< Johan 16 >
1 N'khah uh pawt ham ni nangmih taengah he he ka thui.
Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
2 Nangmih te a hael la n'haek uh ni. A tue ha pawk vaengah hlang boeih loh nangmih n'ngawn te Pathen taengkah thothuengnah a khueh la a ngai uh ni.
Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
3 Te khaw a Pa neh kai m'ming uh pawt dongah ni a saii uh eh.
A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
4 Tedae he he nangmih kan thui coeng. Te daengah ni a tue ha pawk vaengah kai loh nangmih kan ti nah te na poek uh eh. Tedae nangmih taengah ka om dongah hekah he a tongcuek lamloh nangmih ham ka thui moenih.
Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.
5 Tedae kai aka tueih taengah ka cet pawn ni. Nangmih loh, “Melam na caeh eh?” tila kai nan dawt uh moenih.
Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
6 Te phoeiah hekah he nangmih taengah ka thui coeng dongah kothaenah loh nangmih thinko te a koei.
Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
7 Tedae kai loh nangmih taengah oltak ka thui, Kai ka caeh te nangmih ham rhoei bet. Ka cet pawt koinih nangmih taengah baerhoep te ha pawk mahpawh, Tedae ka caeh atah nangmih taengla anih kan tueih ni.
Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
8 Anih te ha pawk vaengah diklai te tholh kawng khaw, duengnah kawng khaw, laitloeknah kawng khaw.
A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
9 Kai n'tangnah uh pawt dongah tholhnah kawng.
Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;
10 Pa taengla ka cet vetih kai nan hmuh uh voel pawt ham dongah duengnah kawng khaw.
A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;
11 He diklai boei te lai a tloek coeng dongah laitloeknah kawng khaw a toeltham ni.
Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
12 Nangmih taengah thui ham muep om pueng dae nangmih loh tahae ah na doe uh tloel.
Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
13 Tedae amah ha pawk vaengah tah, oltak Mueihla loh nangmih te oltak dongah a cungkuem la long n'tueng ni. Amah lamloh thui pawt vetih a yaak te boeih a thui ni. Te vaengah aka lo te khaw nangmih taengah ha puen ni.
Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
14 Te long ni kai n'thangpom eh. Kamah hut te a doe vetih nangmih taengla ha puen ni.
Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
15 Pa loh a khueh boeih te kai kah ni, Te dongah, ‘Kamah kah te a doe tih nangmih taengah ka puen bitni,’ ka ti.
Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
16 “Kolkalh om vetih kai nan hmu uh pawt sui dae rhaih koep om vetih kai nan hmuh uh ni,” a ti nah.
Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
17 Te dongah a hnukbang rhoek khuiah khat neh khat te, “Mamih taengah, ‘Kolkalh om vetih kai nan hmu uh voel pawt sui dae rhaih koep om vetih kai nan hmuh uh ni. Te phoeiah pa taengla ka cet ni,’ a ti te metlam a om,” a ti uh.
I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
18 Te dongah, “A thui te me tlam nim a om te? ‘Kolkalh ah’ a ti te m'ming uh moenih,” a ti uh.
Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
19 Anih dawt ham a ngaih uh te Jesuh loh a ming dongah amih te, “‘Kolkalh om vetih kai nan hmu uh mahpawh, Tedae rhaih koep om vetih kai nan hmuh uh ni,’ tila ka thui dongah he khat neh khat na dawt uh thae.
I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
20 Nangmih taengah rhep rhep kan thui, na rhap uh vetih na nguek uh ni. Tedae diklai loh a uem vetih na kothae uh ni. Tedae nangmih kah kothaenah te omngaihnah la poeh ni.
Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
21 Huta loh a tue a pha tih ca a cun vaengah kothaenah a khueh. Tedae camoe te a cun vaengah tah diklai ah hlang a cun te a omngaihnah neh phacip phabaem te poek pawh.
Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.
22 Te dongah nangmih khaw tahae ah kothaenah na khueh uh dae nangmih te koep kan hip vetih nangmih thinko loh omngaih bitni. Nangmih kah omngaihnah te nangmih lamkah rhawt uh mahpawh.
Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
23 Tekah khohnin ah kai nan dawt uh loengloeng mahpawh. Nangmih taengah rhep rhep ka thui, kai ming neh Pa taengah na bih te tah nangmih m'paek bitni.
A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
24 Tahae duela kai ming neh na bih uh te a hong moenih. Bih uh lamtah na dang uh bitni. Te daengah ni nangmih kah omngaihnah loh a soep la a om eh.
Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
25 Thuidoeknah neh nangmih taengah hekah he ka thui coeng. A tue ha pawk vaengah tah thuidoeknah neh nangmih kam voek voel mahpawh. Tedae pa kawng nangmih taengah sayalh la ka puen bitni.
Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.
26 Tekah khohnin ah kai ming neh na bih uh ni. Tedae nangmih ham kai loh a pa taengah ka dawt ni tila nangmih taengah ka thui moenih.
V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
27 Pa amah loh nangmih n'lungnah te nangmih loh kai nan lungnah tih Pathen lamkah ka suntlak he na tangnah uh dongah ni.
Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
28 “Pa taeng lamkah ka lo tih diklai la kam pha coeng. Diklai te ka hlah vetih pa taengah koep ka cet ni,” a ti nah.
Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
29 A hnukbang rhoek loh, “Sayalh la na thui coeng tih thuidoeknah na thui pawt la he.
Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
30 Boeih na ming dongah u long khaw nang dawt ham pakhat khaw ngoe pawh tila ka ming uh coeng, te nen ni Pathen taeng lamkah na lo te kan tangnah uh,” a ti nah.
Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
31 Jesuh loh amih te, “Na tangnah uh pawn a?
Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.
32 A tue ha pawk coeng ke, pakhat rhip loh amah amah ah na taekyak uh tih kamah bueng nan hlah uh ham ni ha pawk coeng, Tedae a pa he kai taengah om tih kamah bueng ka om moenih.
Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
33 He he nangmih taengah ka thui daengah ni kai rhangneh ngaimongnah na dang uh eh. Diklai ah phacip phabaem na dang uh ni. Tedae na ngaimong sak uh. Kai loh diklai ka noeng coeng,” a ti nah.
Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.