ka om rhoi dongah kai kah laitloeknah tah a thuem la om pataeng.
A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
17 Olkhueng dongah khaw nangmih ah hlang panit kah olphong te thuem tila a daek coeng.
A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
18 Kai loh kamah kawng aka phong la ka om dae kai aka tueih a pa loh kai kawng a phong,” a ti nah.
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
19 Te dongah amah te, “Na pa te melam a om?” a ti na uh. Jesuh loh, “Kai nan ming uh pawt tih a pa khaw na ming uh pawh. Kai nan ming uh koinih a pa te khaw na ming uh ni,” a ti nah.
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
20 Bawkim ah a thuituen vaengah hekah ol he tangkabu kaepah a thui dae amah kah a tue a pha hlan dongah anih te tuu uh pawh.
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
21 Te dongah amih te, “Ka caeh vaengah kai nan toem uh cakhaw namamih kah tholh ah na duek uh ni. Mela ka caeh khaw nan pha uh ham coeng pawh,” koep a ti nah.
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
22 Te dongah Judah rhoek loh, “Amah ngawn uh la cai pawt nim? ‘Mela ka caeh khaw na loh ham coeng pawh,’ a ti he,” a ti uh.
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
23 Te vaengah amih te, “Nangmih tah a hmui lamkah ni. Kai tah a so lamkah ni. Nangmih tah he diklai lamkah ni. Kai tah he diklai lamkah ka om moenih.
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
24 Te dongah namamih kah tholh ah na duek uh ni tila nangmih taengah ka thui. Kai he amah ni tila na tangnah uh pawt atah namamih kah tholh ah na duek uh ni,” a ti nah.
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
25 Te dongah amah te, “Nang ulae,” a ti na uh. Jesuh loh amih taengah, “Pakhat khaw a tongcuek ah nangmih ham kan thui van te ta?
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
26 Nangmih kawng te thui ham neh laitloek ham muep om. Tedae kai aka tueih tah oltak la om. Kai khaw anih taengkah ka yaak te ni diklai ah ka thui,” a ti nah.
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
27 Amih taengah Pa kah a thui tila ming uh pawh.
Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
28 Te dongah Jesuh loh amih taengah, “Hlang capa te na pomsang uh daengah ni kai ni ti khaw, kamah lamkah ka saii pawt tih a pa loh kai n'thuituen vanbangla ka thui he khaw na ming uh eh.
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
29 Te dongah kai aka tueih te kai taengah om tih anih kolo te ka saii taitu dongah kamah bueng n'hlahpham moenih,” a ti nah.
A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
30 Hekah a thui vanbangla amah te muep a tangnah uh.
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
31 Te dongah Jesuh loh amah aka tangnah Judah rhoek taengah, “Kai kah olka ah na naeh atah kai kah hnukbang taktak la na om uh.
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32 Oltak te na ming uh van daengah ni oltak loh nangmih n'loeih sak eh,” a ti nah.
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
33 Te dongah Jesuh amah te, “Kaimih tah Abraham kah tiingan la ka om uh tih sal ka bi uh noek moenih. Metlam lae nang loh aka loeih la na om uh ni na ti?” a ti na uh.
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
34 Jesuh loh amih te, “Nangmih taengah rhep rhep ka thui, tholh aka saii boeih tah tholh kah sal la om.
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
A služebník nezůstává v domě na věky; Syn zůstává na věky. (aiōn g165)
36 Te dongah capa loh nangmih n'loeih sak atah aka loeih la rhep na om uh ni.
Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
37 Abraham kah tiingan la na om uh tila ka ming. Tedae kai kah olka he nangmih ah a om pawt dongah kai ngawn hamla nan mae uh.
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
38 Kai loh Pa taengkah ka hmuh te ka thui dae nangmih tah na pa taengkah na yaak uh te na saii uh,” a ti nah.
Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
39 Te dongah Jesuh te a doo uh tih, “Kaimih napa tah Abraham ni,” a ti uh. Jesuh loh amih te, “Abraham kah ca la na om uh koinih Abraham kah khoboe te na saii uh ni.
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
40 Tedae kai Pathen taeng lamkah oltak ka yaak tih nangmih taengah aka thui hlang te ngawn ham na mae uh coeng. Abraham loh he tlam he a saii moenih.
Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
41 Nangmih loh na pa bisai te na saii uh,” a ti nah. Te dongah amah te, “Kaimih he cukhalhnah kah a sak moenih. A pa pakhat Pathen ka khueh uh,” a ti uh.
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
42 Jesuh loh amih te, “Pathen te na pa la om koinih kai loh Pathen taeng lamkah ka lo tih ka pawk coeng dongah kai nan lungnah uh ham om. Kai kamah lamloh ka pawk pawt tih anih long ni kai n'tueih.
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
43 Ba dongah kai kah olcal te na ming uh pawh. Kai kah olka te hnatun ham na coeng uh pawt dongah ni.
Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
44 Na pa lamkah rhaithae la na om uh rhoe tih na pa kah hoehhamnah te saii ham na ngaih uh. Anih te a cuekca lamkah hlang aka ngawn ni. A khuiah oltak a om pawt dongah oltak ah pai pawh. Laithae neh laithae napa la om tih a cal vaengah a laithae te a phoe.
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
45 Tedae kai loh oltak ka thui dongah kai nan tangnah uh pawh.
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
46 Nangmih ah unim kai kah tholh aka toeltham? Oltak ka thui atah balae tih kai nan tangnah uh pawh?
Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
47 Pathen taeng lamkah aka om loh Pathen kah olka te a hnatun. Te dongah na hnatun uh pawt khaw Pathen kah hut la na om uh pawt dongah ni,” a ti nah.
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
48 Judah rhoek loh amah te a dawt uh tih, “Nang he Samaria hlang ni, rhaithae na kaem tila ka thui uh te a thuem moenih a?” a ti na uh.
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
49 Jesuh loh, “Rhaithae ka kaem moenih, a pa te ni ka hinyah dae nangmih loh kai yah nan bai uh.
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
50 Kai loh kamah thangpomnah ka mae moenih. Tedae aka toem tih lai aka tloek te om ngawn.
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
51 Nangmih taengah rhep rhep ka thui. Khat khat loh kai ol a kuem atah kumhal duela dueknah hmu loengloeng mahpawh,” a ti nah. (aiōn g165)
Amen, amen pravím, vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (aiōn g165)
52 Te dongah Judah rhoek loh amah te, “Rhaithae na kaem te hnap ka ming uh. Abraham neh tonghma rhoek te duek coeng dae nang mai loh, ‘Khat khat loh kai ol te a kuem atah kumhal duela dueknah ten voel mahpawh,’ na ti. (aiōn g165)
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
53 A pa Abraham lakah tanglue la na om pawt nim? Anih khaw duek coeng, tonghma rhoek khaw duek uh coeng. Namah te u lam nim na ngai uh?” a ti na uh.
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
54 Jesuh loh, “Kai loh kamah ka thangpom koinih kai kah thangpomnah te a honghi la om ni. Kai aka thangpom tah a pa ni. Amah te nangmih loh, ‘Mamih kah Pathen ni,’ na ti uh.
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
55 Amah te na ming uh pawt cakhaw kai tah amah te ka ming. Amah ka ming pawt te ka thui koinih nangmih phek la laithae la ka om ni. Tedae amah te ka ming tih a ol te ka kuem coeng.
Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
56 Na pa Abraham loh kai kah khohnin a hmuh ham te a kohoe tih a hmuh vaengah omngaih,” a ti nah.
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
57 Te dongah Judah rhoek loh amah te, “Kum sawmnga na lo hlan dae Abraham na hmuh pawn a?” a ti na uh.
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
58 Jesuh loh amih te, “Nangmih taengah rhep rhep ka thui, Abraham a om hlanah ka om coeng,” a ti nah.
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
59 Te vaengah amah te dae ham lungto a rhuh uh. Tedae Jesuh loh a thuh tak tih bawkim lamkah vik cet.
I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
