Suencuek 18
1 Abrahamte khothaih khobae vaengah Mamre thingnurhoek kaepkah dap thohkaah ngol dae anih taengla BOEIPAa phoe pah.
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
2 Te dongah a mika huel tiha sawt hatah a taengah hlang pathuma paite lawta hmuh. Te dongah amihte doe ham dap thohka lamkah yong tih diklai la bakop.
A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
3 Te phoeiah, “Ka Boeipa na mikhmuh ah mikdaithen ni ka dang mai atah na sal taeng lamkah he khumpael mai boeh.
A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
4 Tui bet han khuen mai saeh lamtah na kho silh uh mai. Te dongah thing hmuiah ana hangdang uh mai dae.
Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
5 Tedae na sal taengahna pawk rhoi to vaengah buh kamat khaw ka loh dae vetih na lungbueia duel phoeiahna cet rhoi mako,” a ti nah. Te vaengah, “Na thui banglana saii pai,” a ti rhoi.
Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
6 Te dongah Abrahamte Sarah taengah dap khuila koe kun tih, “Vaidam buh sum thum te a loe la nook lamtah buh thong laeh” a ti nah.
Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
7 Te phoeiah Abrahamte saelhung taengla yong tih vaito caa mongkawt neha then te a loh. Te phoeiah cadong taengaha paek tiha loelaa saii sak.
Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
8 Te phoeiah suknaeng neh suktui khaw, vaito caa hmoel te khaw han khuen tih amih hmai aha tawn pah. Tedaea caak uh vaengah amahte amih taengkah thing hmuiah pai.
Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
9 Te vaengah, “Na yuu Sarah ta?,” a ti na uh hatah, “Dap khuiah om ke,” a ti nah.
Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
10 Te phoeiah, “Lomai tue ah nang taengla ka lo rhoe ka lo ni. Te vaengah na yuu Sarah te camoe om pawn ni te,” a ti nah. Te vaengah dap thohka kah anih hnukah aka om Sarahloh a hnatun van.
A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
11 Tedae Abraham neh Sarah kah a kum patong la om rhoi coeng. Huta vanbangla Sarah taengkah khosing om ham khaw bawt coeng.
Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
12 Te dongah Sarah loh amah ko khuiah, “Kai taengah omthennaha om ham ka hal tih ka boeipa khaw patong coeng,” a titih nuei.
I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
13 Tedae BOEIPA loh Abraham taengah, “Balaetih Sarah loh, 'Kai patong khaw ca ka cun tang venim,’ a ti tih, a nueih he.
Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
14 Hno pakhat he BOEIPA ham rhaisang a? Lomai tue kah khoning vaengah nang taengla ka mael ni. Te vaengah Sarah taengah capa om ni?” a ti nah.
Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
15 Tedae Sarahloh a rhih dongah, “Ka nuei pawh,” a ti tih a basa dae, “Pawhna nueih lalah,” a ti nah.
Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
16 Te daengah hlang rhoek loh thoo uh tih Sodom ben laa dan uh hatah amih aka thak ham Abraham khaw amih taengah cet.
Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
17 Tedae BOEIPA loh, “Kai loh ka saii te Abraham taengah ka phah a?,” a ti.
A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
18 Abraham khaw namtu len neh pilnu la om rhoe om ni. Anih lamloh diklai namtom boeiha yoethen ni.
Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
19 Anih ka ming daengah ni anih phoeikah a carhoek neh a imkhui tea uen vetih duengnah neh tiktamnah saii ham BOEIPA kah longpueia ngaithuen uh eh. Te daengah ni BOEIPA loh Abraham ham a taengaha thui pah tea thoeng eh.
Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
20 Tedae BOEIPA loh Sodom neh Gomorraha doek vaengah amih kah tholhnah khaw pungtai tih bahoeng nah coeng.
I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
21 Ka suntla laeh vetih a pangngawlnah te ka hmuh mako. Kai taengla aka pawk te boeiha saii uh neh a saii uh pawt khaw ka ming mako,” a ti.
Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
22 Te dongah hlang rhoek loh te lamkah hooi uh tih Sodom laa caeh uh vaengah Abraham tah BOEIPA hmai kah pai pueng.
A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
23 Te phoeiah Abrahamte thoeih tih, “Hlang dueng neh halang te na khoengvoep sak tang aya?
V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
24 Kho khui ah aka dueng sawmnga om khaming, na khoengvoep kuekluek aya? Amih khui kah hlang dueng sawmnga ham hmuen tena hlun mahpawt a?
Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
25 Halang taengah aka dueng duek sak ham hno he saii ham tah nang lamloh savisava. A dueng la, halang laa om khaw, nang lamloh savisava saeh. Diklai pum lai aka tloek loh tiktamnah saii mahpawt nim?,” a ti nah.
Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
26 Tedae BOEIPA loh, “Sodom ah sawmnga ka hmuhtih khopuei khui ah hlang dueng om koinih amih kong ah hmuen takuem la ka khuen ni,” a ti nah.
I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
27 Tedae Abrahamloh a doo tih, “Kai he laipi neh hmaiphu la ka om dae Boeipa taengah cal ham ka mulmet coeng he.
A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.
28 Aka dueng sawmnga te pangaloh a vaitah khaming, panga kongah khopuei pum tena phae aya?” a tinah hatah, “Sawmli panga te ka hmuh koinih ka phae mahpawh,” a ti nah.
Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
29 Tedae anih te voek hamla koepa koei tih, “Likip tea hmuh uh khaming,” a tinah vaengah, “Likip kong ah ka saii mahpawh,” a ti nah.
Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
30 Te phoeiah, “Boeipa, saii boel mai lamtah ka thui mai eh. Sawmthum khaw a hmuh uh khaming,” a ti nah. Tedae, “Sawmthum te ka hmu koinih ka saii mahpawh,” a ti nah.
I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
31 Tedae Abaraham loh, “Boeipa taengah cal ham ka mulmet coeng he. Teahte pakul khaw a hmuh uh khaming,” a tinah vaengah pakul kong ah ka phae mahpawh,” a ti nah.
A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
32 Te phoeiah khaw, “Sai boel mai dae Boeipa vai bueng mah ka thui mai eh. Hlang rha khaw a hmu uh khaming,” a tinah vaengah, “Hlang rha kong ah ka phae mahpawh,” a ti nah.
Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.
33 BOEIPA loh Abraham neh cal ham te a khah van neh vik nong tih Abraham khaw amah hmuen la bal.
I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
