Joba 28
1 Cak ham a khorhui om tih sui ham khaw a ciil nah hmuen om.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Thicung khaw laipi lamloh a loh tih lungto te rhohum la a tlae.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 A bawtnah te a hmuep neh a khuetnah a cungkuem hil a khueh. Anih loh lungto te a hmuep neh dueknah hlipkhup ah khaw a hoem.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Soklong te aka bakuep taeng lamloh a yoe tih kho neh caeh khaw a hnilh uh. Hlanghing lamkah aka tlayae rhoek khaw hinghuen uh.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Diklai amah lamloh buh thoeng tih a hmui ah hmai bangla om.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 A lungto te minhum hmuen tih a taengah sui laipi om.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 A hawn te vatlung loh ming pawt tih maisi mik loh hmu pawh.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 Te te sa ca rhoek loh cawt pawt tih te donglong te sathuengca long khaw pawn pawh.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 Hmailung soah a kut a hlah tih tlang pataeng a yung ah a phil.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Sokko lungpang dongah a khoel tih umponah cungkuem khaw a mik loh a hmuh.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Tuiva tuilong khaw a kueng tih olhuep te khosae la a khuen.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 Tedae me rhoek ah nim cueihnah a hmuh tih yakmingnah hmuen he menim?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 A phu te hlanghing loh ming pawt tih mulhing khohmuen ah a hmuh moenih.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Tuidung loh, “Te te kai ah moenih,” a ti tih tuitunli loh, “Kai taengah moenih,” a ti.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Te ham te cui cilh khaw pae thai pawt tih cueihnah a phu te cak khaw a khiing pah.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Ophir sui nen khaw, oitha lung vang nen khaw minhum nen khawting pawh.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Te te sui neh canglung neh tluk pawt tih a hnothung he suicilh hnopai bal moenih.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Maerhuhlung neh disaehlung khaw thui lawk pawt tih cueihnah rhovoep tah lungvang lakah then.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Te te Kusah vaya nen khaw tluk pawt tih sui cilh nen khaw ting pawh.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 Te dongah cueihnah he me lamkah nim ha pawk tih yakmingnah hmuen he menim?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Mulhing boeih kah mik lamloh a thuh pah tih vaan kah vaa taeng lamloh a thuh.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Abaddon neh dueknah loh, “A olthang te kaimih hna neh ka yaak uh,” a ti.
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 Pathen loh a longpuei a yakming tih a hmuen te khaw amah loh a ming.
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 Amah loh diklai khobawt hil a paelki tih vaan hmui khaw boeih a hmuh.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Yilh kah a khiing a khueh pah tih tui khaw cungnueh neh a nueh.
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 Amah loh khotlan ham rhi a suem tih rhaek ol ham khaw longpuei a khueh.
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 Cueihnah te a hmuh tih a tae. Cueihnah te a sikim sak tih a khe bal.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Hlang taengah khaw, 'Ka Boeipa hinyahnah he cueihnah la om tih boethae lamloh nong he yakmingnah,’ a ti,” a ti nah.
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
