< Olrhaepnah 32 >
1 Vaan nang loh hnatun lamtah ka thui lah eh. Ka ka dongkah ol he diklai nang loh ya lah.
Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.
2 Ka rhingtuknah he khotlan bangla tlan saeh. Toian dongkah dotui neh baelhing dongkah mueitui bangla, ka olthui he buemtui bangla cip saeh.
Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu,
3 BOEIPA ming te ka khue vetih, mamih Pathen kah boeilennah ka paan ni.
Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,
4 Uepomnah Pathen kah longpuei tah boeih tiktam tih, a bisai khaw hmabuta lungpangcoeng. Te dongah amah tah dueng tiha thuem dongah, dumlai om pawh.
Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.
5 Anih te pocicoeng. BOEIPAkaha carhoek moenih. Amihte voeldak neh vawva cadil la om tih a lolhmaih la om.
Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou, jakáž vzdálena jest od synů jeho.
6 Pilnam ang neh cueih aka khueh mueh, he tlam a BOEIPAna thuung eh? Anihte nang napa moenih a? Anih long la nang n'laitih nang n'saii phoeiah khaw n'thoh dae.
Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě.
7 Khosuen tuete poek lamtah, thawnpuei neh cadilcahmakaha kum te khaw yakming lah. Na pate dawt lamtah ha puen bitni. Namaha ham rhoek long khaw nang taengah han thui uh bitni.
Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě.
8 Khohniloh namtoma phaeng vaengah, Adam koca a hoep sak tih, Israel ca kah hlangmi bangla pilnam kah rhilunga ling.
Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.
9 A pilnam he BOEIPA kah khoyo la om tih, Jakob khaw amahkaha rho khoyo la om.
Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho.
10 Anihte khosoek neh rhungnah neh khopong hinghong kho aha hmuh. A mik dongkah thenhnaih banglaa kueinah dongah, a yakming tih khoep a ku.
Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého.
11 A bu dongkah a vacate atha bangla haenghang. A phaea khong tih a phuel phoeiah, a ca tea lohtih a phaemul soaha ludoeng.
Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:
12 Anihte BOEIPA buengloh a mawt tih anih taengah kholong pathen loh a om puei moenih.
Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců.
13 Anihte diklai hmuensang hmuensang aha ngol sak. Khohmuen paiso khawa cah tih, thaelpang khoitui, hmailung lungpang dongkah situi neh a khut.
Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého,
14 Vaito suknaeng neh boiva kah suktui nen khaw, tuca tha nen khaw, Bashan carhoek tutal nen khaw, kikongkaha kuela pang, cang neh yucang misur thii khaw na ok.
Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil.
15 Tedae Jeshurunte tha putsut tih, na tha te na saibawn atah na talaeh. Anihaka saii Pathen te a phap tih khangnah lungpang vik te a hnoo sut.
Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.
16 Amahte kholongrhoek nen khaw, tueilaehkoi nen khaw a thatlai uh thil tih, amah te a veetuh.
K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.
17 Rhaithaerhoek te Pathen pawt mai ah a nawnuh. A thai la aka phoe paek pathenrhoek te na pa rhoek loh a ming noek moenih. A rhih khaw a rhihuh moenih.
Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.
18 Nangaka sa lungpang te na hmaai tih nangaka poe sak Pathen te na hnilh.
Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého.
19 BOEIPAloh a hmuh ngawn dae, a capa neh a canukaha konoinah dongah yah a bai.
To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým,
20 A cadilcahmaloh calaakuh tih, a carhoekkhaw a khuiah oltakaom pawt dongah, ka maelhmai he ka thuh saeh lamtah, amih hmailong khaw ka so dae eh.
A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry.
21 Pathen pawt nen khaw amihloh kai n'thatlai thil uh tih a honghi neh kai m'veetuh. Te dongah pilnam pawt nen khaw amihte ka thatlai thil vetih, aka ang namtom neh ka veet ni.
Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.
22 Ka thintoek te hmai la ka hlae vetih Saelkhui laedil la ung kangna saeh. Diklai neh a cangpai khaw ung saeh lamtah tlang yung khaw hlawp kangna saeh. (Sheol )
Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor. (Sheol )
23 Amih te kamah kah boethae thaltang neh ka khoengvoep sak vetih, amih te ka khah ni.
Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.
24 Khokhaloh a thah vetih rhaekhmailoh a dom ni. Lucik khahing neh rhamsa note amih taengah ka tueih pah vetih, kosi neh laipi dongah kawl uh ni.
Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.
25 Kawtpoeng ah cunghang loh n'cakol sak vetih, imkhui ah mueirhihloh tongpang neh oila khaw, cahni neh tongpa sampok khaw a ngawn ni.
Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.
26 Amih te ka phaek saeh lamtah, hlanghing lamkah amih poekkoepnah he ka toeng mai eh ka ticoeng.
Ano, řekl bych: Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,
27 Thunkha kah konoinah dongah ka bakuep sak pawt akhaw a rhal hmat uh lah ve. “Mamih kuta pomsang vetih, BOEIPAloh he he boeih saii mahpawh,” ti uh lah ve.
Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.
28 Namtom tah a cilsuep moelh tih, a lungcuei neh om pawh.
Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.
29 Cueihuh koinih lungming la om uh vetih, a hmailong khawa yakming uh suidae.
Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.
30 Pakhatloh thawngkhat metlama hloem vetih, panitloh thawngrhaa rhaelrham sak eh. Amih kah lungpang te yoih pah pawt cakhaw, amihte BOEIPA loh khoep a khaih vancoeng.
Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.
31 Amih kah lungpang te, mamih kah lungpang banglaaom pawt dongah, n'thunkharhoek khaw rhokhan a khueh pah.
Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.
32 Amih kah misur tah, Sodom misur neh Gomorrah lohmali lamloh ha thoeng dongah, a misurthaih khaw anrhat misur khahing thaihsu la poeh.
Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.
33 A misurtui tah tuihnam sue neh minta sue bangla muen.
Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.
34 Hekah he kamah taengah ka tung pawt tih, ka thakvoh dongah miknoek ka daeng moenih a?
Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?
35 Amih kholoh a paloe tue vaengah, he phulohnah neh laisahnah khaw kamah hut ni. Amih kah rhainah khohninloh yoei coeng tih, amih taengah a coekcoe la tawnuh coeng.
Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.
36 BOEIPAloh a pilnam kah lai a tloek pah vetih, a sal pum dongkaha kuta khawk dongaha khaih banlak tih, a tlo-oeng tea hmuh vaengah hal bitni.
Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.
37 Te dongah, “Amih kah pathen tah melae, mekah lungpang khuiah lae a ying uh,” a ti bitni.
I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?
38 Amih kah hmueih thaaka ca tih, a boeimang misurtuiaka orhoek te thoo uh saeh lamtah, nangmihaka bom neh nangmih ham hlipyingnah la om saeh.
Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.
39 Kai kamah tah amah moek la ka om tih, kai phoeiah pathen tloe a om pawt he hmuuh lah. Kai loh ka duek sak tih ka hing sak. Ka phop tih kamah loh ka hoeih sak. Te dongah kai kut dong lamlohaka lat thai u pakhat khaw a om moenih.
Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.
40 Ka kut he vaan la ka phuel tih, kamah ka mulhing he kumhal ah ka thui.
Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.
41 Ka cunghangte khopha bangla ka tahcoeng. Ka kut dongkah laitloeknah loh pha koinih, phulohnah khaw ka rhal soah ka thuung sui tih, ka lunguet taengah ka sah sue.
Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.
42 Ka thaltang khaw thii ka rhuihmil sak vaengah, ka cunghangloh hmalaem thii neh, thunkha tawnlo lu lamkah tamna saate hlap pah saeh.
Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.
43 A pilnamte namtom rhoek loh tamhoe puei saeh. A salrhoek kah thii phu te loh vaengah, phulohnah neh a rhalrhoek tea thuunh vetih, a pilnam khohmuen te a dawth pah ni.
Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj.
44 Te phoeiah Moseste halo tih, hekah laa lung he a pilnam neh Nun capa Hosea kah hna kaepah boeiha thuipah.
I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun.
45 Mosesloh Israel pum taengah hekah olka cungkuema thui tea khah.
A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému,
46 Te phoeiah amih te, “Tihnin kah nangmih taengah kan rhalrhing sak bangla olka boeih he na thinkoah khuehuh. He olkhueng ol boeih he ngaithuen ham neh vai hamla na carhoek taengah khaw uenuh.
Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám, a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je.
47 He nangmih hama hong ol pawttih he ni na hingnah. He ol nenni khohmuen ah hinglunga vang eh. Tete pang ham pahoini Jordan te na kat uh,” a tinah.
Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.
48 Tekah khohnin tuung dongah Moses te BOEIPAloh a voek tih,
Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
49 Jerikho imdan Moab kho kah Abarim tlang, Nebo tlang la luei lamtah kailoh Israel carhoek taengah khohut la ka paek Kanaan kho te so lah.
Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným.
50 Na maya Aaronloh Hor tlang ah duek tih a pilnam taengaha khoemuh bangla nang khaw tlang lana luei tih na duek vaengah na pilnam taengla khoem uh van laeh.
A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému.
51 Zin khosoek, Meribah Kadesh tui taengkah Israel carhoek lakli ah kai taengla boe na koek. Israel carhoek lakli ah kai nan ciim pawh.
Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.
52 Te dongah khohmuen tea hla lamlohna hmuh vetih Israel carhoek taengah ka paek khohmuen lana kun mahpawh,” a tinah.
Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.