Caeltueih 28
1 Maltaa ti sanglak tah sading la ka hmuh uh.
A tak zachováni byvše, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
2 Te vaengah kholongrhoek loh kaimih taengah lungnaha tueng sak te a mailai moenih. Rhotui ha pai tih khosik vaengah kaimih ham hmai boeih han toih uh tih n'doe uh.
Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
3 Paul loh thingpaem pok at te a sisuk tih hmai dongaha pup hatah hmaihukhui lamkah rhulthae ha thoengtih a kuta kap pah.
A když Pavel sebral drahně roždí, a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
4 A kut lamkah aka bat satlung te kholongrhoek loha hmuh uh vaengah khat neh khat te, “Hekah hlang tah hlang aka ngawn la omtih tuili lamloh ha daem ngawn dae dantatnah loh anih he hing sak ham a hlah moenih,” a ti uh.
A když uzřeli lidé toho ostrova, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; nebo ač z moře vyšel, však pomsta nedá jemu živu býti.
5 Tedae suva te hmai khuila a khoek tih a tloh lam khaw patang pawh.
Ale on střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
6 Tedae aniha duih ham neha duek la rhupa cungku ham ni a lamtawn uh. Amihte puet lamso dae anih taengaha langlaa om pawt te a hmuh uh. Te dongah poehlipuh tih, “Anih he pathen ni,” a ti uh.
Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše se, pravili, že jest on bůh.
7 Te vaengaha kaepvai hmuen te tah sanglak tongmanga mingah Poplio kah khohmuen la om. Anih long te kaimih te n'doetih hnin thum khuiah hlae hlae m'pah sak.
Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova, jménem Publius. Kterýž přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
8 Te vaengah Poplio kaha napa te satloh neh tamthae nattih yalh. Te dongah anih te Paul loha kun thil tih a kuta tloeng thil phoeiah a thangthui pah hatah anihte hoeih.
I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, vložil na něj ruce, a uzdravil jej.
9 Te tlam te a om dongah sanglak ah aka om tih tloh aka khueh rhoek long khaw ham paan uh tih hoeih uh.
A když se to stalo, tedy jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
10 Kaimih he amih loh hinyahnah neh muep n'hinyah uh van dongah tuili ka kat uh vaengkah ham a ngoengaih uh te han sang uh.
Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli toho, čehož potřebí bylo.
11 Hla thum phoeiah sangpho neh ka kat uh tih rhaiphae miknoek Alexandria sanglak ah sikca ka boek uh.
A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, mající za erb Kastora a Polluxa.
12 Te vaengah Surakousai la ka thoeng uh tih hnin thum ka om uh.
A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
13 Te lamkah loh ka khoe uh tih Rhegion te kam pha uh. Tedae hnin at neh tuithim yilh ha hli tih a bae hnin ah Putioloi la ka pawk uh.
A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
14 Te ah te manuca rhoek ka hmuhtih amih loh hnin rhih om ham n'cael uh. Te phoeiahte Rom la ka cet uh tangloeng.
Kdežto nalezše bratří, žádáni jsme byli od nich, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme se k Římu brali.
15 Te lamloh kaimih kawng te manucarhoek loha yaak uh tih kaimih doe hamla Appios kholung neh impoem pathum duela ha pawk uh. Amiha hmuh vaengah Paul loh thahluenah la a loh tihPathen tea uem.
Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréž uzřev Pavel, poděkoval Bohu, a počal býti dobré mysli.
16 Tedae Rom la ka kun uh vaengah Paul te amah aka tawt rhalkap neh amah ngaihloei ah om ham a paek.
A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
17 Hnin thuma cum phoeiah Judahrhoek kaha congkhang la aka om rhoekte a huehtih a tingtun uh vaengah amih te, “Manuca rhoek ka hlang rhoek, kai tah Jerusalem lamloh Roman kut ah thongtla la m'voeih dae pilnam neh pacut rhoek kah khosing tea kingkalh la ka saii moenih.
I stalo se po třech dnech, svolal Pavel přední z Židů. A když se sešli, řekl jim: Muži bratří, já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa z Jeruzaléma, vydán jsem v ruce Římanům.
18 Amih loh kai he n'cae coeng dae dueknah neh a paelnaehnahte ka khuiaha om pawt dongah hlah ham a ngaih uh.
Kteříž vyslyševše mne, chtěli propustiti, proto že žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
19 Te vaengah Judahrhoek kah boekoek dongah Kaisar taeng pha ham ka tanolh. Ka namtu pawt bangla khat khat neh paelnaeh ham vik ha om.
Ale když Židé odpírali, přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co na svůj národ žalovati.
20 He kawng he kungsut tih ni nangmih muei hmuh ham neh uen ham kan cael uh,” a ti nah. Israel kah ngaiuepnah kongah thirhui neh n'ven coeng he.
A protož z té příčiny povolal jsem vás, abych vás viděl, a s vámi promluvil; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem.
21 Te daengah amih loh Paul te, “Nang kawng neh Judea lamkah capat te ka dang uh moenih, nang kawng pakhat khaw a thae la aka thui tih aka puen te manuca khui lamkah pakhat pataeng ha pawk moenih.
A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psání neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval neb mluvil co zlého o tobě.
22 Tedae namah kah na poek te yaak ham ka ngaih uh. Buhlaelh kawng he tah khotomrhali ah boekoek la ka ming uh la om,” a ti uh.
Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.
23 Te dongah Paul ham a tuea hmoel uh tih a taengah pahnah hmuen ah muep ha pawk uh. Te vaengah Pathen ram te neh a uen tih a yoek phoeiah Moses olkhueng neh tonghmarhoek dongkah Jesuh kawngte amih ham mincang lamkah hlaemhmah duelaa saep pah.
A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera.
24 Te vaengkaha thui te hlangvangloh a rhooi tih hlangvang loha hnalval pah.
A někteří uvěřili tomu, což vypravoval, někteří pak nevěřili.
25 Te dongaha hlinghlang la om uh tih khat neh khat moeng uh thae. Paul kaha thui ol pakhat tah, “Mueihla Cim loh na parhoek te tonghma Isaiah dong lamkah,
A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, když promluvil Pavel to jedno slovo: Jistě žeť dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
26 'Pilnam taengah he cet lamtah thui pah. Hnavue neh na yaak sui daena hmuhming loengloeng mahpawh. Hmuh khawna hmuh uh sui daena hmat uh loengloeng mahpawh.
Řka: Jdi k lidu tomuto a rci jim: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte, a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
27 Pilnam hea ko talh tih, a hna nen khaw a hnatun uh tloel. A mik khawa him uh. Mik neh hmu uh tih hna nen khaw yaak uh vaengah thinko neha hmuhming uh vetih rhoeh ha bal uh vaengah amih te ka hoeih sak lah ve,’ a ti tih a thuite thuem coeng.
Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
28 Te dongah Pathen kah khangnah he namtomrhoek taenglaa thak vaengah amihloh a yaak uh ham te nangmih taengah om sak ham ming uh,” a ti nah.
Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
29 Te vaengah amah kah impham dongah kumhnih puet ngol pai tih,
A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou hádky mnohé.
30 a taengla aka kun rhoekte boeiha doe.
Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
31 Pathen kah ram tea hoe tih Boeipa Jesuh Khrih kawng khaw sayalh la phaeng phaeng boeiha thuituen.
Káže o království Božím, a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.
