< Suencuek 30 >

1 Tedae Rakhel loh Jakob ham ca cun pawh tilaa hmuh vaengah Rakhelte a maya taengah thatlai. Te dongah Jakob la, “Kai he capa m'pae lah, te pawt koinih ka duek ni,” a ti nah.
Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.
2 Te dongah Jakob kah a thintoekte Rakhel taengah sai tih, “Kai he nang bung kah a thaih aka hloh Pathen yueng la ka om a?,” a ti nah.
Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?
3 Tedae, “Ka taengom Bilhah taengah kun mai saw he. Te daengah ni ka khuklu ah ca han sak vetih anih lamloh kai khaw ka thoh eh?,” a ti nah.
Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.
4 Te dongah a taengom Bilhah tea yuu laa paek tih Jakob loh anih taengah ip.
I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.
5 Bilhah khaw pumrhih tih Jakob ham caa cun pah.
Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.
6 Te vaengah Rakhel loh, “Pathen loh kai n'yan cakhaw ka ol tea yaak bal tih kai he ca tongpa m'paek coeng,” a ti. Te dongah anih mingte Dana sui.
I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.
7 Te phoeiah koep pumrhih tih Rakhel kah taengom Bilhah loh Jakob ham capa pabae te a cun pah.
Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.
8 Te vaengah Rakhel loh, “Pathen kah rhaknah dongah ka maya te ka hnueih tih ka na coeng,” a ti. Te dongah anih mingte Naphtalia sui.
I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.
9 Tedae Leah loh ca cun ham bawt coeng tilaa hmuh dongah a taengom Zilpah tea khuen tih Jakob taengaha yuu laa paek.
Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.
10 Te dongah Leah kah taengom Zilpah loh Jakob ham capaa cun pah.
A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.
11 Te vaengah Leah loh, “Yoekam loha loh,” a ti dongah anih ming te Gada sui.
Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.
12 Te phoeiah Leah kah taengom Zilpah loh Jakob ham capa pabaea cun pah hatah,
Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.
13 Leah loh, “Kai bahoeng ka omngaih, te dongah tanu rhoek loh kai he n'uem uh ni,” a ti tih anih ming te Ashera sak.
A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.
14 Cang ah tue vaengah Reuben te a caeh hantah lohma ah hloiha hmuh tih a manu Leah taenglaa khuen. Te vaengah Rakhel loh Leah taengah, “Na capa kah hloih te kai hamla khueh mai,” a ti nah.
Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.
15 Tedae Leah loh anih la, “Ka va te nan rhawttih rhoeh dae ka ca kah hloih te khawna lo a ya? a tinah hatah Rakhel loh, “Then, na capa kah hloih yueng la khoyinah nang taengla yalh saeh,” a ti nah.
Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.
16 Te dongah pong lamkah Jakob halo hlaem ah anih aka doe la Leahte cet tih, “Ka capa kah hloih neh nanga paang la kan paang coeng dongah kai taengahna ip ni,” a ti nah. Te dongah tekah khoyin ah anih taengla yalh.
Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.
17 Tedae Pathen loh Leah tea yaak dongah pumrhih tih Jakob hama panganah capaa cun pah.
A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.
18 Te vaengah Leah loh, “Ka va taengah kamah taengom ka paek dongah kai khaw Pathen loh thapang m'paek,” a ti tih anih mingte Issakhara sui.
I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.
19 Te phoeiah Leahte koep pumrhih tih Jakob ham parhuknah capaa cun.
A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.
20 Te vaengah Leah loh, “Pathen loh kai he kutdoe then koep m'paektih anih ham capa parhuk ka cun pah. Te dongah ka va loh kai n'hmaiben pawn ni,” a ti tih a ming te Zebuluna sui.
I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.
21 Te phoeiaha hnuk la canua cun tih a ming te Dinaha sui.
Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.
22 Tedae Pathen loh Rakhel tea poek. Te dongah Pathen loh anih ol tea hnatun tih a bung tea ong pah.
A rozpomenuv se Bůh na Ráchel, uslyšel jí, a otevřel život její.
23 Te dongah pumrhih tih capaa cun hatah, “Kai kah kokhahnah he Pathenloh a coi sak,” a ti.
Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.
24 “BOEIPA loh kai ham capaa tloe han thap saeh,” a titih anih ming te Josepha sui.
A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.
25 Tedae Rakhel loh Josepha sak phoeiah tah Jakob loh Laban taengah, “Kai he kamah hmuen la, kamah khohmuen ah pongpa ham n'tueih laeh.
Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.
26 Ka yuurhoek neh ka carhoek te m'pae. Amih ham nang taengah ka thotat tih ka thohtatnah khaw nang ham ni ka thohtat tila na ming coeng dongah ka cet pawn ni,” a ti nah.
Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.
27 Tedae anih te Laban loh, “Nang kong ah BOEIPA loh ka yoe han then sak tila ka hmuhming. Nang mikhmuh ah mikdaithen la ka om atah bet om mai dae,” a ti nah.
I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.
28 Te phoeiah, “Kai taengkah na thapang te mingpha sak lamtah kan paek bitni,” a ti nah.
Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.
29 Te dongah Jakob loh Laban te, “Nang taengah ka thohtat te khaw, na boiva loh kai taengaha om te khaw na ming.
Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.
30 Ka mikhmuh ah nang kah a yol ni a om dae a cungkuem te pungtai coeng. Te dongah BOEIPA loh nang te ka kho kung ah yoethen m'paek. Tedae me vaengah lae kai loh ka imkhui ham khaw ka saii coeng?,” a ti nah.
Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?
31 Te vaengah, “Nang te balae kan paek eh?,” a ti nah. Jakob loh, “Kai he pakhat khaw m'pae boeh, he ol he kai hamla nan khueh atah, ka mael neh na boiva te ka luem puei vetih ka dawn mai bitni.
A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:
32 Tihninah nang kah boiva boeih taengla ka cet eh. Te lamkah tu boeihte rhikrhak neha tairhi khaw, tuca khuikah tu pol boeih khaw, maae khuiaha tairhi neh rhikrhak khaw ka khoe saeh lamtah ka thapang la om saeh.
Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.
33 Na mikhmuh ah maaekhui lamkaha rhikrhak neha tairhi pawt boeih, tukhui lamkaha pol pawt te ka taenglaa huen khaw, thangvuen khohnin kah ka thapang dongahna pai vaengah, kai yueng la ka duengnah thui nawn saeh.
A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.
34 Te dongah Laban loh, “Namah olka banglaa om saeh ne,” a ti nah.
I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.
35 Te dongah amah khohnin ah maaetala rhangcam neha tairhi te khaw, maae nu rhikrhak neha tairhi boeih te khaw, a soah aka bok boeih neh tuca khuikah aka pol boeih te a khoe tih a capa kut aha tloeng pah.
A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.
36 Te phoeiah hnin thum longcaehte amah neh Jakob laklo ah hnalak a khueh. Te daengah Jakob loh Laban kah boiva la aka suengrhoek tea luem sak.
Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.
37 Tedae Jakob loh amah ham khabok neh yungkha neh hlimbok kah a hlaengte thingsuplaa loh. Te phoeiah a dakda aka bok tea hlihtih cungkui dongaha boklaa tai.
Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.
38 Te phoeiah thing hlaenga baehte tuilong ah khaw, tuisoi tui taengah khaw, tui ok hamla boivaa kun nah ah khaw, boiva hmai ah khaw a khueh pah. Te dongah tui o la a caeh uh vaengaha pacu uh.
A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.
39 Boivate cungkui taengaha pacu tih boiva khaw a rhangcam, rhikrhak la thang tiha tairhi pah.
I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.
40 Te vaengah Jakob loh tucarhoek tea hoep tih Laban kah boiva khuikaha rhangcam neh aka pol boeih taengla boiva kah a hmaia khueh. Te phoeiah amah loh amah kah tupingte amah la hloep a khueh. Tedae te rhoek te Laban kah boiva taengah khueh pawh.
Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.
41 Te phoeiah omtih boiva loh a pa a cuk takuem vaengaha tanglue te tah cungkui taengah a pa a cuk sak ham Jakob loh cungkuite tuilong kah boiva hmuh aha khueh.
A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.
42 Tedae boiva tea rhae ngai ataha khueh pah pawt dongaha rhaerhoek te Laban ham om tiha tanglue te Jakob ham vik om.
Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.
43 Te dongah tekah hlang tah lut lut boei tih anih taengah boiva khaw, taengom neh sal khaw, kalauk neh laak khaw muep om.
Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.

< Suencuek 30 >