1 Manghai 12
1 Rehoboam te manghai sak hamla Israel pum loh Shekhem la a pawk dongah anih khaw Shekhem la cet.
Tedy přibral se Roboám do Sichem; nebo tam sešel se byl všecken Izrael, aby ho ustanovili za krále.
2 Te tla a om neh Nebat capa Jeroboam loh a yaak dae amah te Egypt ah om pueng. Manghai Solomon mikhmuh lamloh a yong phoeiah Jeroboam he Egypt ah kho a sak.
Stalo se pak, když uslyšel Jeroboám syn Nebatův, jsa ještě v Egyptě, kamž byl utekl před Šalomounem králem, (bydlel zajisté Jeroboám v Egyptě),
3 Te vaengah a tah uh vanbangla a taengla a khue uh. Te dongah Jeroboam neh Israel hlangping boeih te cet tih a pha uh vaengah Rehoboam te a voek uh.
Že poslali a povolali ho; protož přišed Jeroboám i všecko shromáždění Izraelské, mluvili k Roboámovi, řkouce:
4 “Na pa loh kaimih kah hnamkun he a siing coeng. Tedae namah loh na pa kah thohtatnah mangkhak lamloh, kaimih soah a hnamkun khak a khueh lamloh yanghoep sak laeh. Te daengah ni nang taengah ka thohtat uh eh,” a ti uh.
Otec tvůj ztížil jho naše; protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemena jeho těžkého, kteréž vzložil na nás, a budeme tobě sloužiti.
5 Tedae amih te, “Cet uh lamtah a thum hnin phoeiah ka taengla ha mael uh,” a ti nah tih pilnam khaw cet.
Kterýž řekl jim: Odejděte, a třetího dne navraťte se ke mně. I odšel lid.
6 Te dongah manghai Rehoboam loh a ham rhoek te a dawt. Te rhoek te a napa Solomon amah a hingnah a om vaengkah a mikhmuh ah aka pai la om uh. Amih te, “Nangmih ta, he ol pilnam taengah metla metla mael ham khaw thui uh lah,” a ti nah.
Tedy radil se král Roboám s starci, kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho ještě za života jeho, řka: Kterak vy radíte, jakou odpověd mám dáti lidu tomuto?
7 A thui uh phoeiah amah te a voek uh tih, “Tahe khohnin ah pilnam taengah he sal la om mai lamtah amih taengah thotat mai. Amih te na doo vaengah a taengah ol then thui lamtah hnin takuem nang taengah sal la om bitni,” a ti na uh.
I odpověděli jemu, řkouce: Jestliže dnes povolný budeš lidu tomuto a ochotně se jim ukážeš, a odpověd dávaje, mluviti budeš přívětivě, budouť služebníci tvoji po všecky dny.
8 Tedae a ham rhoek kah cilsuep a paek te a voeih. Amah neh aka pantai hang tih a mikhmuh ah aka pai camoe rhoek te a dawt.
Ale on opustil radu starců, kterouž dali jemu, a radil se s mládenci, kteříž s ním zrostli a stávali před ním.
9 Te vaengah amih te, “Kai taengah, 'Na pa loh kaimih soah a tloeng hnamkun lamloh n'yanghoep sak,’ a ti tih aka thui pilnam he ol mael ham metlam na thui eh?,” a ti nah.
A řekl k nim: Co vy radíte, jakou bychom dali odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vzložil otec tvůj na nás?
10 Te dongah anih te amah neh aka pantai hmaih camoe rhoek loh a doo uh tih, “Nang taengah cal uh tih, 'Na pa loh kaimih kah hnamkun a siing coeng dae nang loh kaimih dong lamkah hang hawl sak,’ aka ti pilnam taengah he he thui pah. Amih te, 'Ka kutca he a pa kah cinghen lakah putsut.
I odpověděli jemu mládenci, kteříž zrostli s ním, řkouce: Takto odpovíš lidu tomu, kteříž mluvili k tobě a řekli: Otec tvůj ztížil jho naše, ty pak polehč nám. Takto díš jim: Nejmenší prst můj tlustší jest nežli bedra otce mého.
11 A pa loh nangmih soah hnamkun a rhih a tloeng coeng. Tedae kai loh nangmih kah hnamkun te ka koei pueng ni. A pa loh nangmih te rhuihet neh n'toel dae kai loh nangmih te saelkhui ta-ai neh kan toel ni, 'ti tah,” a ti uh.
Nyní tedy otec můj těžké břímě vložil na vás, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.
12 A caeh vaengah tah manghai loh a uen tih, “A thum hnin ah kai taengla ha mael uh,” a ti nah van bangla Jeroboam neh pilnam boeih te a thum hnin ah Rehoboam taengla pawk.
Přišel tedy Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího, jakž byl rozkázal král, řka: Navraťte se ke mně dne třetího.
13 Te vaengah manghai loh pilnam te mat a voek tih a ham rhoek kah cilsuep a paek te khaw a voeih.
I odpověděl král lidu tvrdě, opustiv radu starců, kterouž dali jemu.
14 Te dongah camoe kah cilsuep bangla amih te a voek tih, “A pa loh nangmih kah hnamkun te a siing coeng. Tedae kai loh nangmih kah hnamkun te ka koei ni. A pa loh nangmih te rhuihet neh n'toel dae kai loh nangmih te saelkhui ta-ai neh kan toel ni,” a ti nah.
A mluvil k nim vedlé rady mládenců, řka: Otec můj ztížil jho vaše, já pak přidám břemene vašeho; otec můj trestal vás bičíky, ale já trestati vás budu biči uzlovatými.
15 BOEIPA loh Nebat capa Jeroboam ham Shiloh Ahijah kut lamloh a thui bangla, a ol te thoeng sak ham BOEIPA taeng lamloh sainah a om dongah ni, manghai loh pilnam taengkah a hnatun pawh.
I neuposlechl král lidu. Nebo byla příčina od Hospodina, aby se naplnila řeč jeho, kterouž mluvil Hospodin skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu.
16 Manghai loh amih taengkah hnatun pawt te Israel pum loh a hmuh. Te dongah pilnam loh manghai te ol a mael tih, “David khuiah kaimih kah khoyo te menim? Israel nang kah dap te Jesse koca khuikah rho moenih. David, na im hmu laeh he,” a ti uh. Te phoeiah Israel rhoek te a dap la cet uh.
Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi v tato slova: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. K stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy Izrael k stanům svým,
17 Te dongah Israel ca rhoek tah Judah khopuei rhoek ah kho a sak uh tih amih soah Rehoboam te manghai.
Tak že nad syny Izraelskými toliko, kteříž bydlili v městech Judských, kraloval Roboám.
18 Te vaengah manghai Rehoboam loh saldong aka pai thil Adoram te a tueih hatah Israel pum loh anih te lungto neh a dae tih duek. Tedae manghai Rehoboam tah leng dongah luei ham huel uh tih Jerusalem la rhaelrham.
I poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, a uházel ho všecken Izrael kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.
19 Te dong tahae khohnin duela Israel loh David imkhui boe a koek thil.
A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne.
20 Jeroboam a mael te Israel pum loh a yaak vaengah tah anih te a tah uh tih rhaengpuei taengla a khue uh. Te phoeiah anih te Israel boeih soah a manghai sakuh. Tedae Judah koca bueng phoeiah tah David imkhui hnukah a om moenih.
I stalo se, když uslyšeli všickni Izraelští, že by se navrátil Jeroboám, poslavše, povolali ho do shromáždění, a ustanovili ho králem nade vším Izraelem. Nezůstávalo při domu Davidovu než samo pokolení Judovo.
21 Rehoboam te cet tih Jerusalem a pha neh Judah imkhui pum te a coi. Israel imkhui vathoh thil ham neh ram te Solomon capa Rehoboam taengla mael sak ham caemtloek la aka tlun thai te a coelh. Te vaengah Benjamin koca he thawng yakhat neh thawng sawmrhet lo.
Když pak přijel Roboám do Jeruzaléma, shromáždil všecken dům Judský a pokolení Beniamin, totiž sto a osmdesáte tisíců výborných bojovníků, aby bojovali proti domu Izraelskému, a aby zase přivedeno bylo království k Roboámovi synu Šalomounovu.
22 Tedae Pathen kah ol tah Pathen kah hlang Shemaiah taengla pawk tih,
Tedy stala se řeč Boží k Semaiášovi muži Božímu, řkoucí:
23 “Judah manghai Solomon capa Rehoboam taeng neh Judah imkhui pum taengah thui pah lamtah, Benjamin neh pilnam hlangrhuel taengah khaw thui pah.
Pověz Roboámovi synu Šalomounovu, králi Judskému a všemu domu Judovu i Beniaminovu, a ostatku lidu těmito slovy:
24 BOEIPA loh he ni a thui. Cet uh boeh, na manuca Israel ca rhoek te vathoh uh thil boeh. He ol he kamah taeng lamloh a om dongah hlang he amah im la mael saeh,” a ti nah. BOEIPA ol te a yaak vaengah tah BOEIPA ol bangla caeh ham mael uh.
Takto praví Hospodin: Netáhněte a nebojujte proti bratřím svým synům Izraelským. Navraťte se jeden každý do domu svého, nebo ode mne stala se věc tato. I uposlechli rozkazu Hospodinova a navrátili se, aby odešli vedlé řeči Hospodinovy.
25 Jeroboam loh Ephraim tlang ah Shekhem te a thoh tih a khuiah kho a sak. Te lamloh puen uh tih Penuel te a thoh.
Potom vystavěl Jeroboám Sichem na hoře Efraim, a bydlil v něm, a vyšed odtud, vystavěl Fanuel.
26 Te vaengah Jeroboam loh a lungbuei neh, “Ram he David imkhui la mael laeh mako.
Řekl pak Jeroboám v srdci svém: Tudíž by se navrátilo království toto k domu Davidovu,
27 Pilnam he Jerusalem kah BOEIPA im ah hmueih nawn ham cet tih pilnam kah lungbuei he a boei Judah manghai Rehoboam taengla mael khaming. Te vaengah kai n'ngawn uh vetih Judah manghai Rehoboam taengla mael uh ni,” a ti.
Když by chodíval lid tento k obětování obětí v domě Hospodinově do Jeruzaléma; i obrátilo by se srdce lidu tohoto ku pánu jeho Roboámovi králi Judskému, a tak zabijíce mne, navrátili by se k Roboámovi králi Judskému.
28 Te dongah manghai loh a poek tih sui vaitoca rhoi te a saii. Te phoeiah amih te, “Jerusalem la caeh ham khaw nangmih ham rhaisang aih. Egypt khohmuen lamloh nang aka khuen Israel nang kah pathen rhoi he,” a ti nah.
Protož poradiv se král, udělal dvé telat zlatých a řekl lidu: Dosti jste již chodili do Jeruzaléma. Aj, teď bohové tvoji, ó Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
29 Te phoeiah pakhat te Bethel ah a khueh tih pakhat te Dan ah a khueh.
I postavil jedno v Bethel, a druhé postavil v Dan.
30 Pilnam he Dan hil a mikhmuh ah huek a caeh uh dongah hekah hno he tholhnah la om coeng.
Kterážto věc byla příčinou k hřešení, nebo chodíval lid k jednomu z těch až do Dan.
31 Hmuensang kah im te a saii tih Levi koca lamkah aka om mueh khobawt pilnam lamkah te khosoih la a saii.
Vzdělal zajisté dům výsostí, a ustanovil kněží z lidu obecného, kteříž nebyli z synů Léví.
32 Jeroboam loh a hla rhet dongkah hlasae hnin hlai nga vaengah te Judah kah khotue bangla khotue a phueng. Vaitoca taengah nawn ham a saii vanbangla Bethel kah a saii hmueihtuk dongah a khuen. Bethel ah khosoih rhoek te a pai sak tih hmuensang khaw a saii.
Ustanovil také Jeroboám svátek měsíce osmého, v patnáctý den téhož měsíce, ku podobenství svátku, kterýž byl v Judstvu, a obětoval na oltáři. Takž učinil i v Bethel, obětuje telatům, kteréž byl udělal; také i v Bethel ustanovil kněží výsostí, kteréž byl zdělal.
33 Amah lungbuei lamkah bueng neh a thainawn hla dongkah, hla rhet hnin hlai nga vaengah Bethel kah a saii hmueihtuk dongah a nawn. Israel ca rhoek ham khotue a saii pah vaengah hmueih phum ham hmueihtuk te a paan.
A obětoval na oltáři, kterýž byl udělal v Bethel, v patnáctý den měsíce osmého, toho měsíce, kterýž byl sobě smyslil v srdci svém, a slavil svátek s syny Izraelskými, a přistoupil k oltáři, aby kadil.
